Ve východočínské provincii Ťiang-su u města Lien-jün-kang spustili výstavbu pozoruhodné „hybridní“ jaderné elektrárny Xuwei (v českém přepisu Sü-wej). Dělníci tam položili první betonové základy jaderného ostrova pro první komerční reaktor typu Chilong-1. Projekt představuje nový přístup k využívání jaderné energie, tentokrát jako podporu velkých chemických průmyslových provozů.
Na rozdíl od běžných jaderných elektráren, které vyrábějí především elektřinu pro distribuční síť, by elektrárna Xuwei měla fungovat především jako dodavatel technologické páry pro průmysl. Horkou páru bude dodávat přímo do okolních petrochemických rafinerií a přebytečnou elektřinu posílat do regionální rozvodné sítě.
Po dokončení první etapy má elektrárna každoročně produkovat 32,5 milionu tun průmyslové páry a více než 11,5 TWh elektřiny. Nahrazení fosilních paliv touto elektrárnou by mělo snížit spotřebu černého uhlí o 7,26 milionu tun ročně. Podle oficiálních odhadů se tím předejde emisím téměř 19,6 milionu tun oxidu uhličitého za rok.
Elektrárna toho dosáhne díky neobvyklému hybridnímu uspořádání. Na jednom místě spojí dvě odlišné jaderné technologie. Jsou to tlakovodní reaktory Hualong One třetí generace a vysokoteplotní plynem chlazený reaktor Chilong-1 čtvrté generace. Za výstavbu elektrárny Xuwei odpovídá společnost China Nuclear Power Investment, dceřiná firma CNNC. První etapa přitom zahrnuje dva reaktory Hualong One a jeden reaktor Chilong-1.
Výroba páry bude probíhat ve dvou navazujících fázích. Primární pára z reaktorů Hualong One nejprve přemění demineralizovanou vodu na sytou páru. Tu následně převezme reaktor Chilong-1 a dále ji přehřeje. Bezpečný souběžný provoz obou technologií má zajišťovat jednotný systém řízení „reaktor–stroj–teplo“. Jde o první případ, kdy komerční zařízení provozuje oba typy reaktorů v rámci jediného integrovaného systému dodávek tepla.
Reaktor Chilong-1 společně vyvinuly společnosti China National Nuclear Corporation (CNNC) a Tsinghua University. Vychází z principů jaderných technologií čtvrté generace, které kladou důraz na pasivní bezpečnost. Konstrukce má zajistit bezpečný stav reaktoru i při závažných poruchách systému, aniž by byl nutný aktivní zásah lidské obsluhy nebo přívod energie z vnějších zdrojů. Dokonce i při úplné ztrátě chladiva mají fyzikální vlastnosti aktivní zóny zabránit roztavení paliva a rozsáhlému úniku radioaktivních látek.
##seznam_reklama##
Reaktor rovněž využívá modulární konstrukci. Jednotlivé moduly samostatně poskytují relativně malý výkon, inženýři je však mohou podle lokálních potřeb vzájemně propojovat. Vysoké teploty dosahované v aktivní zóně navíc umožňují využití reaktoru nejen pro dodávky technologického tepla, ale také pro velkokapacitní výrobu vodíku a efektivní produkci elektřiny.
Video: China’s first Hualong One nuclear reactor begins commercial operations
Literatura