Napoleon Bonaparte vytvořil v roce 1804 legendární Grande Armée, z jednotek původně určených k invazi do Británie, ke které nikdy nedošlo. Grande Armée zvítězila v řadě bitev a pomohla Napoleonovi ovládnout většinu Evropy. Naverbováním jednotek spojeneckých a okupovaných států dosáhla počtu zřejmě až 685 tisíc vojáků. Pak v červnu 1812 zamířila do Ruska.
Napoleon se s Grande Armée probojoval až do opuštěné a hořící Moskvy, kterou pak ale musel vyklidit a ustoupit zpátky na západ. Během tažení do Ruska utrpěla Grande Armée obrovské ztráty, takže už nebyla zdaleka tak velká, když se vrátila zpět, měla jen asi 120 tisíc vojáků, z toho asi 35 tisíc Francouzů. Odhaduje se, že téměř 400 tisíc Napoleonových vojáků v Rusku zahynulo.
Vojáci Grande Armée přitom neumírali jen při bitvách s ruskými jednotkami a v bojích s partyzány. Podstatně více životů si vybrala zima, hlad a v neposlední řadě také nemoci, které kosily Napoleonovy vojáky po tisících. Lékaři tehdy na základě symptomů nemocných vojáků, které zahrnovaly horečku, bolesti hlavy a vyrážku, předpokládali, že šlo o tyfus a tento názor rezonoval i u odborníků moderního věku.
Teď se do toho ale vložili paleogenetici a zjistili, že DNA vypráví poněkud jiný příběh. Rémi Barbieri z Paris Cité University a jeho kolegové vytáhli DNA ze zubů 13 vojáků Grande Armée, kteří byli pohřbeni v masových hrobech v litevském Vilniusu, a hledali v ní genomy patogenů. Oproti očekávání nenalezli sebemenší stopy po rickettsii Rickettsia prowazekii, která je původcem skvrnitého tyfu.
Co tedy zabíjelo Napoleonovy vojáky? Podle všeho to byly hlavně dva patogeny, které se navzájem doplňovaly se smrtící efektivitou. Jedním z nich byl kmen salmonely Salmonella enterica, který vyvolává paratyfus a pak pozoruhodná spirochéta Borrelia recurrentis, původce takzvaného vratného tyfu či návratné horečky, kterou přenáší veš šatní.
Obě tyto choroby nejsou v dnešní době až tak nebezpečné, pokud se nemocným věnuje náležitá péče a léčí se antibiotiky. Bez antibiotik je to už horší, lidi na tyhle nemoci občas umírají. V roce 1812, v zimě, blátě, s hladem, s Rusy v zádech a s chronickou únavou, to musela být apokalypsa. Koho salmonely a borelie přímo nezabily, toho vyčerpaly tak, že smrt byla vysvobozením.
##seznam_reklama##
Badatelé tvrdí, že sice spolehlivě identifikovali mrtvé Napoleonovy armády, kteří nezahynuli v bitvě – podle uniforem, výzbroje, koní a absence bojových zranění – ale současně také přiznávají, že 13 mrtvých nepředstavuje velký vzorek. V hrobech ve Vilniusu jsou tisíce mrtvých. Je prý možné, že rozsáhlejší výzkum odhalí i patogen skvrnitého tyfu. Prozatím ale platí, že skvrnitý tyfus Grande Armée nezabil, určitě ne sám o sobě.
Video: Napoleon's Most Deadly Battle: The Invasion of Russia
Video: Napoleon Invades Russia
Literatura