Kvasary jsou pradávné galaktické „motory,“ v nichž supermasivní černá díra v centru příslušné galaxie horečnatě hltá obrovské množství zdivočelé hmoty, která září jako o život. Vědci předpokládají, že aktivitu kvasaru spouští monumentální události, jako jsou srážky či splývání galaxií, při nichž se do oblasti supermasivní černé díry nahrne spousta nové hmoty.
Pokud víme, kvasary byly nejvíce aktivní v mladém vesmíru. I tam jsou ale poměrně vzácné. Yongming Liang z National Astronomical Observatory of Japan a jeho kolegové tohle měli na paměti, když při analýze dat průzkumu oblohy SDSS (Sloan Digital Sky Survey) objevili neuvěřitelný shluk 11 kvasarů v oblasti, kde by podle našich dosavadních zkušeností měl být tak maximálně jeden kvasar. Dosavadní rekord v hustotě kvasarů přitom činil pět kvasarů namísto jednoho.
Už tohle samo o sobě je dost zneklidňující. Následná pozorování s teleskopem Subaru ale odhalila ještě další záhadu. Dotyčný shluk kvasarů kupodivu nesouvisí s hustým seskupením galaxií, jak by bylo možné očekávat. Pokud jsou totiž za aktivitu kvasarů zodpovědné zmíněné srážky a splývání galaxií, měly by se kvasary vyskytovat nejhustěji tam, kde jsou nejhustěji uspořádané galaxie.
##seznam_reklama##
Záhadný shluk kvasarů dostal přezdívku „Kosmický Himálaj.“ Konvenční teorie se s ním neporadí. Jak se zdá, vědci budou muset upravit scénáře pro vznik kvasarů. Liang s kolegy doufají, že by tuto záležitost mohla více osvětlit data z nové generace přístrojů, jako je například spektrograf Prime Focus Spectrograph na teleskopu Subaru.
Kosmický Himálaj se svojí pozoruhodnou strukturou představuje nejen záhadu, ale také příležitost. Je to vlastně skvělá kosmická laboratoř pro studium vztahů mezi galaxiemi, kvasary a intergalaktickým médiem. Kosmický Himálaj pozorujeme ve vzdálenosti asi 10,8 miliard světelných let od Sluneční soustavy, tak trochu příznačně v oblasti souhvězdí Velryby (Cetus).
Video: The Black Hole That Kills Galaxies – Quasars
Literatura