Dnes už tušíme, že doba železná ani bronzová nebyly procházkou růžovým sadem. Nálezy v srbské Gomolavě, poblíž obce Hrtkovci ve Vojvodině, ale překonávají to, co je vidět na většině prehistorických lokalit v Evropě. Archeologové tam vykopali masový hrob, v němž je uloženo nejméně 77 lidí, většinou žen a dětí.
Pohřeb proběhl někdy před 2 800 lety, tedy počátkem doby železné v Srbsku. Na pohřbených je zřetelně vidět, že nešlo o epidemii ani nic podobného. Zahynuli brutálně a násilně, podle dostupných důkazů umlácením a ubodáním, které bylo předem připravené. Byl to masakr.
Jak říká vedoucí výzkumného týmu Barry Molloy z University College Dublin, když se s kolegy setkají s takovou demografií společně pohřebných, je to obvykle následek rozsáhlého útoku na celou vesnici, kde si lidé tehdy byli velmi blízce příbuzní.
Jenomže Gomolava je překvapila tím, že lidé v masovém hrobě si ve většině případů příbuzní vůbec nejsou. Izotopové analýzy naznačují, že dokonce pocházejí z různých oblastí. Nedává to moc smysl. Další věc je, že většina mrtvých z masového hrobu v Gomolavě jsou ženy. Jak dospělé, tak i děti. V hrobě nalezli pouze jediného chlapce a dospělých mužů tam rovněž je velmi málo.
Podle Molloye je pro prehistorické masové hroby typické, že oběti bývají narychlo pohřbeny v jámě. V Gomolově byli ale zabití pohřbeni v opuštěném polopodzemním domě, navíc se svými věcmi, a dokonce i s obětinami, včetně bronzových šperků a keramických nádob. Toto uspořádání masového hrobu ukazuje na nějaký „misogynní“ rituál, při němž byly zabity ženy a dívky. S mrtvými byla pohřbena mrtvá domácí zvířata i rozbité mlýnské kameny.
##seznam_reklama##
Vysvětlení událostí v Gomolavě zřejmě souvisí s bouřlivým děním té doby. Nedlouho předtím došlo v Evropě (i jinde) ke kolapsu doby bronzové, kdy se z ne zcela jasných příčin prakticky současně zhroutily celé říše. Masakr v Gomolově mohl být součástí střetů či válek, k nimž docházelo mezi lidmi, kteří dobývali či znovuosídlovali na mnoha místech opuštěnou Evropu.
Video: NEGOTIATING DEATH IN URNFIELD SOCIAL PRACTICES OF THE NORTHERN BALKANS: PERSPECTIVES
Literatura