Kniha byla řádně uvedena v květnu 2026. Je poměrně velká, 200 x 260 mm, 340 stran, navíc v pevné vazbě. Je dílem řady autorů z Katedry filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty UK. Na interaktivní mapové části pracovali členové Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie. Kompletní výčet dalších spolupracujících autorů a institucí je uveden také v rubrice O projektu (navíc s linky, například na weby řady muzeí), v nabídce projektu Živá mapa dějin přírodních věd v českých zemních.
Poznámka redakce: Kliknutím na ikonky v mapě se rozbalí popisky s uvedením podrobností o lokalitě
Spojení tištěné knihy s internetovou publikací je velice šťastné. Navíc přístup k internetové podobě není vázán na nákup knihy, čtenář se nemusí nijak přihlašovat. Přitom nejde o zdvojení obsahu. Kniha nabízí souvislý text s kvantem fotografií, map, schémat a kreslených ilustrací, zatímco síťová analogie nabízí její sukus, ovšem podstatně doplněný o množství interaktivně přístupných informací, včetně možností vyhledávání. Nabízí také audio formát a anglickou verzi. Je to umožněno tím, že projekt byl podpořen Ministerstvem kultury ČR v rámci programu národní a kulturní identity (NAKI DG18P02OVV065).
Zrovna přírodověda je ovšem podnik nadnárodní. Proto v knize potkáme jak zapálené české vlastence, třeba Alberto Vojtěcha Friče, tak například Gregora Mendela, který byl moravský přírodovědec německého původu. Krom toho se někteří z pojednaných učenců na našem území pouze narodili a svá bádání prováděli jinde (Freud), zatímco jiní naopak (Barrande), někteří u nás působili jen kratší dobu (Goethe, Einstein), jiní zase emigrovali před nacismem nebo komunismem. Neřešíme národnostní ani jazykovou problematiku, tím méně občasné třenice česko-moravsko-slezské, nýbrž přírodní vědy na našem území v kontextu světové vědy a také v kulturním kontextu Českých zemí, tradičně řečeno, což se docela kryje s rozsahem České republiky. Tím pádem vlastně jde o vztah mezi světovou vědou a kulturou na našem území. Kniha je zaměřena na oblast přírodních věd, ale spolu s jazykovou tolerancí projevuje i benevolenci k přesahům do některých jiných oborů a činností. Chronologicky vzato pojednává dění od Křišťana z Prachatic (latinsky píšící astronom, který byl učitelem a přítelem Jana Husa) po cesty Hanzelky a Zikmunda. Územně vzato pojednává stovky míst ve všech našich krajích, někdy jde o místa narození nebo působení vědce, často o geologickou nebo jinou nálezovou lokalitu či specifický biotop.
Je to vlastně unikátní atlas míst spojených s historií vědy v českých zemích, rozdělený do dvanácti „stezek“, resp. „exkurzí“. Každá z nich je členěná do několika oblastí. Některé z nich mohou být návrhy na reálné výlety, vždy jde o tematické okruhy podle oborů nebo významných jednotlivců a míst.
Začíná (poněkud autoreferenčně) geografií a kartografií. Po zmínce o hypotéze o paleolitické „mapě“ krajiny kolem Pálavských vrchů sleduje kartografii od období velké renesance, což u nás znamená od 16. století. Popisuje různá historická mapování a jejich důvody, vycházkovými místy jsou rozhledny. Následuje astronomie spolu s kosmologií, s výrazným soustředěním na Prahu. Kdo by chtěl vědět, kde žil nejen Kepler nebo Hájek, ale taky třeba Mach a Einstein, má příležitost. Pak přijde geologie, především v blízkém okolí trasy rychlíku Krušnohor: Litoměřice, Ústí nad Labem, Teplice, Bílina, Most, Karlovy Vary, Cheb; v kontextu nostalgie po moři, sopek, termálních vřídel a objevu radioaktivity. Po ní ornitologie v oblasti Lednice a Valtic.
##seznam_reklama##
Pátá exkurze by nás zavedla daleko do exotiky, neboť se soustředí na poznávání rostlin při objevných cestách. Domácími lokalitami přesto nejsou jen místa narození a působení botaniků i dobrodruhů, ale také zahrady jako obecný vědecký a kulturní jev.
Další tři exkurze se věnují obecnějším přesahům přírodovědy a polyhistorům. Nejprve autorům z oblasti Moravské brány a z okolí jeskyně Šipka (například Zdeněk Burian, Sigmund Freud, rodný dům Gregora Mendela). Pak aristokratickým přírodovědcům doby pozdního osvícenství (Ignác Born a Sedliště u Tachova, Kašpar Šternberk a zámek Březiny, Evžen K. Černín a zahrada v Chudenicích, Josef E. Canal a Kanálská zahrada v Praze). A potom působení hraběte Jiřího Buquoye v Novohradských horách, viz např. Žofínský prales, ale také technické a technologické vynálezy a naturfilosofie.
Samostatná exkurze je věnována „knížeti trilobitů“, kterým je samozřejmě Ingenieur Barrande. Po ní přijde řada na botaniku v Krkonoších. A potom na Georga Mendela v Brně a jeho následovníky.
Poslední exkurze nás zavede do baťovského Zlína. Jde o příklad svérázného propojení přístupů vědy, techniky, ekonomie a sociální utopie, s řadou přinejmenším podivných rysů.
Nakonec kniha nabízí bohaté rejstříky a literaturu.
Jednotlivé stezky či exkurze byly ve 3D výtvarné podobě také symbolicky představeny na výstavě Cesty české vědy, která putovala po několika muzeích. Nyní se až do konce roku 2026 nachází na státním zámku Valeč na Karlovarsku. K ní byl vydán stručnější katalog (125 stran), je volně ke stažení na webovém projektu Živá mapa.
Literatura:
Tomáš Herrmann (ed.), Michaela Nohejlová Zemková (ed.): Stezkami přírodovědného poznání. Atlas exkurzí po pamětních místech vědy v českých zemích. Pavel Mervart, 2025.
Michaela Nohejlová Zemková (ed.), Karolína Pauknerová (ed.): Cesty české vědy. Katalog výstavy. Pavel Mervart, 2022; on line .
Interaktivní prezentace Živá mapa dějin přírodních věd v českých zemních.