Když se autor tohoto textu dostane ke slovu Möbius, zní mu v tom stísněné hrkotání podzemní dráhy, která bezútěšně jede mimoprostorem. Může za to Armin Joseph Deutsch, dávno zesnulý americký astronom a autor science-fiction, který po sobě zanechal nějaký výzkum hvězd, kráter na odvrácené straně Měsíce a povídku A Subway Named Mobius z roku 1950, co patří k těm, jaké přečtete, a už to nejde vzít zpět.
Možná na ni mysleli i v týmu chemika Igora Rončeviće z University of Manchester, když syntetizovali úplně novou organickou molekulární strukturu založenou na atomech uhlíku. Říkají tomu poloviční Möbius (half-Möbius) a jde o molekulární Möbiovu pásku, která je přetočená jen „napůl“ tj. o 90 stupňů.
Pro připomenutí, Möbiovu pásku si můžete snadno vyrobit doma, když si vezmete proužek papíru, jeden konec přetočíte o 180 stupňů a konce slepíte dohromady. S Möbiovou páskou ale opatrně. Je to topologický hack, který má dost stresující paradoxní vlastnosti. Rozhodně nezkoušejte počítat jeho strany, jeho hrany a v žádném případě ho podélně nerozstříhávejte.
Rončević a spol. vytvořili smyčku ze 13 atomů uhlíku, z nichž dva na opačných stranách kruhu, jsou vázány vždy na jeden atom chloru. Zbývajících 11 atomů uhlíku, se váže na sousední uhlíky. Každý z nich má dva elektrony, jejichž orbitaly mají tvar činky kolmé na zmíněnou smyčku. Tyto činky vytvářejí konjugované struktury, v nichž se elektrony sdílejí mezi atomy ve smyčce. Podobné konjugace jsou přitom zodpovědné za zvláštní vlastnosti benzenových jader nebo třeba grafenu.
##seznam_reklama##
Badatelé jsou přesvědčeni, že bizarní geometrie molekuly ovlivňuje, jak se v ní pohybují elektrony. To může vést k neobvyklým magnetickým a spinovým jevům. Současně by se polo-Möbiova molekula mohla stát modelovým systémem pro studium kvazičástic na molekulární úrovni.
Video: Why cutting a Möbius strip is so weird
Video: Moebius (1996) - Dialogo sull'UM86
Literatura