Představte si myši, které jsou v centru pozornosti kamer napojených na počítače v rámci pozoruhodného experimentu a teď už vlastně celého světa. Ačkoliv to na nich není na první pohled vidět, jde o myši bez podstatných částí mozku a spolu s nimi také o myš
i, jimž téměř polovinu objemu mozku tvoří lidské buňky.
Takto dramaticky líčí Antonio Regalado v MIT Technology Review experiment se smícháním mozkové tkáně značně vzdálených druhů savců týmu Stanford University, který vedl neurovědec Sergiu Pașca. Pașcova skupina už dříve předvedla, že lidské mozkové organoidy, napěstované z lidských kmenových buněk, mohou po vpravení do mozku mláďat hlodavců přežívat a dokonce fungovat.
Teď zašli ještě dál. Geneticky upravili myši tak, aby se jejich mozky už od počátku nevyvíjely celé. Upraveným myším chybí většina buněk mozkové kůry i hipokampu, tedy dvou velmi důležitých oblastí mozku, alespoň pokud víme. Dík tomu je podle Pașcy v těchto myších mnohem více prostoru, který mohou postupně osídlit lidské mozkové buňky.
Experiment přinesl překvapení, z nichž jedno se ani netýkalo lidských buněk v mozku myší. Ukázalo se totiž, že myši bez uvedených částí mozku, které si vědci nechali pro kontrolu, působily poměrně normálně. Pohybovaly se a pískaly jako běžné myši. Pokud měly s něčím problém, tak s pamětí. Při testu v bludišti si nedokázaly zapamatovat, které části už prozkoumaly. Myši s xenokortexem lidského původu, které měly v mozku lidské buňky, byly v bludišti lepší. Lidská mozková tkáň se zřejmě nějak podílí na jejich kognitivních schopnostech a je tedy k myši „připojená.“
Proč dělat takové frankensteinovské myši? Podle Pașcy mohou být užitečné při výzkumu mozku a jeho poškození či nemocí. Také ale platí, jak říká Carsten Charlesworth ze Stanfordu, který se ale na projektu myší s xenokortexem nepodílel, že jde o sakra působivou demonstrací společné síly genetického inženýrství a technologie kmenových buněk při přetváření biologie. Charlesworth nepřehlédl rozsah, v jakém lidská nervová tkáň zavedená po narození dokázala růst a propojovat se s nervovým systémem myši napříč mezidruhovou bariérou. Jistě to bude mít důsledky pro další výzkum.
##seznam_reklama##
Pașca konzultuje vývoj technologií neuronálních organoidů s bioetiky, aby měl krytá záda. Zatím se prý neobává vzniku lidského vědomí u zvířat s lidskými organoidy, pokud nepůjde o experimenty s primáty. To považuje za červenou čáru pro výzkum. Asi mu nic jiného nezbývá, ale současně platí, že stále víme jen velmi málo o lidském vědomí, jeho fyzické podstatě v mozku nebo o tom, zda a jaké vědomí mají jiné živočišné druhy, myši nevyjímaje, takže podobné výroky jsou spíše mediálními proklamacemi. Každopádně platí, že by nás podobný výzkum mohl posunout ve výzkumu fungování mozku, možná včetně vědomí.
Video: Curing Autism, Epilepsy & Schizophrenia with Stem Cells | Dr. Sergiu Pașca
Video: How We're Reverse Engineering the Human Brain in the Lab | Sergiu P. Pasca | TED
Literatura