Mor si obvykle spojujeme s přelidněnými středověkými městy plnými krys, v nichž se kolem masových hrobů plných lidí, co se ještě před týdnem radovali ze života, potácejí podivné postavy s maskami. Podle výzkumu mezinárodního týmu byl ale mor děsivou epidemií už před 5 500 lety, kdy zabíjel v malých kočovných komunitách lovců a sběračů, kteří ještě neznali ani zemědělství, natož města.
Ruairidh Macleod, který nyní působí na University of Oxford a jeho kolegové analyzovali dávnou DNA, pocházejících ze čtyř pohřebišť lovců a sběračů v oblasti jezera Bajkal ve východní Sibiři. Pomocí pokročilých metod čtení DNA dokázali rekonstruovat bakteriální genomy uchované v zubech lovců a sběračů a odkryli tím dosud neznámé rané kmeny patogenu moru.
Jak podotýká Eske Willerslev z University of Copenhagen, jde hlavně o to, jak drsný byl nejstarší známý mor. Vědci se dohadují, zda byly tyto kmeny moru byly spíše mírné nebo zda již tehdy byly vysoce virulentní. Nové výsledky potvrzují, že už nejstarší kmeny moru byly zabijáci.
Badatelé nalezli yersinie, původce moru, u 18 ze 46 analyzovaných jedinců, tedy téměř ve 40 procentech případů. To je dokonce vyšší podíl, než jaký byl zaznamenán v některých středověkých morových hrobech. Dřívější výzkumy ukazovaly, že rané kmeny yersinií neměly některé genetické faktory, které považujeme za klíčové pro rozpoutání pandemie moru, především pokud jde o šíření blechami a hlodavci. Mnozí proto předpokládali, že nejstarší formy moru nebyly tak zabijácké.
Teď to vypadá, že to byl omyl. Na dvou největších studovaných pohřebištích je spousta dětí a mladých, což na první pohled nedává smysl. Také tam jsou sourozenci nebo rodiče s dětmi. Vysvětlení je jednoduché, byl to mor, mnohem víc devastující, než se čekalo. Jak se ukázalo, dávné kmeny moru měly unikátní superantigen, čili protein, v tomto případě bakteriální, který vyvolává extrémní imunitní reakce. Ty mohou přispět k devastujícímu průběhu nemoci.
##seznam_reklama##
Výzkum rovněž podpořil představu, podle které mor původně vznikl ve střední nebo severovýchodní Asii. Archeologické nálezy ukazují, že tehdejší lovci a sběrači byli v častém kontaktu se svišti, kteří jsou dodnes běžnými přenašeči moru. Vědci se domnívají, že jsme mor tehdy chytli právě od svišťů.
Video: Eske Willerslev: The Genomic History of Western Eurasia
Literatura