O.S.E.L. - Vědci nalezli evoluční vysvětlení pro iracionální „vystrašenou“ reakci na riziko
 Vědci nalezli evoluční vysvětlení pro iracionální „vystrašenou“ reakci na riziko
Vzácná rizika s možnými devastujícími následky a mnoha oběťmi na životech mohou vzbuzovat přehnané, „vystrašené“ reakce. Podle evoluční studie se takové iracionální chování vyplatí z dlouhodobého pohledu na úrovni genů. Snahy více informovat veřejnost v podobných situacích jsou tím pádem poněkud mimoběžné.

Vystrašené reakce na riziko se mohou týkat létání. Kredit: Unsplash/CC0 Public Domain.
Vystrašené reakce na riziko se mohou týkat létání. Kredit: Unsplash/CC0 Public Domain.

Kromě jiných, všedních strastí se kolem nás vyskytují i velmi výjimečná rizika s rozsáhlými a devastujícími následky, jako jsou pády letadel, teroristické útoky, katastrofy s velkým počtem obětí nebo třeba jaderné nehody. Jsou velmi málo pravděpodobné, ale obvykle se hojně medializují a šíří kolem sebe intenzivní strach.

 

Sasha Dall. Kredit: University of Exeter.
Sasha Dall. Kredit: University of Exeter.

Už jenom zmínky o těchto hrozbách mohou vést k extrémně opatrnému chování a snaze vyhnout se takovému riziku. Říká se tomu „vystrašená“ reakce na riziko, anglicky pěkně dread risk response nebo dread risk behavior. Je to iracionální chování, které může mít přesně opačný výsledek, tj. větší ohrožení těch, kteří se snaží být více v bezpečí.

 

Teoretický biolog Sasha Dall z University of Exeter a jeho kolegové použili matematický model a prozkoumali s ním populační genetiku v souvislosti s „vystrašenou“ reakcí na riziko. Zjistili, že jedinci, kteří vykazují iracionálně přehnané reakce na velmi vzácné, ale likvidační události, které by mohly zlikvidovat podstatnou část jejich rodinu, v dlouhodobém výhledu kupodivu po sobě zanechávají více kopií genů než ti, kteří na taková rizika reagují více proporčně.

Logo. Kredit: University of Exeter.
Logo. Kredit: University of Exeter.

 

Protože počet kopií genů je to jediné, o co ve skutečnosti jde, znamená to, že se iracionální „vystrašená“ reakce na vzácné devastující riziko evolučně vyplatí. Podle všeho sledujeme evoluční strategii, kdy se jedinci vyhýbají ultimátním rizikům i za tu cenu, že si vlastně uškodí. Názorným příkladem je situace v USA po 11. září 2001, kdy na určitou dobu značně poklesl zájem o leteckou dopravu a lidé více jezdili po zemi, což přineslo o 3 tisíce mrtvých při dopravních nehodách navíc oproti dlouhodobému průměru.

##seznam_reklama##

 

Výsledky výzkumu vyvracejí obvyklé přesvědčení, že lidem stačí dodat více informací o rizicích a jejich pravděpodobnostech, a to pak zajistí bezpečnější chování. Lidé, bohužel, nejsou chladně kalkulující stroje. Ve hře jsou mechanismy, které se skrývají hluboko pod povrchem a navenek se ventilují jako emoce nebo zvláštní, iracionální rozhodování.

 

Video: Sasha Dall, University of Exeter - The evolutionary consequences of learning under competition

Literatura

Physorg 11. 11. 2025.

Scientific Reports 15: 39211.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:11.11.2025