Sex mezi příslušníky stejného pohlaví není v přírodě ničím výjimečný. Uvádí se, že byl zdokumentován u více než 1500 druhů – hmyzem počínaje a savci konče. Zvláštností není ani sex mezi příslušníky různých druhů. Mezidruhoví hybridi ovlivnili vývoj asi 10 % živočišných druhů. Tím nejúspěšnějším mezidruhovým hybridem je jistý Homo sapiens poznamenaný křížením s neandrtálci, denisovany a zjevně i dalšími zástupci rodu Homo. Ale aby zahořela homosexuální náklonnost mezi příslušníky různých živočišných druhů, to už tak běžné není. A právě takový případ popisuje „case study“ týmu vedeného Elizabettou Palagiovou z univerzity v italské Pise na stránkách vědeckého časopisu Current Biology (da Cruz et al., 2026).
Achilles a Patroklos
Slavná dvojice antických reků, která se smutně proslavila dobýváním Tróje (viz např. Homér, 2018), byli nejen bratry ve zbrani, ale podle zlých jazyků (viz např. Miller, 2011) k sobě chovali mnohem hlubší přízeň.
Je vcelku trapné, tuhle mytologickou aférku rozmazávat, ale právě toho se dopustili Palagiová a spol. ve své studii. Na Etiopské náhorní plošině v okrese Oromia pozorovali na pastvinách náležejících klášteru Debre Limanos tamější ortodoxní církve osla, jemuž dali jméno Patroclo, a býka, kterého pojmenovali Achille. Vedlo je k tomu zjištění, že obě zvířata samčího pohlaví se „aktivně věnovala vzájemným socio-sexuálním interakcím“. Oba samci měli k dispozici samice svého vlastního druhu. Přízeň však věnovali jen jeden druhému.
„Sexuální interakce mezi býkem Achillem a oslem Patroklem nebyly ojedinělé,“ říká Elisabetta Palagiová. „Co nás skutečně zaujalo, bylo to, že tyto interakce byly součástí velmi selektivního a stálého sociálního vztahu mezi těmito dvěma jedinci.“
Doktorand André da Cruz k tomu dodává: „Obě zvířata se opakovaně držela v těsné blízkosti a projevovala si náklonnost mnoha různými způsoby. Olizovala se, otírala se o sebe či se k sobě tulila. Achilles opakovaně skákal na Patrokla, s pokoušel se s ním pářit. Patroklovi jeho snahy evidentně ani v nejmenším nevadily. Naopak, často sám nastavoval Achilleovi záď a jemně ho kousal.“
Vědci pozorovali celkem 51 pokusů o páření Achillea s Patroklem, z nichž 34 skončilo úspěšným zasunutím Achilleova penisu do Patroklova konečníku. Jen dvakrát to Achilles zkusil na jiné osly a pokaždé byl tvrdě odmítnut.
Jaké z toho plyne poučení
Palagiová a spol. byli ze svých pozorování tak trochu per plex. Do Etiopie přijeli s úplně jiným výzkumným programem. Bezradnost přiznává i členka výzkumného týmu Martina Francesconiová, když říká: „Klíčovým zjištěním není jen to, že se býk pokusil o páření s oslem. Jde o to, že toto neobvyklé sexuální chování bylo součástí širšího, selektivního sociálního vztahu. Naše pozorování naznačují, že tento jev nelze snadno vysvětlit pouhým nedostatkem jiných příležitostí k páření, ačkoli na základě této studie nemůžeme s jistotou říci, jakou konkrétní funkci mohly tyto sexuální interakce plnit.“
##seznam_reklama##
Výzkumníci vyjádřili přesvědčení, že jejich pozorování má „širší význam pro chápání sexuálního chování jakožto komplexního sociálního rysu, který přesahuje svou roli v rozmnožování“. Jsou přesvědčeni, že problematika si zasluhuje další výzkum. Jistě by bylo zajímavé se podívat, zda se páření příslušníků jiných živočišných druhů s osly vyskytuje i jinde než v blízkosti klášterů. K problému pak můžeme přistoupit na obecnější úrovni. Můžeme se například ptát, zda i pro zvířata platí, že příklady táhnou.
Video: Patroclo and Achille socio sexual interactions. Kredit: André B. da Cruz, et al. Current Biology, 2026.
Prameny:
Homér (2018) The Odyssey. WW Norton & Co, pp.592
Miller M. (2011): Song of Achilles. Bloomsbury, pp. 352
Da Cruz, A. B. et al. (2026) A socio-sexual bond between a bull and a male donkey. Current Biology 36, R218-3219.
Poznámka redakce
Sever osel.cz upozorňuje, že jakákoli jeho spojitost s Etiopií, univerzitou v Pise, Achillem, Patroklem nebo kláštery je čistě náhodná.