Ve skleníku University of California, Santa Cruz (UCSC) pěstují opuncie. To by nebylo zase tak zvláštní, opuncie jsou ve sklenících jako doma, i když v Santa Cruz je vlastně vůbec nepotřebují. V tomto případě ale dělají pozoruhodnou věc. Vyrábějí elektřinu, protože z nich vědci udělali malé elektrárny.
Trik spočívá ve svérázné „sukulentní fotosyntéze“ čili CAM metabolismu (Crassulacean Acid Metabolism). Tento typ fotosyntézy pro extrémní podmínky využívá celá řada sukulentních nebo i suchomilých druhů. Rostlinám umožňuje lépe růst v horku a suchu, protože výrazně omezuje ztráty vody. Zatímco většina rostlin kvůli fotosyntéze přijímá oxid uhličitý průduchy v pokožce během dne, rostliny s CAM metabolismem průduchy chytře otevírají v noci, kdy není tak děsivé vedro. Získaný oxid uhličitý ukládají ve formě malátu čili kyseliny jablečné, kterou za denního světla využívají při fotosyntéze jako zdroj uhlíku.
Fotosyntéza ale u opuncií a podobných rostlin neprobíhá rovnoměrně v celém stonku. Silná a neprůhledná pokožka značně omezuje pronikání světla, takže fotosyntéza probíhá pouze ve vnější vrstvě, do hloubky asi dva milimetry. Na osvětlené straně se kyselina jablečná rozkládá rychleji než na zastíněné. Rozdílná kyselost obou stran vytváří gradient koncentrace vodíkových iontů, který lze s trochou šikovnosti využít k získávání elektrického napětí.
Michael Loik a jeho kolegové do výzkumu zapojili i studenty z různých oborů. Po několika letech experimentů zjistili, že jeden stonek opuncie, v tomto případě druhu Opuntia streptacantha, dokáže vytvořit napětí až půl voltu.
Propojením osmi stonků dosáhli napětí 4,5 voltu čili trojnásobku napětí běžné tužkové baterie AA.
Badatelé si představují, že by takové rostlinné elektrárny mohly napájet třeba zemědělské senzory sledující podmínky na polích. Opuncie vysazené mezi plodinami by mohly dodávat energii zařízením monitorujícím jejich okolí. Napětí by navíc samo o sobě poskytovalo informace o fotosyntetické aktivitě a zdravotním stavu rostlin.
Zajímavé výsledky přinesly i praktické experimenty. V létě, kdy je více slunečního svitu, vyráběly kaktusy vyšší napětí než v zimě. Příliš intenzivní záření ale výrobu elektřiny opět snižovalo, protože rostliny aktivovaly ochranné mechanismy proti poškození sluncem.
##seznam_reklama##
Velice dobře si opuncie vedly i během dlouhodobého sucha. Po 15 měsících bez vody zůstaly živé a fotosynteticky aktivní. Některé stresované rostliny dokonce vytvářely vyšší napětí než dobře zavlažované exempláře. Přidání dusíku, běžné součásti hnojiv, zase zvýšilo zásobu kyseliny jablečné a prodloužilo produkci elektrického napětí během dne. Výzkum pokračuje, třeba se dočkáme sukulentní energetiky.
Video: Michael Loik Ecological Consequences of Climate Change
Literatura