Ve společnosti samoobslužných pokladen, GPS navigace, objednávacích automatů a mailů vlastně ani nemusíte moc mluvit. Jak ukazuje nedávný výzkum, mluvení se nenápadně vytrácí z naší každodenní aktivity a děje se to už řadu let, přinejmenším v technologické společnosti západního střihu.
Psychologové Matthias Mehl z University of Arizona a Valeria Pfeiferová z University of Missouri v Kansas City se tímhle zabývají už dlouho. Mehl chtěl nedávno zopakovat výzkum publikovaný v roce 2007 ve Science, který porovnával intenzitu mluvení mužů a žen a vyvracel lidové pověry o tom, že ženy mluví více než muži. Najednou ale narazil na trend, jaký nečekal.
Badatelé zpracovali intenzitu mluvení lidí na základně 22 studií s celkem 2 200 účastníky, původně zaměřených zcela jinak, které se odehrály mezi lety 2005 a 2019. Z jejich výsledků vyplynulo, že zatímco v roce 2005 používali lidé v průměru asi 16 tisíc slov denně, v roce 2019, tedy těsně před pandemií covidu-19 to bylo asi 12 700 slov denně.
Mehl s Pfeiferovou z toho spočítali, že za sledované období poklesla intenzita mluvení každým rokem asi o 338 slov pronesených za den. To znamená, že lidé promluví za rok o více než 120 000 tisíc slov méně. Určitou vadou na kráse je, že nejde o příliš reprezentativní vzorek. Výzkum zahrnuje výhradně studie z individualistických západních kultur, většinou USA, něco málo z Evropy.
##seznam_reklama##
Jak moc velký je to problém? Podle Mehla to rozhodně stojí za pozornost. Dřívější výzkum ukazuje, že osamělost může mít fyziologický dopad na zdraví. Současně ale platí, že lidé více „mluví“ prostřednictvím klávesnice a podobnými způsoby, s jinými lidmi i se stroji rozmanitého druhu. Další věc je, že přinejmenším pro introverty nemusí být konverzace s jinými lidmi, zvlášť, pokud je nepříjemná, žádným potěšením, které by jim chybělo. Každopádně bude zajímavé to dál sledovat.
Video: Matthias Mehl: 2013 Character Project Conference
Video: How to Have More Meaningful Conversations..
Literatura