Netřeba chodit kolem horké kaše. Nenávistné projevy (hate speech) jsou celosvětově na vzestupu. Spouštěčem mohou být nejrůznější události, od klasické politiky až po sportovní akce nebo filmy. Na Twitteru (někdy označovaném jako X), vzrostl mezi lednem 2024 a červnem letošního roku počet příspěvků namířených proti lidem jihoasijského původu ve Spojených státech o 240 procent.
Nenávistné projevy prohlubují traumatizují společnost a rozdmýchávají politickou polarizaci, na čemž se vydatně podílí obsah generovaný AI a účty provozované počítačovými nebo lidskými boty.
Vědci se proto snaží porozumět situaci kolem hate speech a hledají co nejúčinnější způsoby, jak jim čelit. Mirta Galesicová z výzkumné skupiny Collective Minds v rakouském centru Complexity Science Hub ve Vídni, se odborně zabývá nenávistnými projevy a reakcemi proti nim, označovanými jako counterspeech. Dhruv Shenai z Nature nedávno udělal s Galesicovou krátký rozhovor o strategiích, jak čelit nenávistným projevům.
Proč je právě teď důležité nenávistné projevy studovat?
V některých zemích je polarizace velmi výrazná, především afektivní polarizace. Jde o situaci, kdy lidé nemají rádi osoby s odlišnými politickými názory. Rostoucí nerovnost, změny v rozložení moci, ozbrojené konflikty a selhávání institucí vytváří nejistotu, která se dnes velmi snadno přesměruje do nenávisti vůči určitým skupinám lidí. Studium nenávistných projevů je nesmírně důležité. Každý by měl být schopen rozpoznat vlastní sklony k manipulaci.
Jak nenávistné projevy zkoumáte?
S kolegy jsme analyzovali více než milion příspěvků zveřejněných mezi lednem 2015 a prosincem 2018 na sociální síti Twitter (X). Tyto příspěvky byly reakcemi na přibližně 130 000 příspěvků německých zpravodajských organizací, novinářů, bloggerů a politiků. Zkoumané období začalo nechvalně známou „migrační krizi.“ V následných studiích jsme k měření míry nenávisti v konverzacích a dalším analýzám využili velké jazykové modely.
Jaké reakce na nenávist jsou nejúčinnější?
Pokud se na internetu setkáte s nenávistným projevem, považujte za svou povinnost vyjádřit nesouhlas. Stačí říct: „Nesouhlasím.“ Nebo něco podobně odmítavého, podle vaší nátury. Nemějte pocit, že musíte debatovat nebo krkolomně argumentovat. Jen prostě nesouhlaste. Ne proto, abyste změnili názor autora komentáře ani abyste „krmili trolla,“ ale abyste ostatním ukázali, že existují i lidé co nenávist odmítají, čímž bojujete za narativ.
Potom případně požádejte přátele, aby se připojili a také nesouhlasili s nenávistí. A nakonec, pokud narazíte na živého člověka, který má jiný názor než vy, neodmítejte ho předem. Snažte se o něm zjistit více a najít něco, co máte společného. Na internetu se často (a záměrně) objevují extrémní příklady rozmanitých situací či jevů. Online prostředí pak zesiluje pocity neklidu a strachu. Problém je, že lidi jsou velmi společenské bytosti. Přizpůsobujeme se svému okolí. Čím více se o něčem diskutuje, tím extrémnějšími se se diskutující stávají. Právě proto je důležité se ozvat s tím, že nesouhlasíte s nenávistí.
##seznam_reklama##
Odkud berou se nenávistné projevy?
Nenávistné projevy se rodí jako houby po dešti především při diskusích o věcech, co jsou klíčovou součástí identity diskutujících. Každý má věci, co jsou pro něho „svaté,“ a když se jich někdo dotkne, diskuse se vyostří.
Nárůst nenávistných projevů na internetu do jisté míry souvisí právě s tím, že sociální sítě svádějí k diskusím o věcech, které vyvolávají emoce. Emoce a vyhraněné názory často získávají velké množství reakcí, takže algoritmy sociálních sítí tato témata dále zesilují a protlačují je do mainstreamu online prostředí. Galesicová pamatuje rozpad multikulturní Jugoslávie, kde se poučila, že skupinová identita a s ní spojené emoce jsou silnější než rozum a fakta. Proto nebere hate speech na lehkou váhu.
Video: Dynamics of belief networks by Mirta Galesic
Video: Mirta Galesic – Human social sensing is an untapped resource for computational social science
Video: Beyond Collective Intelligence: Collective Adaptation by Mirta Galesic
Literatura