O.S.E.L. - Mimikry v raném vesmíru: Temné záření se mohlo maskovat jako neutrina
 Mimikry v raném vesmíru: Temné záření se mohlo maskovat jako neutrina
Podle kosmologických pozorování mezi sebou neutrina interagují víc, než snese standardní model. Pozemské experimenty to ale dost razantně odmítají. Řešením by mohl být lstivý scénář, v němž se ve vesmíru před reliktním zářením neutrina přeměňovala na temné záření, které se chová jako neutrina, ale vysměje se experimentálně zjištěným omezením.

Přeměna neutrin na temné záření. Kredit: Washington University in St. Louis.
Přeměna neutrin na temné záření. Kredit: Washington University in St. Louis.

V poslední době se množí kosmologická pozorování, podle nichž neutrina mezi sebou interagují víc, než jak připouští standardní model částicové fyziky. Problém je v tom, že výsledky pozemských pozorování takové pletky mezi neutriny velmi důrazně omezují.

 

Anirban Das. Kredit: Saha Institute of Nuclear Physics.
Anirban Das. Kredit: Saha Institute of Nuclear Physics.

Anirban Das ze Saha Institute of Nuclear Physics v Kalkatě vedl tým fyziků, kteří navrhují jako řešení tohoto rozporu model, v němž se – někdy po nukleosyntéze Velkého třesku (BBN), ale před tím, než se asi 378 tisíc let po Velkém třesku objevilo reliktní záření v epoše rekombinace – neutrina přeměňovala na temné záření, jehož částice rovněž interagovaly mezi sebou (self-interacting dark radiation).

 

Temné záření, svým způsobem obdoba temné hmoty a zatím stále hypotetické, je temné kvůli tomu, že neinteraguje s elektromagnetickým zářením. Představuje dodatečnou hustotu energie, kterou nevysvětluje standardní model částicové fyziky, a která mohla přispět k ranému vývoji vesmíru.

 

Logo. Kredit: Saha Institute of Nuclear Physics.
Logo. Kredit: Saha Institute of Nuclear Physics.

Jako říká Bhupal Dev z Washington University in St. Louis, který byl členem výzkumného týmu, kosmologická pozorování obvykle detekují celkové záření a není snadné rozlišit neutrina od dalších lehkých a rychle se pohybujících částic. Jejich scénář předpokládá, že temné záření z úsvitu vesmíru se v kosmologických pozorováních maskuje jako neutrina interagující mezi sebou, ale současně nepodléhá omezením, která vylézají z pozemských experimentů.

 

Zní to jako lstivý trik, při němž se vlk nažere a koza zůstane v souladu s pozorováním raného vesmíru. Pokud ale mechanismus temného záření v raném vesmíru fungoval, mohl by přispět k vysvětlení některých přetrvávajících záhad v kosmologii, včetně nejistot kolem hmoty neutrin a potíží s Hubblem (Hubble tension), které souvisejí s problémy určit, jak rychle se vlastně rozpíná náš vesmír.

##seznam_reklama##

Zatím je to jen model. Posunout dál by to mohla budoucí pozorování vesmíru, jako jsou pokročilá měření reliktního záření, průzkumy vesmíru v největších měřítcích a kosmologické experimenty v oblasti 21 centimetrů, které by detekovaly rádiové signály neutrálních atomů vodíku z raného vesmíru. Nebo také experimenty s neutriny. Pak se snad ukáže, jak je to s temným zářením.

 

Video: Bhupal Dev (Washington U. St Louis):

 

Literatura

Washington University in St. Louis 2. 4. 2026.

Physical Review Letters 136: 131003.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:03.04.2026