O.S.E.L. - V galaktickém podsvětí Mléčné dráhy se může skrývat 170 milionů černých děr
 V galaktickém podsvětí Mléčné dráhy se může skrývat 170 milionů černých děr
Vědci simulovali miliardy let vývoje Mléčné dráhy a odhadli, že se v naší Galaxii nachází asi 170 milionů černých děr hvězdných velikostí. V končinách odpovídající vzdálenosti Slunce od centra Mléčné dráhy by měla být průměrně jedna černé díra v prostoru, který odpovídá krychli o velikosti hrany 60 světelných let.

Kde se asi toulají? Kredit: ESA/Hubble, N. Bartmann.
Kde se asi toulají? Kredit: ESA/Hubble, N. Bartmann.

Černé díry za normálních okolností nejsou vidět. Gravitační singularitě neunikne ani světlo. Pokud černé díry zrovna nehodují na nějaké hmotě, která při tom intenzivně září, je nesmírně obtížné je vystopovat, i když mají obrovskou hmotnost. Jsou jako přízraky v podsvětí. Proto vědci tápou, pokud jde o počet černých děr hvězdné hmotnosti v Mléčné dráze.

 

Tom Wagg. Kredit: T. Wagg.
Tom Wagg. Kredit: T. Wagg.

Tom Wagg z Flatiron Institute v New Yorku a jeho kolegové se nedávno vypravili do podsvětí Mléčné dráhy, vyzbrojeni simulacemi jejího vývoje. Simulace dospěly k tomu, že se v Mléčné dráze nachází přibližně 170 milionů černých děr hvězdné hmotnosti. Současně také předpověděly jejich prostorové rozložení, hmotnosti i charakter explozí, které je vytvořily. Je to vlastně mapa pro budoucí pozorování, která budou moci výsledky simulací ověřit.

 

Wagg s kolegy vytvořili virtuální modely Mléčné dráhy a přehrávali si miliardy let vzniku hvězd, jejich zániku, zrodu černých děr i celkového vývoje Galaxie, aby odhadli, kolik černých děr hvězdné hmotnosti by dnes mělo existovat. Tím dospěli ke zmíněným 170 milionům černých děr. Na první pohled se to může zdát jako ohromující číslo. Ve srovnání s proporcemi Mléčné dráhy ale nejde o zase tak závratnou hustotu.

 

Logo. Kredit: Flatiron Institute/Simons Foundation.
Logo. Kredit: Flatiron Institute/Simons Foundation.

Výpočty ukázaly, že v oblasti Mléčné dráhy, která odpovídá vzdálenosti Slunce od galaktického centra, připadá přibližně jedna černá díra na krychli s hranou 60 světelných let. Pokud jde o vývoj v čase, při rovnoměrném rozdělení uvedených 170 milionů černých děr na celou historii Mléčné dráhy, odpovídá to zhruba vzniku jedné černé díry přibližně každých 80 let.

 

Představa, jak se mlčenlivým vesmírem plíží neviděné černé díry je samozřejmě dost zneklidňující. Badatelé jedním dechem uklidňují, že hlavní „baby boom“ černých děr ve skutečnosti proběhl už dávno, kdy byla tvorba hvězd v Galaxii výrazně intenzivnější než dnes. Na druhou stranu, jak se říká, stará černá díra nerezaví a žere hmotu stejně nenasytně.

 

##seznam_reklama##

Wagg s kolegy připomínají, že černé díry většinou nezůstávají tam, kde vznikly. Mnohé se rodí při asymetrických explozích supernov, které je nakopnou na cestu napříč Galaxií. Jen výjimečně je kopanec natolik silný, že černá díra vylétne z Mléčné dráhy. Ve většině případů se černé díry galaktického podsvětí toulají po Galaxii. Kdepak asi jsou ty nejbližší?

 

Video: HEAD seminar at CfA 10/30/2024: Josephine Wong and Tom Wagg

 

Literatura

Science Alert 2. 8. 2026.

arXiv:2607.22814.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:03.08.2026