Málo se to ví, ale Darwin byl expert na masožravky. Nebo ještě víc. Byl do nich zamilovaný. Kromě toho, že objevil masožravost a de facto založil vědu o masožravkách, se taky nechal slyšet – jak se traduje – že ho experimenty se svůdnou rosnatkou okrouhlolistou berou víc než celý původ druhů.
V roce 1875 vyslovil Darwin předpověď, že by některé lomikameny (rod Saxifraga), které lidé znají nejspíš jako skalničky, mohly být masožravé. Vypadají na to. Jsou pokryté lepivými chlupy, na které se lepí nešťastný hmyz. Na druhou stranu to ještě nemusí být skutečná masožravost, ale třeba lepivá obrana proti herbivorům. Až doposud chyběly jasné doklady, že jsou nějaké lomikameny doopravdy masožravé.
Aby byla rostlina oficiálně uznaná jako masožravka, musí splňovat celou řadu znaků, přičemž schopnost lapat kořist je jenom jedním z nich. Kromě toho musí být také přizpůsobeny k lákání kořisti, musí ji umět trávit a následně z ní vstřebávat živiny, především dusík.
Hang Sun z Kunming Institute of Botany s týmem spolupracovníků se zaměřili na lomikámen Saxifraga candelabrum, což znamená něco jako lomikámen svícnový. Roste v Tibetu a je lepivý. Terénní pozorování i analýza herbářů ukázaly, že na naprosté většině rostlin tohoto lomikamene je na žláznatých chlupech nalezený hmyz, u dospělých rostlin průměrně 71 jedinců hmyz. Sun a spol. poté hledali důkazy, že lomikámen tento hmyz skutečně tráví a využívá jako zdroj živin.
Pomocí fluorescenčního značení prokázali aktivitu „trávicího“ enzymu fosfatázy, která se běžně se vyskytuje u masožravých rostlin. To naznačuje, že lomikámen Saxifraga candelabrum dokáže nalepený hmyz rozkládat. V dalším experimentu vědci krmili lomikameny octomilkami (Drosophila), které obsahovali dusík v podobě stabilního izotopu, který lze vysledovat. Jasně se potvrdilo, že lomikámen využívá dusík z octomilek.
Závěrečná genetická analýza navíc odhalila podobnosti s dalšími masožravými rostlinami, které se během evoluce vyvinuly nezávisle v jiných liniích krytosemenných rostlin. V genomu lomikamene vědci našli geny spojované s přilákáním kořisti, jejím trávením i vstřebáváním živin. Darwin to tehdy trefil. Výsledky experimentů a analýz věrohodně ukazují, že tenhle lomikámen z Tibetu má rád maso!
##seznam_reklama##
Pátrání po masožravých rostlinách vypadá jako zajímavé dobrodružství. I v české flóře jsou vidění druhy podezřele oblepené vším možným. Samozřejmě to ještě neznamená, že třeba takový starček lepkavý (Senecio viscosus) je masožravý, ale proč to nezkusit? Koneckonců roste na poměrně živinami chudých stanovištích… Hraní si s rostlinami se meze nekladou.
Video: Darwin’s 150-year-old theory is confirmed by new carnivorous plant study
Literatura