Průkopník aerobního cvičení americký lékař Kenneth Cooper tvrdí, že inteligence člověka se pozná podle svalů na nohou. Fanatický vyznavač joggingu měl samozřejmě na mysli to, že inteligentní člověk si uvědomuje, jak důležitá je pro zdraví fyzická námaha, a tudíž se věnuje vytrvalostním sportům, jako je běh nebo cyklistika. Moderní výzkumy dávají Cooperovi zapravdu. I obyčejná chůze dokáže snížit riziko demence, depresí, úmrtí na rakovinu a chrání před kardiovaskulárními chorobami.
Britský National Health Service doporučuje denně 10 minut rychlé chůze. Dnes je ale populární meta 10 000 kroků denně. Mnoho lidí si ji hlídá pomocí chytrého mobilu nebo chytrých hodinek. Nejnovější studie týmu vedeného Melody Dingovou z University of Sydney publikovaná v lékařském časopise The Lancet Public Health dokazuje, že k dosažení maximálního zdravotního přínosu chůze stačí i o dost méně.
Zjištění Melody Dingové a jejích spolupracovníků je důležité, protože řada lidí by ráda něco dělala pro své zdraví a dojde k závěru, že to zkusí chůzí. Denní porci 10 000 kroků ale nezvládají nebo nestíhají, a tak svou snahu vzdají. Přitom z výzkumu Dingové a spol. vyplývá, že i poměrně malý počet kroků je lepší než nic a 7000 kroků denně má pro upevnění zdraví stejný přínos jako zprofanovaných 10 000.
7000 stačí, i když 10 000 je lepší
Vědci získali data od více než 160 000 dospělých lidí a zkoumali vliv chůze na celou řadu zdravotních rizik. Tím se jejich přístup lišil od předchozích podobných výzkumů, které se soustředily hlavně na kardiovaskulární choroby a riziko úmrtí. Dingová a spol. zjistili, že 7 000 kroků denně sníží riziko řady vážných zdravotních problémů a zajistí celkem solidní ochranu před kardiovaskulárními chorobami a před předčasným úmrtím. Ve srovnání s těmi, kteří denně nachodili 2 000 kroků, přinášela denní porce 7 000 kroků snížení rizika úmrtí na rakovinu o 37 %, onemocnění cukrovkou druhého typu o 14 %, demence o 38 %, duševních depresí o 22 % a nebezpečných pádů, jimiž často trpí senioři, o 28 %. Riziko kardiovaskulárních chorob kleslo při 7000 krocích denně o 25 % a celkové riziko úmrtí o 47 %.
Autoři studie přiznávají, že počtem denně nachozených kroků nelze měřit ani kvalitu ani intenzitu fyzické námahy. Zároveň je to podle nich ale důkaz, že aktivní život je „životně důležitý“. Zdravotní přínosy citelně rostou s každým tisícem kroků nad hranicí 2000 kroků denně a dokonce i 4 000 kroků denně je pro zdraví člověka citelným přínosem. Při chůzi delší než 7000 kroků denně se zdravotní přínosy dále zvyšují, ale „zdravotní zisky“ už nejsou tak výrazné.
Melody Dingová apeluje na ty, kteří ujdou denně 10 000 kroků, aby nepolevovali ve svém snažení a nespokojili se se 7 000 kroky. Hranici 7 000 ale považuje za dostačující pro ty, kteří žili až doposud pasivně a rozhodli se dělat něco pro své zdraví.
„Vy, kteří jste v současné době aktivní a nachodíte 10 000 kroků denně, pokračujte v tomto nasazení – nepotřebujete snižovat počet kroků. Těm z nás, kteří máte k metě 10 000 kroků ještě daleko, však nabízí 7 000 kroků denně téměř srovnatelné zdravotní přínosy,“ říká Dingová.
Chůze je fajn, ale…
Daniel Bailey z Brunel University of London, uvítal, že výzkum Dingové a spol. pomáhá vyvrátit mýtus o 10 000 kroků denně jako cíle pro ty, kdo si chtějí udržet zdraví.
„Ve skutečnosti mohou lidé dosáhnout zlepšeného zdraví i s malým navýšením fyzických aktivit, například zvýšením denní porce chůze o 1 000 kroků. Pro snížení rizika vážných zdravotních komplikací lze doporučit jako cíl 5 000 až 7 000 kroků denně, což bude pro mnoho lidí reálnější meta než několik let doporučovaný cíl 10 000 kroků,“ říká Daniel Bailey.
Andrew Scott z University of Portsmouth navíc upozornil, že sledování počtu kroků nepostihne veškeré fyzické aktivity. „Počet kroků za den je zcela jistě užitečný, protože ukazuje na zátěž organismu. Pro lidi, kteří jezdí na kole, plavou nebo provozují jiné sporty, však nemá valnou cenu.“
Pravidelná chůze je jedním z nejjednodušších způsobů, jak snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění. Odborníci se nicméně shodují, že by se lidé neměli soustředit jen na „odšlapání normy kroků“. Dospělí ve věku od 19 do 64 let by měli týdně věnovat celkem 150 minut středně intenzivní fyzické aktivitě. Ani to není pro každého snadné.
##seznam_reklama##
Lidé často omlouvají svůj pasivní životní styl velkým pracovním vytížení a nedostatkem volného času. Kroky do „denní normy“ lze ale „sbírat“ i při telefonování a zvýšenou fyzickou zátěž si do týdenní normy lze plnit svižnou desetiminutovou chůzí během polední přestávky nebo tím, že místo jízdy výtahem vyšlapeme schody. I to může snížit riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění.