O.S.E.L. - Velicí krokodýli ovládli potravní řetězec v miocénu Jižní Ameriky
 Velicí krokodýli ovládli potravní řetězec v miocénu Jižní Ameriky
Jak ukazují děsivé hryzance na muzeálních kostech velkých býložravců z přízračného světa obrovských jezer, mokřadů a lagun miocénu severu Jižní Ameriky, vrcholovým predátorem tam byl sedmimetrový a téměř dvoutunový kajman purussaurus, před nímž se třásla tehdejší fauna.

Purussaurus v akci. Kredit: Miguel Hernandez.
Purussaurus v akci. Kredit: Miguel Hernandez.

V dnešní době často dráždí představivost velcí druhohorní dinosauři jako vrcholoví predátoři ekosystémů, v nichž se před nimi třásly hrůzou i stromy. Z našeho pohledu exotičtí dominantní predátoři se ale dají najít i podstatně blíž dnešku.

 

Jižní Amerika musela být v miocénu mimořádně vzrušující. Před více než 10 miliony let pokrývala značnou část kontinentu obrovská jezera, mokřady a oblasti zaplavené mělkým mořem. Nápadný byl především komplex Pebas, masivní soustava navzájem propojených jezer, mokřadů a lagun v severní části Jižní Ameriky, který se rozkládal v části dnešní Amazonie, Brazílie, Peru, Kolumbie a Ekvádoru.

 

Oscar Wilson. Kredit: University of Helsinki.
Oscar Wilson. Kredit: University of Helsinki.

V Pebasu, který připomínal fantaskní zpustlou zoologickou zahradu, žily obří želvy a krokodýli. Na jeho březích lovila celá řada predátorů, včetně anakond, šavlozubých savců, nelétavých hrůzoptáků a neméně hrůzných sebekidů, suchozemských krokodýlů běhajících po souši.

 

Pebas na severozápadě Jižní Ameriky. Kredit: Armin Reindl, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Pebas na severozápadě Jižní Ameriky. Kredit: Armin Reindl, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Oscar Wilson, postdok na University of Helsinky a jeho spolupracovníci nedávno zjistili, že nejvýznamnější a podle všeho i vrcholovou skupinou predátorů tohoto ekosystému tropické „zoologické zahrady,“ co se doslova topil v biomase, byli právě krokodýli, zejména pokud šlo o lov velké kořisti.

 

Na březích Pebasu tehdy žili rozmanití velcí býložravci, včetně obřích pozemních lenochodů, glyptodontů a bizarních masivních kopytníků, jako byla astrapotheria nebo toxodontidi. Velicí ale byli i predátoři. Pokud víme, největším predátorem tam byl (nejméně) sedmimetrový a 1,8 tunový kajman Purussaurus neivensis. Podle starších odhadů byl dokonce ještě více než dvojnásobný.

##seznam_reklama##

 

Badatelé vycházejí z analýzy fosilií starých asi 10,5 až 16 milionů let, uložených v muzejních sbírkách. Stopy po hryznutích predátorů na kostech býložravců představují přímý doklad interakcí mezi tehdejšími predátory a kořistí. Jak říká Wilson, četnost stop, které na kostech zanechal purussaurus, ukazuje, že šlo o významného predátora těchto tropických ekosystémů.

 

Video: A Giant Extinct Caiman – Purussaurus

 

Video: The Most Dangerous Predator That Ever Lived Wasn't A Dinosaur

 

Video: Before the Amazon: The Lost World of Giant Monsters | Pebas Megawetland

 

Literatura

University of Helsinky 17. 8. 2026.

Journal of Vertebrate Paleontology online 16. 8. 2026.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:23.08.2026