O.S.E.L. - Zbraně nebo klima? Lišácké řešení nabízí obranné zdivočení
 Zbraně nebo klima? Lišácké řešení nabízí obranné zdivočení
Promyšleně upravená krajina může současně být okouzlující, pojmout spoustu uhlíku, oplývat biodiverzitou a současně fungovat jako strategická obrana před nepřátelským vpádem. Opět se potvrzuje, i když by z toho obě strany nejspíš byly v rozpacích, že vojáci a environmentalisté k sobě vlastně mají velice blízko.

Neprojdou! Kredit: Unsplash/CC0 Public Domain.
Neprojdou! Kredit: Unsplash/CC0 Public Domain.

Jak teskně přiznávají vědci University of East London (UEL), v dnešní neklidné době čelíme stále palčivějšímu dilematu „zbraně nebo klima“ (anglicky pěkně guns or climate). Financí není nekonečně mnoho a nejspíš nikdy nebude. Sam Jelliman a jeho kolegové navrhují jako rafinované řešení nevybírat si mezi zbraněmi a ochranou klimatu, ale zvolit oboje dohromady.

 

Sam Jelliman. Kredit: S. Jelliman.
Sam Jelliman. Kredit: S. Jelliman.

Vytvořili koncept obranného zdivočení (defensive rewilding), s nímž lze úmyslně, před hrozícím konfliktem nebo i během konfliktu vytvořit takovou přírodu, která bude skvělá a funkční divočina, ale současně bude zpomalovat a všemožně ztěžovat postup jednotek protivníka. Zdivočené prostředí tady hraje roli účinného akcelerátoru vojenské síly (force multiplier).

 

Není to poprvé, co se gravitačně přitahují zájmy ochrany přírody a armády. Ukazuje se například, že vojenské operace, raději samozřejmě mírové, nabízejí dramatické narušení vegetace, což ale vzhledem k ironii ekologických vztahů v mnoha případech vede k pestřejší a zajímavější přírodě. A výpomoc, jak se zdá, může být vzájemná.

 

Logo. Kredit: UEL.
Logo. Kredit: UEL.

Na rozdíl od minových polí nebo polních opevnění, která bývají jen krátkodobá, by takové obranné zdivočení bylo strategickým opatřením, které vylepší obranu rozsáhlých oblastí.

Jelliman s kolegy prostudovali historické i velmi nedávné příklady toho, jak terén ovlivňuje vojenský konflikt. Zabývali se záměrným zaplavováním krajiny během 1. světové války i aktuálními situacemi na Ukrajině, kde řeky a zamokřené nivy zpomalují nebo úplně znemožňují útoky obrněných jednotek. Muselo by to být vyvážené z hledisek mnoha zájmů, které se střetávají v krajině, ale v zásadě by to mohlo fungovat.

##seznam_reklama##

Podle Jellimana jsou pěkným příkladem rašeliniště. Jejich měkký povrch komplikuje průchod i pěchotě, nemluvě o obrněných vozidlech a další výzbroji. Současně ale také fungují jako jedny z nejvíce účinných dlouhodobých úložišť uhlíku a patří k velmi cenným typům prostředí s unikátní přírodou. Jinými slovy, obnova nebo přímo zřízení rašelinišť pomůže obraně, klimatu i biodiverzitě. Náklad přitom nebudou úplně astronomické. Co si přát víc?

 

Video: A Bold Plan to Rewild the Earth – at Massive Scale | Kristine McDivitt Tompkins | TED

 

Video: Rewilding the Rhine: a new approach to flood control

 

Literatura

University of East London 10. 4. 2026.

RUSI Journal online 7. 4. 2026.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:14.04.2026