V polovině 14. století připlula do Evropy Černá smrt. Bakterie Yersinia pestis, která jinak vcelku nenápadně žije v hlodavcích, se tehdy utrhla z řetězu a v nejvražednější pandemii historie pobila desítky milionů lidí po velké části Eurasie a v severní Africe. Vylidnila města, a ještě víc zasáhla venkov. Města se vylidnila, krajina ztichla, zmizely celé vesnice. Na mnoha místech zmizela pole a vlády se tam ujal les.
Podle obvyklých představ mají lidé na přírodu destruktivní vliv. Dalo by se čekat, že když lidé najednou zmizí, příroda dostane šanci se regenerovat a biodiverzita bude vzkvétat. A je to pravda, jak může každý vidět třeba v Černobylu, kde radioaktivita zahnala lidi a vytvořila největší divočinu v Evropě. Jak ale ukazuje nedávný výzkum historie vegetace, poněkud mrazivé pravidlo čím méně lidí, tím víc biodiverzity, neplatí vždy. Když se v Evropě zhroutily lidské populace, příroda jako taková se sice rozšířila, ale zmizely rostliny, tedy jejich biodiverzita. Poklesl počet rostlinných druhů.
Jak vysvětlují Christopher Lyon z University of Bath a Joathan Gordon z University of York na platformě The Conversation, s kolegy analyzovali více než 100 pylových záznamů, vykopaných z jezer a rašelinišť v Evropě. Z pylových záznamů je jasně vidět, že od počátku našeho letopočtu do roku 1300 našeho letopočtu se biodiverzita rostlin v Evropě postupně zvyšovala. V době příchodu Černé smrti byla nejvyšší.
Černá smrt biodiverzitu rostlin úplně rozvrátila. Došlo k jejímu značnému poklesu, který trval asi 150 let. Současně vyšlo najevo, že tam, kde se krajina nejvíce vylidnila, se biodiverzita rostlin propadla nejvíc – a naopak, tam, kde lidé udrželi hospodaření i během řádění moru, se dařilo i rostlinám, pokud jde o počet druhů.
Se zvířaty je to jiné. Lidé zvířata loví a nebezpečné dravce přímo likvidují. Těm může být bez lidí líp, jako v Černobylu. Vše ale nasvědčuje tomu, že na biodiverzitu, tj. druhové bohatství rostlin působí lidé blahodárně. Jak je to vůbec možné? Vtip je v tom, že i když mají rostliny rozmanité nároky a některým lidská přítomnost rozhodně velmi škodí, největší počty rostlinných druhů prosperují v mozaikovité krajině, kde se střídají vesnice, cesty, potoky, řeky, bažiny, rybníky, jezera, pole, lesy a paseky. Takovou krajinu je ale nutné nepřetržitě udržovat.
##seznam_reklama##
Když lidé zmizí, krajina zaroste lesem, což se nakonec vlastně moc neliší od toho, když je celá krajina pokrytá poli. Všechna ostatní prostředí vyšumí a lesních druhů rostlin je v Evropě vlastně jen málo. Než do Evropy přišli lidé, biodiverzitu rostlin v krajině udržovala velká zvířata jako sloni a nosorožci, která bránila lesu, aby převálcoval vše ostatní. Teď jsou pryč a je to na lidech. Jde samozřejmě o to najít rozumnou míru. Průmyslové běsnění krajině moc nepomůže.
Video: Ancient Climate And Pollen Grains
Literatura