V uplynulých padesáti letech došlo ve východní Číně ke změně počasí. Na jihu spadne celkově za rok více srážek, na severu srážek naopak ubylo a lidé se tu častěji potýkají s obdobími sucha. Mírných dešťových srážek, jejichž denní úhrn nepřesáhne 10 milimetrů a na nichž je do značné míry závislá úroda na polích, však ubylo jak na severu, tak i na jihu. Vědce z USA, Číny a Švédska zajímalo, proč slabé dešťové srážky nekopírují trend v celkovém úhrnu srážek. V podezření se ocitlo silně znečištěné ovzduší. Již dříve vědci prokázali, že znečištění atmosféry nad oceánem redukuje množství dešťových přeháněk. Uplatňuje se tentýž fenomén i nad čínskou pevninou?
Analýzy dat z meteorologických stanic dokazují, že na jihu východní Číny přijdou zemědělci každé desetiletí zhruba o osm dní s deštěm blahodárným pro jejich pole. Na severu činí tato ztráta za desetiletí zhruba sedm dnů, což představuje pokles počtu dní z lehkými dešťovými srážkami o plnou čtvrtinu.
Tým vedený Yun Quianem působím v USA v Pacific Northwest National Laboratory sledoval, jak se za poslední půlstoletí měnil obsah vodních par a jejich pohyb nad východní Čínou. Ve studii zveřejněné v časopise Journal of Geophysical Research-Atmosphere vědci nezjistili výraznější změny. V atmosféře bylo vody stále stejně a větry ji transportovaly na stejná místa. Co se výrazně měnilo, byla velikost kapek vody v ovzduší. Ty byly výrazně menší. Droboučké kapičky jen obtížně vytvářejí dešťová mračna, drží se mnohem déle v ovzduší a méně často dopadají na zem ve formě srážek. Významně k tomu přispívá ovzduší znečištěné lidskou činností. Do atmosféry se dostává ve formě aerosolů velké množství mikroskopických částic, na nichž se mohou vodní páry srážet. Čím vyšší je koncentrace aerosolů v atmosféře, tím drobnější kapky vznikají a tím méně je mírných dešťových srážek. V silně znečištěné atmosféře může být objem kapiček vody jen poloviční ve srovnání s kapičkami vznikajícími v čistém ovzduší.
Větší sucha zdaleka netrápí jen čínské zemědělce. Prach, který se dostává do ovzduší, sužuje lidi i zvířata a vyvolává u nich závažné zdravotní komplikace. Bakterie uchycené na prachových částicích jsou transportovány na velké vzdálenosti. Japonští mikrobiologové už zaznamenali zvýšený přísun prachu a bakterií z oblastí Číny sužovaných suchem. Prach, který se dostává do atmosféry, vstupuje do rozmanitých reakcí s dalšími látkami ve znečištěném ovzduší. Například vápencové částice prachu reagují s kyselinou dusičnou, jež vzniká z oxidů dusíku vypouštěných například z automobilových výfuků nebo průmyslových provozů. Vznikají tak částečky dusičnanu vápenatého, které mají zcela jiné vlastnosti než původní vápencové částice. Vážou na sebe vodu a v „mokrém“ stavu fungují jako „zrcátka“ odrážející sluneční záření. Vznik těchto částic může významnou měrou ovlivnit tepelnou bilanci Země.
Bouřlivě se rozvíjejí čínský průmysl bude podle nejnovějších analýz znečišťovat ovzduší rostoucí měrou ještě aspoň dvacet let.
„Znečištění atmosféry v Číně by mohlo kulminovat někdy kolem roku 2035,“ odhaduje ředitel čínského Výzkumného centra pro trvale udržitelný rozvoj Pan Jiahua.