O.S.E.L. - Supermasivní neutronová hvězda? Záhadný objekt tvrdošíjně vzdoruje simulacím
 Supermasivní neutronová hvězda? Záhadný objekt tvrdošíjně vzdoruje simulacím
Nově objevenou dvojhvězdu tvoří červený obr s velmi záhadným neviditelným průvodcem. Podle jeho pozorovaného gravitačního vlivu váží přibližně 2,2 Sluncí. Problém je v tom, že to nesedí ani na černou díru ani na neutronovou hvězdu. Díváme se na podivuhodnou „supermasivní“ neutronovou hvězdu, která by mohla rozšířit naše znalosti o extrémních hvězdných objektech?

Hvězdný systém s možnou supermasivní neutronovou hvězdou. Kredit: Xinlin Zhao/CQU.
Hvězdný systém s možnou supermasivní neutronovou hvězdou. Kredit: Xinlin Zhao/CQU.

Neutronové hvězdy jsou extrémně husté pecky, co zbyly po supernovách masivních hvězd. Jejich hmotnost se obvykle pohybuje kolem 1,4 Slunce, přičemž veškerá tato hmota se musí vměstnat do koule o průměru asi 20 kilometrů, tedy zhruba velikosti města. Zatím jsme nenašli neutronovou hvězdu s hmotností přes 2,5 Slunce.

 

Černé díry, které se rodí při zániku ještě hmotnějších hvězd, mají naproti hmotnost obvykle nejméně 5 Sluncí. Mezi neutronovými hvězdami a černými dírami tím pádem zeje zvláštní mezera přibližně od 2,5 do 5 Sluncí, s níž si vědci příliš nevědí rady. V tomto směru by mohly pomoct neobvykle hmotné neutronové hvězdy, které bychom důkladně prozkoumali.

 

Jifeng Liu. Kredit: NAOC.
Jifeng Liu. Kredit: NAOC.

Jifeng Liu z Čínské akademie věd a jeho spolupracovníci nedávno vystopovali dvojhvězdný systém s červeným obrem a velmi zajímavým nepozorovaným průvodcem. Posloužila jim k tomu data z přehlídek oblohy Large Sky Area MultiObject Fiber Spectroscopic Telescope (LAMOST) a Apache Point Observatory Galactic Evolution Experiment (APOGEE). Zmíněného průvodce sice není vidět, ale vědci mohou sledovat jeho gravitační vliv na červeného obra. A jak se ukázalo, je z toho pořádná záhada.

Dvojhvězdný systém, který dostal označení J0008+0128, zřejmě hostí neviděného průvodce s hmotností 1,8 až 2,8násobek hmotnosti Slunce.

 

Klasická neutronová hvězda. Kredit: Casey Reed/Penn State University, Wikimedia Commons.
Klasická neutronová hvězda. Kredit: Casey Reed/Penn State University, Wikimedia Commons.

Nejpravděpodobnější hodnota činí 2,2 sluneční hmotnosti. Horní hranice zmíněného odhadu přitom už citelně zasahuje do hmotnostní mezery mezi neutronovými hvězdami a černými dírami. Něco takového vědce pochopitelně velice zajímá.

 

Výpočty rovněž ukázaly, že oba objekty oběhnou společné těžiště přibližně jednou za 3,3 roku. Jejich vzájemná vzdálenost je tedy poměrně velká. Navzdory tomu se pohybují po překvapivě téměř kruhové dráze. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je neutronová hvězda, na které je ale všechno neobvyklé – hmotnost, téměř kruhová oběžná dráha a velká vzdálenosti od hvězdného partnera.

 

Badatelé spustili asi 300 000 simulací izolovaných dvojhvězd pomocí modelovacího nástroje POSYDON, aby zjistili, jak mohl systém vzniknout. Simulace se ale hroutily a ani jedna z nich nedokázala vytvořit to, co pozorujeme v systému J0008+0128.

##seznam_reklama##

Liu a spol. se domnívají, že by to mohla být „supermasivní“ nebo spíše nezvykle hmotná neutronová hvězda. Nejpodobnějším známým případem je Gaia NS1, kandidát na neutronovou hvězdu s hmotností přibližně 1,9 Slunce, který obíhá svého hvězdného partnera s periodou zhruba dvou let. Méně pravděpodobné prý je, že by šlo o bizarní trojhvězdný systém se dvěma velmi těsně obíhajícími neutronovými hvězdami nebo extrémně malou černou díru, daleko nejmenší, co bychom našli. Snad další pozorování napoví víc.

 

Video: An Invisible Star Heavier Than It Should Be

 

Literatura

Phys.org 13. 11. 2026.

Science Advances online 11. 11. 2026.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:17.11.2026