O.S.E.L. - Proč má EU nejméně veder ale nejvíce úmrtí
 Proč má EU nejméně veder ale nejvíce úmrtí
Pokud by se míra penetrace klimatizací v Evropě blížila úrovni USA nebo Japonska, jaké bychom očekávali dopady na úmrtnost z horka? Proč v EU při horkém počasí úmírá více lidí než na rovníku?

Evropa se otepluje: přibližně o 0,5 °C za desetiletí od 80. let 20. století. Obrázek 1 ukazuje roční počet dní na kontinentu od roku 1950 se „silným tepelným stresem“ – pocitovou teplotou 32 °C nebo vyšší. Trend byl v 80. letech 20. století stabilní, poté prudce vzrostl: roky 2022 až 2024 se řadí k nejvyšším v historii měření.

 

Roční počet dní s alespoň „silným tepelným stresem“

Obrázek 1. Roční počet dní s alespoň „silným tepelným stresem“ (UTCI ≥ 32 °C) v letech 1950–2024 pro Evropu, jak je definována regionem VI WMO (geografická Evropa plus Grónsko a části Blízkého východu a Kavkazu – širší než údaje EU používané jinde). Digitalizováno z Copernicus / ESOTC 2024, obr. S4.3 (ERA5-HEAT).


Tento příspěvek o tom, kolik životů má na svědomí ideologická averze EU ke klimatizaci, byl motivován třemi esejemi:

Make Europe Cool Again (Znovu ochladit Evropu) od Kevina Kohlera podrobně popisuje, jak francouzské a švýcarské předpisy odrazují od instalace klimatizací.

How Europe Became World Champion of Heat Deaths (Jak se Evropa stala světovým šampionem v úmrtích z horka) od Maartena Boudryho sleduje averzi až nepřátelství vůči energii.

Air conditioning: saving lives and acceleration net-zero (Klimatizace: záchrana životů vs urychlení cesty k nulovým emisím) od Eda Hezleta a Lauren Gilbertové vysvětlují, jak britská politika „téměř zakazuje“ klimatizaci, a to navzdory jejím výhodám.

 

Evropa má nejvíce finančních prostředků, nejnižší míru veder a… nejvíce úmrtí z vedra?

Ve svém příspěvku Kohler dobře formuluje problém: Kontinent, který se těší jak relativnímu bohatství, tak vzhledem k zeměpisné šířce i menšímu počtu horkých dnů než většina jiných obydlených částí světa, přesto zaznamenává nejvyšší míru úmrtí v důsledku horka na obyvatele na světě. Věk to částečně vysvětluje – ale Spojené státy a Japonsko mají také stárnoucí populaci a přesto mají mnohem méně úmrtí souvisejících s horkem.

Důležitější rozdíl: klimatizace: míra výskytu klimatizace v evropských domácnostech se pohybuje kolem ~19 %, oproti ~76 % v Severní Americe a více než 90 % v Japonsku.

 

Evropa má nejnižší rozšíření klimatizace z vyspělých částí světa

O brázek 2: Evropa má nejnižší rozšíření klimatizace z vyspělých částí světa a zároveň vysokou relativní úmrtnost při vlnách veder. Podle Zhao et al. (2021); penetrace podle IEA (2023). Interpretace dle: Kohler (2025).

 


Matematika je jednoduchá. Dnešní úmrtí v důsledku horka odrážejí dnešní úroveň pokrytí klimatizací. Zvyšte pokrytí a odpovídající díl těchto úmrtí se sníží – úměrně tomu, jak moc klimatizace chrání a kolik domácností ji získá.

Kdyby měla Evropa v létě 2022 míru výskytu klimatizace podobnou Severní Americe, pak by kontinent v létě, jako bylo 2022, odvrátil ~26 000 úmrtí v důsledku horka (rozsah ~22 000–~31 000). Téměř univerzální pokrytí by znamenalo ~35 000. I 40 procentní spodní hranice – pod dnešní španělskou nebo italskou úrovní – by zachránila zhruba 6 000 až 8 000 životů ročně.

Takto jízlivě se s evropským paradoxem vypořádala AI. Kredit: Gemini.
Takto jízlivě se s evropským paradoxem vypořádala AI. Kredit: Gemini.

 

 

V Evropě osoby starší 65 let představují přibližně 93 procent úmrtí v důsledku horka, takže zaměření na ochlazení této skupiny v první řadě by pokrylo téměř veškerý počet úmrtí, kterým se dalo předejít. Vybavení pečovatelských domů, nemocničních oddělení a domovů pro seniory by přineslo největší přínos.

 

Ve svém příspěvku Kohler popisuje tyto zásady jako odraz ideologie energetického nerůstu – té, která vidí každou kilowatthodinu jako hřích za který se kát, spíše než jako ctnost, která pomáhá lidem.

Tyto předpisy proti klimatizacím nevznikly náhodou, ale vycházejí z ideologie, která zdůrazňuje energetický nerůst jako jediné schůdné řešení klimatických změn. V praxi to znamená, že Evropa silně upřednostňuje tepelnou izolaci budov a pasivní chlazení. Naproti tomu aktivní chlazení pomocí klimatizace, i když běží na čistou energii, je zavrhováno, protože vyžaduje energii.

Větším problémem není technologie ani cena, ale skutečnost, že chladicí technologie se v očích některých lidí staly terčem „morální paniky“ a jsou zavrhovány z ideologických důvodů.

##seznam_reklama##

V prohlášení z roku 2024 o obětech vlny veder v Evropě nezmiňuje Světová zdravotnická organizace vůbec nic o klimatizacích. Místo toho obyvatele nabádá, aby zatahovali závěsy a pili dostatek tekutin, jako bychom pořád žili v roce 1955.

Ve Švýcarsku existují kantony (Ženeva), kde k instalaci klimatizace do budovy napevno potřebujete dokonce potvrzení od doktora.

(Podle Rogera Pielkeho Jr. upravil Vítězslav Kremlík)

 

Zdroj

Roger Pielke Jr.. Europe's Deadly Aversion to Air Conditioning. Substack.com 25.6.2026. https://rogerpielkejr.substack.com/p/europes-deadly-aversion-to-air-conditioning


Další doporučené čtení

Úmrtnost při vlnách veder dále vyhodnocují následující dva články Rogera Pielkeho:

Public Health and Climate Change (Veřejné zdraví a změna klimatu) analyzuje data ze studie Sheridan a kol. (2021). Ukazuje se, že v USA úmrtnost při vlnách veder dramaticky klesá téměř ve všech regionech za posledních 50 let přestože vlny veder jsou častější.

Truth Bombs ukazuje, že pořád platí, že chladné počasí v Evropě zabíjí více než teplé počasí, co Bjorn Lomborg tvrdil už před lety.


Autor: Vítězslav Kremlík
Datum:28.06.2026