Supererupce dovedou zkazit klidný spánek. Jsou sice nesmírně vzácné, ale když k nim dojde, tak to vážně stojí za to. Supervulkán vyvrhne více než tisíc krychlových kilometrů magmatu, vulkanických hornin a popela. Supererupce patří k nejničivějším geologickým událostem na Zemi mají extrémní dopad na prostředí, klima a určitě i na lidskou společnost.
Z tohoto důvodu je nanejvýš naléhavé, abychom co nejlépe pochopili procesy, které souvisejí se supererupcemi, i to, jak to vlastně vypadá v supervulkánu. Pak bychom mohli mít o něco lepší šance v hodnocení rizik a případě i v jejich snižování. Supervulkány číhají a je nejspíš jenom otázkou času, kdy zase nějaký vybuchne.
Čínská výzkumný tým Institute of Geology and Geophysics of the Chinese Academy of Sciences (IGGCAS) vyvinul geodynamický 3D model západu Severní Ameriky, který simuluje dnešní dynamiku litosféry a přiléhajícího pláště. Odhalili tím, jak jsou přesvědčeni, mechanismus vzniku magmatu v supervulkánech.
Supervulkány, ultimátní sopky, po jejichž supererupcích nacházíme stopy v geologickém záznamu, by podle tradičních představ měly mít masivní dlouhověké magmatické krby s tekutým magmatem, které se nacházejí v zemské kůře.
Podle této hypotézy dochází k hromadění řídkého magmatu, což zvyšuje tlak v magmatickém krbu, až dojde ke zhroucení kůry v místě magmatického krbu a k supererupci.
##seznam_reklama##
Nové studie ale naznačují, že pod aktivními supervulkány nejsou jasně vymezené magmatické krby plné řídkého magmatu, ale spíše zóny „magmatické kaše“ (magma mush system), které procházejí celou litosférou (zemskou kůrou a svrchní vrstvou pláště), až do blízkosti zemského povrchu. V takovém případě by magma vznikalo v astenosféře (plášť pod litosférou). Potvrzuje to i model čínského týmu, který propojuje vznik magmatu v astenosféře s magmatickou kaší v litosféře. Takhle by podle nich měly vypadat všechny aktivní supervulkány, co známe.
Video: The Biggest Eruptions That Changed Earth Forever
Literatura