Tento pod mikroskopem docela roztomilý prvok (resp. jedna z jeho dvou životních forem), vyskytující se hlavně v tropických oblastech, vyvolává totiž docela neroztomilou nemoc- tropickou amébovou dyzentérii. Měňavka se do lidského těla dostane například znečištěnou vodou a usadí se v tlustém střevě.A pro to co tam provádí je výraz „zažívací potíže“ asi příliš velký eufemismus. Produkuje totiž toxin, který zabíjí buňky střevní sliznice a podporuje tvorbu vředů. Což se navenek projeví mimo jiné permanentním krvavým průjmem.
Po napadení střev může améba expandovat i do jiných orgánů. Ti nejšťastnější pacienti vyváznou s průjmem, pro ty méně šťastné může toto blízké setkání s amébou znamenat smrt.
V boji proti tomuto parazitu byl nyní učiněn významný krok: izraelským vědcům se podařilo umlčet geny pro tvorbů toxinů ničících střevní buňky.
Umlčování genů je v současné době progresívně se rozvíjející se metoda molekulárně-biologického výzkumu. Způsobů jak nedovolit organismu exprimovat určitý gen je více, ale skupina Rivka Brachy použila vložení malé smyčky DNA-plazmidu do jádra měňavky. Plazmid obsahoval kopii části genu pro tvorbu toxinu, který po vnesení způsobí, že proteiny napomáhájící sbalení DNA do spravného (pro transkripci vhodného) tvaru, ji v místě genu poněkud „přiškrtí“ a nedovolí ji přepsat se do RNA a zabrání tak vzniku toxického proteinu. Tato změna se pak přenáší do dalších generací a dává vzniknout linii lidem neškodných prvoků.
Tyto upravené, teď již zcela roztomilé měňavky, si i po transformaci udržují stejné složení povrchových proteinů. To je velice důležité protože povrchové proteiny slouží jako signály pro buňky imunitního systému, podle kterých poznají kdo je tady vetřelec a proti komu mají tvořit protilátky. A zde se právě otevírá nová naděje na tvorbu „anti-měňavkové“ vakcíny. Perorální očkování živými, avšak neškodnými amébami, dovolí tělu připravit se na ty divoké a může tak zabránit vzniku často smrtelného onemocnění.
Zdroje:
https://www.eurekalert.org
https://pathogens.plosjournals.org