O.S.E.L. - Průlomový experiment: Kvantové ověření polohy potvrdí, že jste tam, kde říkáte
 Průlomový experiment: Kvantové ověření polohy potvrdí, že jste tam, kde říkáte
Heslo ani digitální certifikát nemusí stačit. Co kdyby počítač dokázal ověřit také to, zda se jeho uživatel skutečně nachází tam, odkud tvrdí, že pracuje? Vědci předvedli experiment, v němž pomocí kvantového provázání fotonů a citlivých kvantových senzorů ověřili fyzickou polohu člověka. Technologie by jednou mohla chránit bankovní účty, kritickou infrastrukturu i citlivá osobní data, pokud vzniknou kvalitní kvantové komunikační sítě.

Kvantové ověřování polohy je zatím dost náročné. Kredit: Riley Wilson/NIST.
Kvantové ověřování polohy je zatím dost náročné. Kredit: Riley Wilson/NIST.

Představme si finanční ředitelku, která právě zadává příkaz k převodu 50 milionů dolarů prostřednictvím finanční sítě své společnosti. Jak si může tato síť být jistá, že takový příkaz s potenciálně fatálními důsledky skutečně přichází ze zabezpečeného terminálu v hlavním sídle společnosti, a nikoli z notebooku hackera na druhém konci světa?

 

Gautam Kavuri z NIST (National Institute of Standards and Technology) a jeho spolupracovníci nedávno v unikátním experimentu názorně předvedli, že zvláštnosti kvantové mechaniky mohou jednoznačně potvrdit fyzickou polohu člověka. Využili k tomu ohromně citlivé kvantové senzory a technologie vyvinuté v NIST. Nakonec se jim podařilo odstranit mezery v zabezpečení, kvůli nimž byly dosavadní strategie ověřování polohy založené na kvantových principech zranitelné vůči podvodníkům. Jde prý o první úplné provedení kvantového ověření polohy v experimentu.

 

Gautam Aditya Kavuri. (Kredit:G. A. Kavuri).
Gautam Aditya Kavuri. (Kredit:G. A. Kavuri).

Podle fyzika Scotta Glancyho z NIST, který se na studii podílel, může trvat ještě více než deset let, než bude možné tuto techniku nasadit v reálném provozu. Vědci totiž stále vyvíjejí nástroje, které umožní kvantovým počítačům a senzorům přesně sdílet kvantové informace v rozsáhlých sítích. Pokud by se to ale povedlo a vznikly by kvalitní kvantové komunikační sítě, taková technologie by mohla zabránit lidem mimo konkrétní fyzické místo v přístupu k určitým datům.

 

V tomto směru se nabízí řada zajímavých aplikací, včetně ochrany zdravotnických záznamů a dalších soukromých informací, zamezení vzdáleným útočníkům ve vydávání příkazů kritické infrastruktuře, například jaderným elektrárnám, energetickým sítím a zařízením na úpravu vody, zabránění hackerům v neoprávněném obchodování s akciemi na účtech společností nebo třeba omezení phishingových útoků založených na videohovorech nebo telefonátech z neznámých míst.

 

Kybernetická kriminalita připravila jen lidi v USA v roce 2024 o více než 16 miliard dolarů. Dopadeno je přitom výrazně méně než jedno procento kybernetických zločinců. Jedním z důvodů je skutečnost, že mnozí z nich operují ze zahraničí.

 

NIST v Boulderu. Kredit: Greg, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.
NIST v Boulderu. Kredit: Greg, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Badatelé použili postup označovaný jako kvantové ověřování polohy (QPV, quantum position verification). Dvě důvěryhodné strany, ověřovatelé, se při něm snaží potvrdit polohu třetí osoby, která se nazývá dokazovatel. Ověřovatelé jí zadají úkol změřit určitou vlastnost fotonu, tedy částice světla, a následně jim oznámit výsledek. V areálu NIST v Boulderu v Coloradu tým vybudoval dvě ověřovací stanice vzdálené 195 metrů. Spojovaly je elektrické kabely a mimořádně tenká optická vlákna vedená chodbami výzkumné budovy. Předpokládaná poloha dokazovatele se nacházela někde mezi oběma stanicemi.

 

V první fázi experimentu jeden z ověřovatelů vytvořil dvojici kvantově provázaných fotonů. Podle připraveného protokolu si ověřovatel ponechal jeden z provázaných fotonů a druhý poslal dokazovateli. Oba ověřovatelé následně vyslali náhodná čísla tak, aby k dokazovateli dorazila současně. Ten je použil k výpočtu, jakým způsobem má změřit určitou vlastnost přijatého fotonu, konkrétně jeho polarizaci. Ta popisuje směr kmitání elektrického pole částice při jejím pohybu prostorem.

##seznam_reklama##

Dokazovatel poté odeslal výsledek měření zpět ověřovatelům. Ti mohli na základě času, který uplynul od vyslání náhodných čísel až po přijetí odpovědi, společně triangulovat jeho polohu. Celý postup zopakovali během několika minut milionkrát. Ověřovatelé následně porovnali, jak často se jejich měření polarizace vlastního provázaného fotonu shodovalo s výsledky měření fotonu, který poslali dokazovateli.

Klíčovou roli v tomto případě sehrál kvantový teorém neklonování (no-cloning theorem). Ten říká, že neznámý kvantový stav nelze dokonale zkopírovat. Jakýkoli pokus podvodníků o zkopírování a rozdělení informace mezi spolupracujícími útočníky by proto narušil kvantové korelace, na nichž celý postup stojí.

 

Video: [QCrypt2025] Florian Speelman: (Tutorial) Quantum position verification: where are we now?

 

Literatura

NIST 18. 11. 2026.

Nature online 18. 11. 2026.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:20.11.2026