O.S.E.L. - V Číně objevili největší známý kráter z geologicky nedávné doby
 V Číně objevili největší známý kráter z geologicky nedávné doby
Geologové se radují z nově objeveného kráteru Jinlin v jižní Číně, který se zachoval v dobrém stavu díky tomu, že se meteorit trefil do vrstvy žuly. Kráter o průměru 900 metrů je daleko největším známým impaktním kráterem z holocénu a jeho objev z našeho pohledu zhorší odhady pravděpodobností zásahu Země kosmickými tělesy.

Kráter Jinlin ve svahu kopce.Kredit: Ming Chen.
Kráter Jinlin ve svahu kopce.Kredit: Ming Chen.

Země se od většiny ostatních těles Sluneční soustavy liší nejen výraznými barvami, ale také tím, že je mnohem méně zbrázděná krátery. Za něco z toho vděčíme Měsíci, ale zásadní roli v tom sehrály geologické procesy, ať už desková tektonika, která probíhá na škále milionů let anebo eroze, která tvaruje zemský povrch ještě mnohem rychleji.

 

Jeden z kráterů Kaali, Estonsko. Kredit: Mannobult, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.
Jeden z kráterů Kaali, Estonsko. Kredit: Mannobult, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Geologové jsou kvůli tomu nešťastní, protože na Zemi známe sotva 200 potvrzených impaktních kráterů z celé historie Země. Pro představu, jak zoufale málo to je, na Měsíci jsme jen na přivrácené straně napočítali asi 300 000 kráterů s průměrem větším než 1 kilometr. Vzhledem k tomu není zvláštní, jak se vědci radují z každého nově objeveného impaktního kráteru na Zemi.

 

Teď je rozhodně důvod k oslavě, protože u Čao-čchingu (Zhaoqing) v jihočínské provincii Kuang-tung, asi 110 kilometrů severozápadně od Kantonu, čínští vědci objevili kráter nazvaný Jinlin, Je to výjimečně dobře zachovalá impaktní struktura ve vrstvě zvětrávající žuly. Podle měření založených na okolní erozi půdy vznikl kráter někdy ve spodním až středním holocénu, tedy až po konci nejmladší doby ledové.

 

Impaktní kráter Wolfe Creek v Západní Austrálii. Kredit: TerryT2, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.
Impaktní kráter Wolfe Creek v Západní Austrálii. Kredit: TerryT2, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Kráter Jinlin má průměr zhruba 900 metrů. To z něj dělá daleko největší impaktní strukturu z holocénu, která pohodově strčí do kapsy dosavadního rekordmana, jednoho z pětice kráteru Mača v Jakutsku, jehož průměr je asi 300 metrů.

 

Jak uvádí vedoucí výzkumu Ming Chen z Center for High Pressure Science and Technology Advanced Research v Šanghaji, jejich objev ukazuje, že rozsah dopadů malých vesmírných objektů na Zemi v holocénu je mnohem větší, než se doposud předpokládalo. V tomto případě šlo o malou planetku nebo spíš jen kosmický balvan, ačkoliv vědci ještě neupřesnili, o jaký meteorit šlo. Určitě to nebyla kometa, ta by po sobě zanechala minimálně desetkrát větší kráter.

##seznam_reklama##

Podle badatelů je pozoruhodné, jak dobře se tento impaktní kráter zachoval, obzvláště vzhledem k tomu, že jde o oblast s monzuny, kde bývají intenzivní dešťové srážky a vysoká vzdušná vlhkost, což pohání erozi. Uchování kráteru napomohla šťastná souhra okolností, kdy meteorit trefil zmíněnou vrstvu žuly. Vědci v této žule rovněž objevili mnoho mikroskopických stop, které vypovídají o povaze tehdejšího nárazu.

 

Video: The Most Visually Impressive Impact Craters on Earth


Literatura

Phys.org 12. 11. 2025.

Matter and Radiation at Extremes 11: 013001.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:15.11.2025