Tropické deštné lesy si lidé obvykle představují jako idylickou rajskou zahradu, kde si rostliny a živočichové lebedí v naprostém nadbytku a nemusejí se o nic starat. Pravdou je samozřejmě naprostý opak. Džungle je doopravdy džungle ekologického násilí, ve které musí každý druh neúnavně bojovat o své místo na slunci. Za tímto účelem si tropické druhy osvojují roztodivné ekologické strategie, nad nimiž nejednou zůstává rozum stát.
Excelentním příkladem je silovoň (v češtině pozoruhodně mužského rodu) Dipteryx oleifera (almendro), ikonický pralesní strom z čeledi bobovitých (Fabaceae), který patří k těm, co se tyčí nad prales, v tomto případě až do výšek kolem 55 metrů. Výzkumný tým, který vedl Evan Gora z Cary Institute of Ecosystem Studies v Millbrooku a Smithsonian Tropical Research Institute v Panamě, zjistil, že tito pralesní velikáni, na první pohled nevinnost sama s růžovými kvítky, používají doopravdy ďábelský ekologický trik.
Ukázalo se, že silovoň díky své výšce přitahuje blesky, jejichž zásah ovšem prakticky bez následků přečká. To stejné se ale nedá říct o okolních stromech a liánách, které úder blesku svedený silovoněm spolehlivě zlikviduje. Blesk šíří zkázu do okolí po liánách a větvích. Stručně řečeno, silovoň pomocí blesků likviduje konkurenci.
Gora s kolegy v legendárním „univerzitním pralese“ Barro Colorado Nature Monument instalovali systém pro detekci a lokalizaci blesků a poté sledovali dlouhodobé následky úderů blesků, které vystopovali. V průběhu 6 let se zaměřili na 9 stromů silovoně, do nichž udeřil blesk. Každý zasažený silovoň v pohodě přežil jen s malým poškozením. Pro okolní stromy a liány to ale byl masakr. Téměř dvě třetiny z nich do dvou let po úderu blesku do silovoně zahynuly.
##seznam_reklama##
Zásah silovoně bleskem v průměru zničil 9,2 okolních stromů a porost lián na silovoni se dramaticky zmenšil o 78 procent. V pralese, kde po světle nenasytné liány jinak porůstají úplně všechno, co stojí, je to zásadní výhoda. Vědci spočítali, že zásah bleskem zlikviduje konkurenci silovoně natolik, že se jeho plodnost zvýší 14krát, což dělá z bleskové ekologie čertovsky výhodnou strategii.
Během experimentu zasáhl blesk silovoně o 68 procent častěji než jiné stromy, přičemž nejčastěji jsou zasahované nejvyšší silovoně. Je to přírodní bleskosvod, ale jeho sousedé v pralese z toho radost rozhodně nemají. Silovoně žijí stovky let, takže lze předpokládat, že za život vydrží větší počet úderů blesků. Matička Příroda se v tomto případě vážně předvedla.
Video: The Tonka Bean tree's remarkable ability to survive & benefit from lightning strikes
Video: Big Trees, Lightning, and the Future of Tropical Forests
Literatura