Jaká byla pravěká civilizace, která před tisíci lety obývala Evropu? Jak rovnostářská byla či nebyla tehdejší společnost? A jak vůbec měřit bohatství v kulturách, které po sobě nezanechaly žádné písemné záznamy, daňové registry ani sčítání obyvatel?
Mikkel Nørtoft z Københavns Universitet se svým kolegou Adamem Rohrlachem vyvinul metodu nazvanou QuantWealth, která důmyslně kombinuje několik typů archeologických důkazů a umožňuje v určité míře rekonstruovat společenské postavení, projevy bohatství a míru nerovnosti v dávných společnostech. Využívá především informace získané z pohřebních nálezů.
Badatelé tuto metodu použili v nedávném výzkumu na téměř 300 hrobů starých 4000 až 5000 let, které se nacházejí, a teď pozor, na území dnešních Čech. Archeologické poznatky doplnili genetickými analýzami původu pohřbených a studiem variant chromozomu Y, které umožňují sledovat otcovské rodové linie. Zohlednili také patologické změny na kostech, věk a pohlaví zemřelých. Z toho všeho dohromady uvařili detailní pohled na společnost kultury se šňůrovou keramikou.
Nørtoft s Rohrlachem zjistili, že společenská nerovnost se v Čechách rozvíjela postupně během několika staletí po příchodu migrantů ze stepí. Tyto migrace přispěly k rozšíření raných indoevropských jazykových variet napříč Evropou. Přinejmenším v Čechách ale nebyla nerovnost od počátku pevně zakořeněná. Společenské rozdíly se utvářely postupně a během prvních přibližně 400 let bylo zřejmě důležitější získat postavení vlastními činy, než je zdědit.
Badatelé analyzovali 296 pohřbů kultury se šňůrovou keramikou z Čech, datovaných přibližně do období 2900 až 2300 př. n. l. První pastevecká společenství se v Čechách usazovala kolem let 2900 až 2700 př. n. l. Jejich příchodu předcházelo několik náročných let, kdy atmosféru zatemnil prach po ničivé sopečné erupci kolem roku 2900 př. n. l. Podle Nørtofta se tehdejší komunity zřejmě soustředily především na budování společenské soudržnosti mezi nově příchozími skupinami migrantů ve střední Evropě.
V Čechách k tomu sloužily společné pohřební rituály a budování mohyl. Hroby však obsahovaly jen málo předmětů. Majetkové rozdíly byly malé a souvisely především s věkem zemřelých. Moc se patrně rozdělovala mezi několik rodových linií pocházejících ze stepí a genderová nerovnost byla jen malá.
Přibližně v období 2700 až 2500 př. n. l. se však situace změnila. Po objevení nové rodové linie začala v Čechách narůstat soutěživost spojená s pohřbíváním. V hrobech přibývaly prestižní předměty, masité pohřební obětiny a doklady rozšiřujících se směnných sítí. Současně se prohlubovaly rozdíly mezi muži a ženami. Bohatší výbavu dostávali zejména dospělí muži, zatímco mezi pohřbenými začali častěji převažovat mladší dospělí. Na kosterních pozůstatcích se přitom neobjevoval jednoznačný nárůst známek násilí.
V závěrečné fázi, přibližně mezi lety 2500 a 2300 př. n. l., se objevilo několik velice bohatých pohřbů dětí, jejichž výbava zřejmě měla oslnit rodinným majetku. Bohatě vybavené dětské hroby a převaha jediné rodové linie by mohly naznačovat, že se začalo prosazovat dědění majetku a vznikaly trvalejší formy společenské nerovnosti.
Rodiče mohli své děti zdobit šperky a ozdobami, aby zvýšili jejich společenskou hodnotu při budoucích sňatkových výměnách. V prostředí kultury se šňůrovou keramikou se nevěsty často stěhovaly do domácnosti manžela. Také raná indoevropská slovní zásoba obsahovala pojmy související s nevěstiným věnem či platbou za nevěstu, což odpovídá historickým zvyklostem některých indoevropských společností.
##seznam_reklama##
Pěkným názorným příkladem je hrob bohatě vybavené dívky z lokality Čachovice u Mladé Boleslavy. Jde o nejbohatší pohřeb ze všech českých hrobů zahrnutých do výzkumu. Mimo jiné byl v hrobě objeven velmi vzácný měděný nákrčník. Podobné kruhové šperky, se později staly rozšířeným symbolem vyššího společenského postavení v evropské době bronzové a železné.
Video: The Corded Ware People Were Never What We Thought — Ancient DNA Finally Revealed The Truth
Literatura