Jak je vidět na bojištích na Ukrajině i jinde ve světě, dnešní doba příliš nepřeje tankům. Obrněná monstra na pásech se až příliš snadno stávají kořistí malých dronů, které přilétají ve velkých počtech a z různých směrů. Pokud mají tanky přežít a být k užitku, jakým směrem by se měla vyvíjet jejich konstrukce?
Čína, jak se zdá, testuje strategii pozdního nacistického Německa, kde se snažili, nakonec naprosto neúspěšně, si naklonit štěstěnu masivními tanky s ohromnými náklady na výrobu a současně s nevalnými výhledy na bojištích. Bude to teď pro tanky lepší?
Čínští odborníci v těchto dnech představili hodně extravagantní koncepci těžkého tanku, který by si dokázal vyrábět vlastní energii a zasahovat cíle vzdálené stovky kilometrů. Jejich design spojuje kompaktní jaderný reaktor s elektromagnetickým railgunem a elektromagnetickým pancířem. Tank, který dnes působí jako rekvizita ze science-fiction, by měl hmotnost přibližně 60 tun a zdrojem energie by byl modulární reaktor o výkonu 10 MW.
Vývoj navrženého tanku by měl postupovat ve třech krocích. První tank této vývojové řady by měl dieselový generátor o výkonu 1500 koňských sil. Jeho elektromagnetické dělo s energií 10 MJ by mělo dostřel přibližně 150 kilometrů a ochranu by zajišťoval elektromagnetický pancíř s energií 2 MJ. Potřebnou energii pro systémy s vysokými okamžitými nároky na výkon by dodávaly superkondenzátory a setrvačníky.
Druhá generace (opět) dieselového tanku by měla elektromagnetické dělo s energií 20 MJ, jehož dostřel by byla asi 300 kilometrů. Tento tank by měl elektromagnetický pancíř o energii 10 MJ a zhruba pět tun pokročilých systémů pro ukládání energie. Finální generace čínského supertanku kolem roku 2045 by měla mít modulární reaktor chlazený olovem a bismutem a 50MJ railgun, který by měl urychlit projektil na přibližně 3,5 km/s. Dostřel by tak mohl dosahovat zhruba 450 kilometrů.
Optikou dnešních technologií to bude tvrdý oříšek. Autoři návrhu chtějí celý reaktorový systém vměstnat do prostoru o objemu pouhých dvou metrů krychlových. Jeho radiační stínění by nemělo vážit více než tři tuny. Reaktor by zároveň měl mít interval mezi výměnami paliva nejméně pět let. Tohle nacpat do tanku bude úkolem hodným iluzionisty. Problémem by byl i odvod tepla nebo odolnost vůči nárazům.
Railgun bude nejspíš ještě větší problém. Zbraň s energií 50 MJ musí uvolnit obrovské množství energie během velmi krátkého pulzu. Energii by bylo nutné mezi jednotlivými výstřely postupně akumulovat a klíčovou úlohu by hrály kondenzátory, baterie a výkonová elektronika vozidla. Nemluvě o tom, že za dvacet let se při současném tempu vývoje klíčových vojenských technologií mohou bojiště změnit k nepoznání a tank tohoto typu možná zestárne mnohem dřív, než by poprvé vyjel do akce.
Je samozřejmě otázkou, nakolik to Čína myslí vážně. V pozoruhodném textu čínského vládního deníku South China Morning Post citují nejmenovaného „vojenského experta veterána,“ který je vůči návrhu dost skeptický. Instalaci reaktoru do tanku považuje za nereálnou, zpochybňuje dokonce význam toho mít v tanku praktiky neomezený zdroj energie, když posádka musí odpočívat a tank potřebuje doplňovat munici a zajišťovat servis.
##seznam_reklama##
V případě jaderného pohonu navíc hrozí, podobně jako v případě neblaze proslulých střel s jaderným pohonem, že zničení takového tanku by mohlo zamořit okolní krajinu. Zmíněný neznámý expert navrhuje autonomní variantu jaderného tanku, který by ušetřil mnoho místa uvnitř stroje a nahradil lidskou posádku dalšími šikovnými systémy. Z víceméně konvenčního tanku by se stala autonomní bojová platforma. Uvidíme za dvacet let.
Video: World’s First Nuclear Tank in China? Xi's Wild 450 – Km Railgun Plan Explained | Vantage | 4K
Literatura