O.S.E.L. - Představuje se Acrocanthosaurus
 Představuje se Acrocanthosaurus
…aneb Co byste měli vědět o severoamerickém králi rané křídy

Rekonstruovaná kostra akrokantosaura, vystavená v expozici North Carolina Museum of Natural Sciences. Tento exemplář, označený jako NCSM 14345, je v současnosti největším známým jedincem tohoto druhu. Při délce 11,5 metru vážil tento teropod zaživa nejspíš přes 6 tun, vyrovnal se tedy hmotností dospělému samci slona afrického. Kredit: S. Galyonkin, Wikipedie (CC BY-SA 2.0)
Rekonstruovaná kostra akrokantosaura, vystavená v expozici North Carolina Museum of Natural Sciences. Tento exemplář, označený jako NCSM 14345, je v současnosti největším známým jedincem tohoto druhu. Při délce 11,5 metru vážil tento teropod zaživa nejspíš přes 6 tun, vyrovnal se tedy hmotností dospělému samci slona afrického. Kredit: S. Galyonkin, Wikipedie (CC BY-SA 2.0)

Při psaní článků o obřích teropodech jsem si uvědomil jednu malou nepříjemnost – žádný z příspěvků zatím nebyl věnován jednomu z nejslavnějších karcharodontosauridních teropodů, akrokantosaurovi. Už byl sice pojednán a nepřímo zmíněn například v textu o digitalizování jednoho dávného lovu nebo v textu o dinosaurech od říčky Paluxy, samostatně se ale na blogu/webu pod svým vlastním „nadpisem“ neobjevil. Tento příspěvek má za úkol zmíněný nedostatek napravit. Co tedy můžeme o fantastickém obřím predátorovi, který předcházel nástupu slavného tyranosaura bezmála o celých 50 milionů let říci? Acrocanthosaurus atokensis byl zástupcem čeledi Carcharodontosauridae, středně velkých až obřích teropodů, kteří představovali dominantní predátory mnoha ekosystémů rané a počátku pozdní křídy zejména na jižních kontinentech. Akrokantosauři obývali území současných amerických států Oklahoma, Texas a Wyoming (možná ale i mnoha dalších, včetně například Marylandu) v období přelomu věků apt a alb (asi před 116 až 110 miliony let). První zkameněliny tohoto druhu byly objeveny na počátku 40. let minulého století v sedimentech souvrství Antlers na území kraje Atoka v jihovýchodní části Oklahomy (odtud druhové jméno dinosaura). Vzhledem k nápadně prodlouženým výběžkům hřbetních obratlů nazval ve své dizertační práci paleontolog Wann Langston Jr. roku 1947 tohoto teropoda neformálně jako „Acracanthus atokaensis“[1], toto jméno však bylo změněno v roce 1950 na dodnes platné Acrocanthosaurus atokensis.[2]Doslova znamená toto binomické jméno v překladu „Ještěr s vysokými trny z Atoky“.

Akrokantosauři byli dominantními predátory svých ekosystémů, které sdíleli například se smečkami menších dromeosauridů druhu Deinonychus antirrhopus. Ti mohli být hrozbou pro menší mláďata akrokantosaurů, dospělcům ale nejspíš přímo nekonkurovali. Kredit: D. Bogdanov, Wikipedie (CC BY-SA 3.0)
Akrokantosauři byli dominantními predátory svých ekosystémů, které sdíleli například se smečkami menších dromeosauridů druhu Deinonychus antirrhopus. Ti mohli být hrozbou pro menší mláďata akrokantosaurů, dospělcům ale nejspíš přímo nekonkurovali. Kredit: D. Bogdanov, Wikipedie (CC BY-SA 3.0)

 

Původně byly známé dvě nekompletní kostry (OMNH 10146 a OMNH 10147), v 90. letech minulého století však přibyly poněkud kompletnější fosilní kostry v Texasu a znovu v Oklahomě.[3] V roce 2012 byla dokonce objevena zkamenělina fragmentární kostry akrokantosaura v blízkosti lopatky obřího sauropoda sauroposeidona v sedimentech souvrství Cloverly na území Wyomingu.[4] Fosilní zuby patřící zřejmě akrokantosaurům pak známe například také z Arizony a Marylandu, muselo jít tedy nepochybně o velmi rozšířený rod teropoda.[5] Akrokantosauři byli nepochybně obřími teropody, blížící se velikostní kategorii druhu T. rex. Největší dosud objevený exemplář (NCSM 14345) měřil v kompletním stavu asi 11,5 metru na délku a jeho hmotnost se pohybovala mezi 5700 a 6200 kilogramy (s maximem 7250 kilogramů).[6] Jen lebka tohoto teropoda dosahovala délky asi 129 centimetrů.[7] Akrokantosaurus tedy nedosahoval velikosti svých příbuzných giganotosaura a karcharodontosaura, příliš za nimi ale nezaostával. Jeho lebka byla poměrně nízká a dlouhá, nohy relativně robustní (akrokantosauři tedy zřejmě nebyli rychlými a vytrvalými běžci, navzdory tomuto bizarnímu videu). Nejnápadnějším znakem na kostře dinosaura byly jeho prodloužené neurální výběžky obratlů, které mohly být více než 2,5krát delší než samotné tělo obratle. Tím se akrokantosaurus samozřejmě nemohl vyrovnat spinosaurovi, u něhož délka výběžků přesahovala délku obratlů dokonce 11krát, přesto ale i na jeho hřbetu musela být případná „plachta“ velmi nápadná. Přesná funkce tohoto útvaru, ať už měl podobu masitého hrbu, hřebene nebo plachty, není dosud uspokojivě vysvětlena. Mohlo snad jít o prostředek vnitrodruhové komunikace, zásobárnu tuku a tekutin nebo prostředek termoregulace? Zatím to s jistotou nevíme.

 

Rekonstrukce lebky druhu A. atokensis (exemplář NCSM 13345) ukazuje poměrně typický tvar v rámci lebek karcharodontosauridů. Ačkoliv nebyla tak velká, jako lebka příbuzných rodů Giganotosaurus, Carcharodontosaurus nebo Mapusaurus, i lebka akrokantosaura byla při délce téměř 130 centimetrů impozantní. Kredit: C. Hendrickx, Wikipedie (CC BY-SA 3.0)
Rekonstrukce lebky druhu A. atokensis (exemplář NCSM 13345) ukazuje poměrně typický tvar v rámci lebek karcharodontosauridů. Ačkoliv nebyla tak velká, jako lebka příbuzných rodů Giganotosaurus, Carcharodontosaurus nebo Mapusaurus, i lebka akrokantosaura byla při délce téměř 130 centimetrů impozantní. Kredit: C. Hendrickx, Wikipedie (CC BY-SA 3.0)

Na základě histologických výzkumů bylo zjištěno, že akrokantosauři potřebovali minimálně 12 let na to, aby dorostli do plné velikosti, a zhruba 18 až 24 let jim trvalo, než plně dospěli.[8] V roce 2005 byl vytvořen model mozkovny akrokantosaura, který ukázal, že tento teropod měl relativně malý mozek sigmoidálního tvaru (ve tvaru písmena S), který se celkovým tvarem a stavbou podobal spíše mozku krokodýlů než ptáků. Velké čichové laloky naznačují velmi dobrou schopnost čichu.[9] Patologie na výběžcích obratlů některých jedinců ukazují, že i tento teropod žil poměrně divokým způsobem života a často se potýkal s různými zraněními.[10] Jako dominantní predátor nejspíš obýval široké spektrum různých prostředí na velké geografické rozloze, od vyšších poloh až po záplavové nížiny a mořská pobřeží. Jako kořist se mu nabízelo množství různých živočichů, od malých obratlovců přes středně velké krokodýly a ryby až po obří býložravé dinosaury. Preferovanou kořistí mohl být například středně velký ornitopod Tenontosaurus, ale také mláďata sauropodů rodu Astrodonnebo Sauroposeidon. Konkurenty ve své velikostní kategorii žádné neměl, pouze smečky třímetrových deinonychů (Deinonychus antirrhopus) snad mohly představovat konkurenci menším, dosud nedospělým akrokantosaurům.[11] Slavná série fosilních stop od Glen Rose může zobrazovat loveckou scénu s akrokantosaurem v hlavní roli, není ale jisté, zda skutečně patřila tomuto rodu.[12] Stejně tak není jisté, že byl tento karcharodontosaurid původcem „škrábanců“ v sedimentu, které zřejmě představují místo dávných námluvních tanců.[13] Na druhou stranu to však nemůžeme zcela vyloučit, protože časově i geograficky se tyto nálezy s výskytem akrokantosaura poměrně dobře shodují. Je tedy jisté, že tento „ještěr s vysokými trny“ byl zajímavou součástí ekosystémů dávného raně křídového světa severoamerického kontinentu a patří právem k dobře známým a u veřejnosti oblíbeným obrům světa dravých dinosaurů.


Napsáno pro Dinosaurusblog a osel.cz

 

Short English Summary: Acrocanthosaurus was a genus of giant theropod dinosaur that existed in what is now North America during the Aptian and early Albian stages of the Early Cretaceous (about 112 million years ago). It was a bipedal predator, reaching some 11.5 m in length and weighing perhaps up to 7000 kg.


Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Acrocanthosaurus

https://web.archive.org/web/20090517004239/https://naturalsciences.org/microsites/faqs/acro.html

https://www.wmnh.com/wmge0000.htm

https://www.prehistoric-wildlife.com/species/a/acrocanthosaurus.html

https://dinosaurpictures.org/Acrocanthosaurus-pictures

https://fossilworks.org/cgi-bin/bridge.pl?taxon_no=55482&action=basicTaxonInfo

https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_a/acrocanthosaurus.php


 

[1] Langston, Wann R. (1947). A new genus and species of Cretaceous theropod dinosaur from the Trinity of Atoka County, Oklahoma. Unpublished M.S. thesis. University of Oklahoma.

[2] Stovall, J. Willis; Langston, Wann. (1950). „Acrocanthosaurus atokensis, a new genus and species of Lower Cretaceous Theropoda from Oklahoma“. American Midland Naturalist. American Midland Naturalist, Vol. 43, No. 3. 43(3): 696–728. doi: 10.2307/2421859.

[3] Harris, Jerald D. (1998). „A reanalysis of Acrocanthosaurus atokensis, its phylogenetic status, and paleobiological implications, based on a new specimen from Texas“. New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin. 13: 1–75.

[4] D’Emic, Michael D.; Melstrom, Keegan M.; Eddy, Drew R. (2012). „Paleobiology and geographic range of the large-bodied Cretaceous theropod dinosaur Acrocanthosaurus atokensis„. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 333–334: 13–23. doi: 10.1016/j.palaeo.2012.03.003

[5] Lipka, Thomas R. (1998). „The affinities of the enigmatic theropods of the Arundel Clay facies (Aptian), Potomac Formation, Atlantic Coastal Plain of Maryland“. In Lucas, Spencer G.; Kirkland, James I.; Estep, J. W. Lower and Middle Cretaceous Terrestrial Ecosystems. New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin 14. str. 229–234.

[6] Bates, K. T.; Manning, P. L.; Hodgetts, D.; Sellers, W. I. (2009). Beckett, Ronald, ed. „Estimating Mass Properties of Dinosaurs Using Laser Imaging and 3D Computer Modelling“. PLoS ONE. 4 (2): e4532. doi: 10.1371/journal.pone.0004532

[7] Currie, Philip J.; Carpenter, Kenneth (2000). „A new specimen of Acrocanthosaurus atokensis (Theropoda, Dinosauria) from the Lower Cretaceous Antlers Formation (Lower Cretaceous, Aptian) of Oklahoma, USA“. Geodiversitas. 22 (2): 207–246.

[8] D’Emic, Michael; Melstrom, Keegan; Eddy, Drew (2012). „Paleobiology and geographic range of the large-bodied Cretaceous theropod dinosaur Acrocanthosaurus atokensis. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 333-334: 13–23. doi: 10.1016/j.palaeo.2012.03.003

[9] Franzosa, Jonathan; Rowe, Timothy. (2005). „Cranial endocast of the Cretaceous theropod dinosaur Acrocanthosaurus atokensis. Journal of Vertebrate Paleontology. 25 (4): 859–864. doi: 10.1671/0272-4634(2005)025[0859:CEOTCT]2.0.CO;2

[10] Molnar, R. E. (2001). Theropod paleopathology: a literature survey: In: Mesozoic Vertebrate Life, edited by Tanke, D. H., and Carpenter, K., Indiana University Press, str. 337-363.

[11] Brinkman, Daniel L.; Cifelli, Richard L.; Czaplewski, Nicholas J. (1998). „First occurrence of Deinonychus antirrhopus (Dinosauria: Theropoda) from the Antlers Formation (Lower Cretaceous: Aptian – Albian) of Oklahoma“. Oklahoma Geological Survey Bulletin. 146: 1–27.

[12] Thomas L. Adams, Christopher Strganac, Michael J. Polcyn, and Louis L. Jacobs (2010). High Resolution Three-Dimensional Laser-scanning of the type specimen of Eubrontes (?) Glenrosensis Shuler, 1935, from the Comanchean (Lower Cretaeous) of Texas: Implications for digital archiving and preservation. Palaeontologia Electronica, 2010 (odkaz)

[13] Lockley, G.; et al. (2016). Theropod courtship: large scale physical evidence of display arenas and avian-like scrape ceremony behaviour by Cretaceous dinosaurs. Scientific Reports 6, Article number: 18952 (2016). doi: 10.1038/srep18952


Autor: Vladimír Socha
Datum:29.03.2018