První jaderný test Trinity ze 16. července 1945 otřásl nejen fyzikou, vojenskými technologiemi a geopolitikou, ale kupodivu také geologií. Seslali jsme na Zemi extrémní událost, která po sobě zanechala stopy. Jak se ukazuje, geologové je nacházejí dodnes.
Hmota se v extrémních podmínkách chová podivuhodně a po návratu k běžným podmínkám po sobě často zanechává bizarní relikty. Přesně takové stopy zanechal i první jaderný test Trinity z roku 1945.
Když explodovala první jaderná bomba světa, které přezdívali Gadget, na okolní prostředí udeřil ohromující žár, následovaný prudkým ochlazení. Ve výhni jaderné exploze se spekly částice materiálu z testovací věže, měděné dráty i masy písku pouště v Novém Mexiku. Výsledkem toho všeho byl sklovitý materiál trinitit.
O trinitu víme už dlouho. Většina tohoto materiálu ukutého jaderným žárem má zelenou barvu. Existuje ale i mnohem vzácnější červená varianta, který obsahuje velké množství kovů z vypařené testovací věže, kabelů a měřicích přístrojů, použitých při testu Trinity. Právě v tomto materiálu objevili vědci, které vedl Luca Bondi z Università di Firenze, pozoruhodnou krystalickou látku.
Je to doposud neznámý klatrát. Klatráty tvoří „klícky,“ které uzavírají nějakou další látku. V tomto případě jde o klatrát s uvězněnými atomy vápníku. Nacházel se uvnitř kovové kapky bohaté na měď. Materiál tvořily především křemík, vápník a měď s malým podílem železa.
Není to tak dlouho, co byl v roce 2021 v červeném trinititu bohatém na měď objevený ikosaedrický kvazikrystal bohatý na křemík. Jeho původ i detailní struktura jsou ale stále nejasné. Pozornosti vědců neuniklo, že nový klatrát a dříve objevený kvazikrystal jsou si do jisté míry podobné.
Kvazikrystal i klatrát v trinititu podle všeho vznikly za stejných extrémních podmínek, v navzájem podobných kovových kapkách s vysokým obsahem mědi. Také v obou případech vykazují neobvykle vysoký obsah křemíku. Jelikož jak klatrát, tak kvazikrystal se skládají z prvků, kterou byly přítomné pouštním písku a kovové testovací věži. Je zřejmé, že vznikly během samotné exploze bomby Gadget.
##seznam_reklama##
Jaderný výbuch po sobě poněkud ironicky nezanechal jen radioaktivní dědictví, ale také svéráznou mineralogickou sbírku, která názorně ukazuje, že hmota pod extrémním tlakem a žárem je jako dychtivý sklář, který vytváří nevídané věci. Pěkně se ukazuje, že vzácné vysokoenergetické události, třeba jaderné exploze, údery blesků nebo dopady kosmických těles, mohou sehrát roli přírodních laboratoří pro tvorbu neobvyklé krystalické hmoty.
Video: Manhattan Project Trinity Test – Stock Footage
Literatura