Společnost Colossal Biosciences se netají tím, že by rádi přivedli zpátky některé nedávno vyhynulé druhy, po nichž zbyla DNA. Jedním z druhů, na které si v Colossal Biosciences myslí, je veliký novozélandský moa Dinornis robustus. Pokud by do toho šli, potřebují k tomu genom dnešních nejbližších příbuzných, což jsou shodou okolností americké tinamy (Tinamiformes).
Problém je, že editovaný genom tinamy by měl vyrobit embryo a vylíhnout se do kuřete moa, které se jaksi proporčně s tinamou vůbec nedá srovnat. Největší druhy tinam jsou velké zhruba jako krocan, zatímco dinornis dosahoval výšky až 3,6 metrů a byl zhruba dvěstěkrát těžší.
Proto Colossal Biosciences při de-extinkci dinornise sázejí na umělé vejce, které se jim, jak právě prozradili, podařilo vyvinout a prý ho již testují na kuřatech. Není ale jasné, jaká je účinnost této nové technologie. Umělé vejce obsahuje mřížkovanou skořápkovou strukturu se silikonovou membránou. Tato umělá skořápka dokáže přenášet kyslík stejně účinně jako přirozená vaječná skořápka.
Podle expertů je hlavní inovaci Colossalu právě membrána, která umožňuje normální vývoj ptáčat při běžné koncentraci kyslíku v atmosféře. Starší typy umělých vajec totiž vyžadovaly před vylíhnutím dodatečný přísun kyslíku. Nové vejce je navíc vybavené průhledným okénkem, s nímž lze sledovat vývoj embrya a také vliv genetických úprav.
Oslovení odborníci upozorňují, že umělé vejce zatím známe jen z tiskové a zprávy a videa, takže je předčasné hodnotit jeho možnosti. Šéf Colossalu Ben Lamm výslovně odmítl zveřejnit technologické detaily, což samozřejmě vzbuzuje otázky. Vzhledem k tomu, že u Colossal Biosciences jednoznačně převažují velkolepá prohlášení a sliby nad skutky, nebude těch otázek málo.
##seznam_reklama##
Mohl by to ale být technologický průlom, který by podpořil nejen de-extinkci různých druhů ptáků, ale také snahy o záchranu stále žijících, ale dramaticky ohrožených ptáků. Umělé vejce by mohl využít třeba Ben Novak, který vede v neziskové organizaci Revive & Restore projekt vzkříšení vyhynulého holuba stěhovavého (Ectopistes migratorius), což je jeden z druhů, jemuž to bez diskuze dlužíme. Brutálně a v rekordním čase jsme ho vybili. Stejně tak by umělé vejce pomohlo nelétavému, ale o to víc okouzlujícímu papouškovi kakapovi sovímu (Strigops habroptilus), jehož záchranu komplikuje bídná úspěšnost líhnutí vajec.
Video: World’s Most Advanced Artificial Egg Hatches Chicks
Literatura