S trochou nadsázky lze říct, že fyzici vidí temnou hmotu všude. Mezinárodní výzkumný tým tentokrát podezřívá centrum Mléčné dráhy. Podle mainstreamových představ by sice Mléčná dráha měla mít ve svém jádru supermasivní černou díru, ale Valentina Crespiová z argentinského Institute of Astrophysics La Plata a její kolegové věří, že je tam něco jiného.
Podle nich je objekt Sagittarius A* (Sgr A*) v centru Mléčné dráhy vlastně ohromná masa temné hmoty, jejíž gravitační působení je podobné, jako kdyby tam byla supermasivní černá díra. Pohyby hvězd a dalších objektů v těsné blízkosti Sgr A* i pohyby celé Mléčné dráhy by to nemělo ovlivnit.
Crespiová a spol. se domnívají, že jde o temnou hmotu tvořenou fermiony. Podle jejich představ taková temná hmota může existovat v podobě hustého, kompaktního objektu, který známe jako Sgr A*, obklopeného ohromujícím řídkým halem, které prostupuje galaxií. Kompaktní objekt a halo ale fungují jako jedna jediná entita.
Badatelé vycházeli z nejnovějšího souboru dat evropské vesmírné observatoře Gaia DR3, především pokud jde o rotační křivku vnějšího hala Mléčné dráhy. Z pozorování observatoře Gaia je ve vnějším halu patrný keplerovský pokles rychlosti (Keplerian decline), který více odpovídá klasické fyzice. Model s fermionovou temnou hmotou s takovým uspořádáním Mléčné dráhy v pěkném souladu.
Vtipné je, že podle nedávného výzkumu, který vedl Joaquin Pelle z argentinské National University of Córdoba, že předpokládané vlastnosti centrálního „jádra“ fermionové temné hmoty odpovídají pozorování Event Horizon Telescope (EHT), která odhalila „stín černé díry.“ Pokud je tam koncentrovaná temná hmota, projevovala by se jako „nicota“ obklopená jasně zářícím akrečním diskem.
##seznam_reklama##
Máme tedy v srdci Mléčné dráhy supermasivní černou díru nebo hustou pecku temné hmoty? Výpočty ukazují, že to se současnými daty není možné s jistotou rozlišit. Budou nutná další pozorování s velice přesnými přístroji. Časem by mohlo být jasněji.
Video: Lower Dark Matter in the Local Group Galaxies and the Origin of the MW Dwarfs | Istiak H. Akib
Literatura