O.S.E.L. - V CERNU upekli důkazy o kvantovém provázání vznikajících Z bosonů
 V CERNU upekli důkazy o kvantovém provázání vznikajících Z bosonů
Data z detektorů ATLAS a CMS na srážeči LHC v CERNu ukazují, že Z bosony, které zprostředkovávají slabou jadernou sílu jsou po svém vzniku ve srážkách kvantově provázané. Mohlo by to přispět k lepšímu pochopení téhle základní fyzikální interakci a jejímu chování při extrémně vysokých energiích.

Ilustrace entanglementu dvou Z bosonů. Kredit: Daniel Dominguez/CERN.
Ilustrace entanglementu dvou Z bosonů. Kredit: Daniel Dominguez/CERN.

Kvantové provázání čili entanglement je jedním z nejdivnějších konceptům, jaké se zrodily během překotného vývoje fyziky ve 20. století. Mnozí vědci včetně Alberta Einsteina se jen obtížně smiřovali s představou, že by něco takového mohlo reálně fungovat nebo se entanglementu alespoň posmívali. Současně ale stále roste počet experimentů, které jeho existenci potvrzují.

 

Detektor ATLAS v CERNu. Kredit:  2007–2026 CERN.
Detektor ATLAS v CERNu. Kredit:  2007–2026 CERN.

Teď k nim přibyl extrémní doklad entanglementu, který se objevil na srážeči LHC v evropském CERNu díky spolupráci týmů detektorů ATLAS a CMS. V jejich nejnovějších analýzách se objevily přesvědčivé doklady, že Z bosony vznikající při srážkách na LHC, mohou být kvantově provázané.

 

Částice mohou existovat současně v několika možných stavech. Pokud jsou dvě částice kvantově provázané, stav jedné z nich je spojen se stavem druhé, a to bez ohledu na vzdálenost, která je dělí. Což je velmi zvláštní. Není divu, že právě kvantové provázání vedlo Einsteina a jeho kolegy ke zpochybnění kvantové mechaniky. Domnívali se, že před měřením musí existovat nějaké skryté vlastnosti, které určují stav obou kvantových systémů. Podle všeho se ale mýlili.

 

Srážeč LHC v podzemním tunelu. Kredit:  2007–2026 CERN.
Srážeč LHC v podzemním tunelu. Kredit:  2007–2026 CERN.

Většina experimentů prokazujících kvantové provázání se dosud týkala částic s nízkými energiemi. Kvantové provázání částic s extrémně vysokými energiemi, které vznikají při srážkách v LHC, jsou něco úplně jiného. Při tak vysokých energiích může kvantové provázání nabídnout další možnost, jak zkoumat Higgsův boson a jeho interakce s elementárními částicemi.

 

Odborníci detektorů ATLAS a CMS už dříve hledali známky kvantového provázání u krátce žijících částic vznikajících při vysokoenergetických srážkách na LHC. Před několika lety, jak jsme psali i na OSLU, dokonce pozorovali kvantové provázání top kvarků, tedy nejtěžších ze všech známých elementárních částic.

 

Početné badatelské týmy nedávno s využitím dat detektorů ATLAS a CMS analyzovaly rozpady Higgsova bosonu a nalezly první doklady kvantového provázání mezi dvěma Z bosony. Tyto velmi těžké částice jsou přitom nositeli slabé jaderné síly. Zkoumání toho, zda mohou být Z bosony kvantově provázané, může pomoci lépe porozumět téhle základní fyzikální interakci a jejímu chování při extrémně vysokých energiích.

##seznam_reklama##

Spuštění upgradovaného HiLumi LHC by mělo přinést nové zajímavé možnosti pro budoucí výzkum. Výrazný nárůst počtu srážek by mohl umožnit ještě podrobnější studium kvantového provázání i dalších kvantových jevů při energiích, jakých jsme dosud v laboratoři nedosahovali.

 

Video: ATLAS Z boson animation

 

Literatura

CERN 17. 9. 2026.

Physical Review Letters 137: 111804.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:20.09.2026