Asi 20 kilometrů západně od Yucatánu se nachází Cozumel neboli Ostrov Vlaštovek, největší ostrov na atlantickém pobřeží Mexika. Je to plochý vápencový ostrov prošpikovaný jeskyněmi, který býval zasvěcený mayské bohyni plodnosti Ix Chel a dnes je rájem turistů, kteří se tu koupají, potápějí a pozorují bohatý podmořský život. Na ostrově o rozloze 478 kilometrů čtverečních žije téměř 90 tisíc obyvatel, většina ve městě San Miguel de Cozumel.
Cozumel ale také je nebo přinejmenším býval zřídlem evoluce, které vychrlilo úžasné endemické druhy nebo alespoň populace, včetně ptáků, šelem, hlodavců nebo ryb mezi nimiž se nacházejí příklad ostrovního nanismu a současně také ostrovního gigantismu. Řadě druhů se nějak povedlo přežít soužití s Mayi i běsnění conquistadorů, kteří na ostrov zavlekli neštovice, ale dnes je to s nimi hodně nahnuté, především kvůli turistickému ruchu a prakticky všechny tyto druhy balancují na hraně vymření.
Patří k nim i úžasný mýval trpasličí (Procyon pygmaeus), kterých v současnosti žije sotva pár set a jsou považováni za kriticky ohrožené. Shodou okolností ale právě u těchto rozkošných mývalů došlo k pozoruhodnému a nezamýšlenému objevu. Výzkumný tým vedený Nessie O'Neilovou z Miami University sledoval mývaly na Cozumelu v rámci výzkumu dopadů cestovního ruchu na jejich populace a náhodou při tom narazili na fascinující chování.
O'Neilová s kolegy pozorovali, jak si dvě mladé samice, které byly sestry, vyrábějí a používají papírové hračky. Hrály si s papírovými koulemi, které si samy vyrobily. Přitom se zdálo, že je vůbec nepoužívají k získávání potravy.
Podobný způsob hry přitom už byl dříve zaznamenán u některých dalších druhů savců a ptáků. U mývalů je to ale zřejmě vůbec první zdokumentovaný případ, kdy záměrně upravují nějaký předmět a následně takto pozměněný materiál používají k jinému účelu než k získávání potravy.
Všechno začalo ve chvíli, kdy se dospělá samice pokusila navlhčit kus papíru, ale pak ho nechala být. Krátce nato si papír vzala jedna z dcer, namočila ho ve vodě a obalila v písku, čímž z něj vytvořila kouli. Její sestra ji pozorně sledovala a pokusila se to napodobit, ale neúspěšně. Šikovnější sestra jí pomohla a kouli dokončila. Poté si obě malé mývalice s koulemi hrály, plácaly do nich tlapkami, honily je po zemi a navzájem si je půjčovaly.
Vědci poté pozorovali toto hravé chování při pravidelném sledování lokality, což byl plážový klub s nedalekými odpadkovými koši, ještě mnohokrát. Když ale sledovali mývaly na jiném místě ostrova Cozumel, kde byl rovněž k dispozici papírový odpad i voda, žádný z mývalů ani mláďat tam papírové koule nevyráběl ani si s nimi nehrál.
##seznam_reklama##
Příběh hravých mývalic má, bohužel, hořký konec. Jeden ze sester později zahynula během rehabilitační péče, pravděpodobně v důsledku předešlé podvýživy a vystavení toxickým látkám pocházejícím z lidské činnosti. Mývalové sice dovedou udělat z odpadu improvizované hračky, stejné prostředí s intenzivním lidským vlivem pro ně může ale představovat vážné zdravotní riziko.
Video: The Cozumel Raccoon
Video: How AI is Hurting Critically Endangered Mexican Raccoons (And How You Can Help)
Literatura