O.S.E.L. - Největší podzemní „powerbanka“ o výkonu 700 MW zahájila provoz v Číně
 Největší podzemní „powerbanka“ o výkonu 700 MW zahájila provoz v Číně
Podzemní fyzikální baterii v solných kavernách v provincii Ťiang-su pohání vzduch, stlačovaný na tlak přes 130 atmosfér. Jde o největší podzemní „powerbanku“ na světě. Měla by tlumit výkyvy v elektrické síti, které vyvolávají obnovitelné zdroje, na které Čína spoléhá stále víc.

Superpowerbanka v Čchang-čou. Kredit: CGTN.
Superpowerbanka v Čchang-čou. Kredit: CGTN.

Jako by Číně nestačil důraz na obnovitelné zdroje, mají také našlápnuto, pokud jde o ukládání velkého množství energie ve fyzikálních bateriích. V provincii Ťiang-su právě spustili dva bloky rozsáhlého projektu, v němž se energie ukládá s využitím stlačeného vzduchu. Jde o další významný krok v rozvoji velkokapacitních úložišť energie vybudovaných v podzemních solných kavernách.

 

Solný důl Praid v Rumunsku. Kredit: Pasztilla aka Attila Terbócs, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.
Solný důl Praid v Rumunsku. Kredit: Pasztilla aka Attila Terbócs, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Přečerpávací systém na bázi stlačeného vzduchu se nachází v solné kaverně Huaneng Jintan, ve městě Čchang-čou. Každý ze dvou bloků má výkon 350 megawattů (MW). Po dokončení celého projektu a jeho uvedení do plného provozu by účinnost přeměny energie měla přesáhnout 70 procent. Bude fungovat jako „super powerbanka“ pro rozvodnou síť.

 

Podzemní fyzikální baterie se stlačeným vzduchem (2017). Kredit: Giovanni Perillo, SINTEF. Illustration: Knut Gangåssæter, SINTEF.
Podzemní fyzikální baterie se stlačeným vzduchem (2017). Kredit: Giovanni Perillo, SINTEF. Illustration: Knut Gangåssæter, SINTEF.

Systémy pro ukládání energie pomocí stlačeného vzduchu využívají přebytečnou elektřinu v době nízké poptávky k pohonu kompresorů. Ty vhánějí vzduch do podzemních prostor, kde pak zůstává až do chvíle, kdy elektrická síť potřebuje dodatečný výkon. V období vysoké poptávky se stlačený vzduch vypouští, a přitom se využívá k pohonu turbín, které vyrábějí elektřinu.

 

V tomto případě jsou zásobními prostory solné kaverny v hloubce asi 1 kilometr. Solné horniny jsou velmi kompaktní a pro vzduch prakticky nepropustné, takže uchovají stlačený vzduch i po dlouhou dobu. Když je poptávka po elektřině nízká, přebytečná energie ze sítě stlačuje vzduch na tlak vyšší než 130 atmosfér. Jakmile poptávka vzroste, uskladněný vzduch proudí ven.

##seznam_reklama##

Systém zároveň ukládá teplo vznikající při kompresi pro pozdější využití. Tím snižuje energetické ztráty během cyklu výroby elektřiny. Má na to k dispozici 16 kulových nádrží, z nichž každá pojme 3 500 metrů krychlových vody, dohromady asi 56 000 metrů krychlových vody. Čína v posledních letech rozšiřuje využívání solných kaveren k ukládání energie. Důvodem je rostoucí poptávka po elektřině i stále větší podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu, kvůli nimž je nutné tlumit výkyvy v dodávce elektřiny.

 

Video: Underground Air Batteries — The Energy Storage You’ve Never Heard Of

 

Literatura

Interesting Engineering 14. 9. 2026.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:15.09.2026