Asi to znáte. Úsvit zemědělství, lidé mohli konečně nechat náročného lovení a sběru, dostali příbytky, jistotu obživy, vřelé úsměvy na tváře. Zemědělství přineslo ráj na zemi. Až na to, že vůbec. Kdyby někdo tehdy měl tu moc a viděl, co zemědělství s lidmi dělá, okamžitě by ho navěky zakázal. Zemědělství bylo jako brutální apokalypsa.
Lidé, kteří se do té doby romanticky toulali přírodou, občas něco ulovili, znali zvířata i rostliny a snadno obstáli v divočině se najednou plahočili na polích do roztrhání těla, pokrytí boláky a nezřídka ranami bičem. Příchod zemědělství doprovázel tak strašný stres a hladomory, že se lidé citelně zmenšili a trvalo velmi dlouho, než se jejich průměrná výška zase vrátila.
Nejhorší asi ale bylo, že soužití s hospodářskými zvířaty nepřineslo jen maso, mléko vajíčka a nové kamarády, ale také příšerné nemoci. Když jste lovec a sběrač, žijete s pár lidmi na čerstvém vzduchu a skoro nikoho nepotkáváte. Zemědělské vesnice a později města jsou líhniště epidemií. Zemědělství převládlo jen a pouze proto, že navzdory příšerným životním podmínkám bylo zemědělců víc než lovců a sběračů. To rozhodlo.
Hrůzný vliv počátku zemědělství přesvědčivě potvrzuje i rozsáhlá studie dávné DNA lidí a jejich patogenů, kterou vedl Martin Sikora z dánské Københavns Universitet. S kolegy nabrali DNA z celkem 1 313 lidských pozůstatků, které pokrývají 37 tisíc let historie obyvatel Evropy a Asie, ze zbytků krve a všechno to přečetli a detekovali celkem 492 druhů organismů ze 136 různých rodů. Většinou to jsou patogeny a paraziti, přičemž mnozí z nich zatím nebyli objeveni v lidských fosiliích.
Když to Sikora a spol. všechno zmapovali, dostali jednoznačný obrázek. Zoonotické patogeny, tedy ty, které pocházejí ze zvířat, se u lidí objevují teprve před 6 500 lety a promoření dosahuje vrcholu zhruba před 5 000 lety, což pěkně koresponduje s rozšířením domestikace a chovu dobytka.
##seznam_reklama##
Je to jasné. Hospodářská zvířata jsou naší spásou a současně i prokletím. Je to přímý důkaz, založený na rozsáhlých datech, který potvrzuje, že zásadní změna životního stylu přivolala na lidi pohromu, které čelíme dodnes. Mor, lepra a chřipky jsou jen některými patogeny, které využily příležitosti a hupsly na nás. V dalších tisíciletích nabraly infekce zoonotického původu grády v souvislosti s pastevci a jejich migracemi a staly se nedílnou součástí historie.
Video: Sikora 2018 - Genes, Isotopes and Artefacts Conference Vienna
Literatura