Často si namlouváme, že jsme lidé rozumní, Homo sapiens, kteří se ve svém životě rozumně řídí fakty, které chladně zvažují a jako perfektní počítač vždy dojdou k rozumným závěrům. A pokud ne, pak že s námi je něco v nepořádku.
Problém je, že je to celé nesmysl, vůbec takoví nejsme. Nejsme počítač, který by v klidu hodnotil objektivní fakta a vyplivoval pásku s jednoznačnými instrukcemi. Jsme vlastně přímo opak. Psychologové si už dávno všimli, že v řadě situací doslova aktivně odmítáme vůbec vnímat fakta, i když to má pro nás zničující důsledky, včetně zdravotních, ekonomických anebo třeba politických, je bývá vidět u voleb. Jako když pštros strčí hlavu hodně hluboko do písku.
Radhika Santhanagopalanová z University of Chicago a její kolegové se rozhodli prozkoumat původ tohoto dávno známého, fascinujícího a současně mrazivě děsivého Efektu pštrosa (Ostrich effect), v němž se lidé aktivně vyhýbají informacím, i když to pro ně má prokazatelně devastující následky, v průběhu dětství. Za tím účelem uspořádali experimenty se 320 americkými dětmi ve věku od 5 do 10 let.
Potvrdili pozorování nespočtu rodičů, kteří tohle prožilo na vlastní kůži. Dítě ve věku kolem 5 let hoří zvědavostí, která je někdy až zničující, tedy v dobrém smyslu slova.
Ve věku kolem 7 let, nejspíš nikoli náhodou v době, kdy začíná školní docházka, se ale děti začínají určitým informacím vyhýbat. Důvod je přitom stále stejný – snaží se vyhnout nejistotě, negativním emocím, které se vztahují k dotyčným vědomostem.
Proč to tak je? Emoce nás chrání, ale vlastně pro situaci, která už dlouho neexistuje. Když jsme žili v malých tlupách na stepi, fakta byla stále stejná a nebylo jich moc. Jen podružná záležitost. Na čem ale doopravdy záleželo, co bylo otázkou života a smrti, bylo postavení v tlupě a vztahy s ostatními lidmi. Kdo to nezvládl, třeba až natolik, že ho tlupa vyhnala, byl mrtvý. Emoce jsou jako záchranný kruh, abychom se cítili pokud možno dobře a vycházeli s ostatními. Fakta, to byla jenom taková špína na pěně dní.
##seznam_reklama##
Od té doby se svět hodně změnil, ale našemu mozku to jaksi zapomněli říct. Emoce mají stále navrch a stále nám strkají hlavu do písku jako pštrosovi, i když to může být likvidační. Je to nepěkný rudiment. Bohužel se s tím dá jenom máloco dělat, i když naděje umírá poslední.
Video: The Ostrich Effect: The truth we hide from ourselves | Ed Winters | TEDxLundUniversity
Video: TThe Ostrich Effect: Understanding Avoidance in Negative Situations (2-Minute Overview)
Literatura