Jedním z nových dinosaurů, formálně popsaných v letošním roce, je také brachiosauridní sauropod druhu Bicharracosaurus dionidei, jehož částečně dochovaná kostra byla odkryta na území rozlehlé Patagonie v argentinské provincii Chubut.[1] Přestože objevy sauropodních dinosaurů z Argentiny jsou poměrně početné, tento nález se přece jen od ostatních výrazně liší. Hlavním rozdílem je přitom systematická pozice nového pozdně jurského sauropoda – ten totiž nejspíše náležel do čeledi Brachiosauridae, jejíž zástupce jsme dosud takřka výlučně znali jen ze Severní Ameriky, Evropy, Asie a Afriky. V rámci Jižní Ameriky a celé jižní polokoule představuje tento objev velmi významný příspěvek k poznání paleogeografie sauropodů a zejména pak právě čeledi brachiosauridů. Tito výrazně „na výšku“ stavění sauropodi spadají do kladu (přirozené vývojové skupiny) Macronaria a následně do kladu Titanosauriformes. Čeleď Brachiosauridae byla formálně stanovena americkým paleontologem Elmerem S. Riggsem v roce 1904, rok po publikování jeho popisu samotného druhu Brachiosaurus altithorax.[2] V současnosti mezi brachiosauridy řadíme s jistotou deset rodů a další čtyři jsou nejisté. Mezi nimi se nachází právě i nově popsaný argentinský taxon Bicharracosaurus dionidei, který je svým geologickým stářím 157,4 až 155 milionů let jedním z nejstarších známých zástupců brachiosauridů. Rozpětí jejich existence totiž datujeme přibližně na 160 až 93 milionů let před současností, tedy od doby pozdní jury (věk oxford) až po počáteční fázi pozdní křídy (pozdní věk cenoman).
Nově popsaný sauropod byl přitom objeven v sedimentech geologického souvrství Cañadón Calcáreo, představující hlavně fluviální (říční) uloženiny z období pozdní jury, o stáří 160 až 150 milionů let.[3] Objev fosilií rodu Bicharracosaurus byl oznámen již v březnu roku 2001 farmářem Dionidem Mesou z oblasti provincie Chubut v blízkosti řečiště stejnojmenné řeky. V následujícím roce už na nalezišti probíhaly vykopávkové práce a k roku 2011 byla většina fosilií na lokalitě vyzvednuta. Přesto ještě v roce 2018 byly objeveny a vykopány další krční obratle stejného jedince. Nekompletně dochovaná kostra sestává z disartikulovaných (přirozeně nespojených) ocasních obratlů, naopak artikulovaných krčních a dorzálních obratlů, dále několika žeber, křížových obratlů a kosti kyčelní.
Celkově se dochovalo více než třicet obratlů z původní kostry, což je poměrně vysoké číslo. Typový exemplář nese označení MPEF-PV 1730 a je v současnosti uložen ve sbírkách instituce Museo Paleontológico Egidio Feruglio („Paleontologické muzeum Egidia Feruglia“) ve městě Trelew. Na jeho základě byl letos v dubnu mezinárodním týmem paleontologů, jehož členem je i německý odborník na dinosaury Oliver Rauhut, stanoven právě nový druh Bicharracosaurus dionidei. Rodové jméno sauropoda bylo odvozeno z neformálního španělského slova pro „velké zvíře“ (bicharraco) a latinizované formy řeckého slova sauros (saurus), tedy „ještěr, plaz“.
Druhové jméno pak představuje poctu objeviteli fosilie, již zmíněnému farmáři Dionidovi Mesemu. A jak velké tedy bylo ve skutečnosti toto „velké zvíře“? Rozhodně mnohem menší než největší známí zástupci argentinských sauropodů, zejména titanosaurů. Bicharracosaurus byl podstatně menší než mladší křídové rody jako Argentinosaurus, Patagotitan nebo Notocolossus, kteří vážili i přes 50 tun a mohli měřit přes 30 metrů na délku.[4] Přesto byl i Bicharracosaurus na poměry současné megafauny skutečným obrem – na délku měřil asi 15 až 20 metrů a vážil pravděpodobně kolem 20 000 kilogramů. Jednalo se tedy o zvíře dosahujícího délky kloubového autobusu a hmotnosti tří až čtyř dospělých slonů afrických. Nic tak velkého už dnes po souších naší planety nechodí, podobnou velikost už nalezneme pouze u ve vodě žijících kytovců. Čím je ale Bicharracosaurus nejvíc významný, když to nejsou jeho tělesné rozměry? Samozřejmě jsou to jeho unikátní anatomické znaky a postavení v rámci fylogeneze sauropodních dinosaurů. V první řadě je velmi zajímavé, že tento potenciální jihoamerický brachiosaurid vykazuje neobvyklou směsici anatomických rysů, které nenalézáme u žádné jiné skupiny vývojově pokročilých sauropodních dinosaurů. Tak například jeho hrudní a bederní obratle jsou velmi podobné odpovídajícím obratlům u diplodokidních sauropodů (zástupců čeledi Diplodocidae, jako jsou rody Diplodocus, Barosaurus, Apatosaurus nebo Supersaurus).[5] Naopak jiné zjištěné anatomické znaky jsou již odpovídající pro čeleď Brachiosauridae a do značné míry se shodují se situací u dalšího zástupce skupiny, známého z jižní polokoule, východoafrického druhu Giraffatitan brancai z tanzanského souvrství Tendaguru.[6]
Tento podivný mix autapomorfií je překvapivý a dokládá, že argentinský sauropod by mohl být velmi významný pro pochopení evolučního vývoje a paleogeografického rozšíření brachiosauridů. Fylogenetická analýza provedená pětičlenným německo-argentinským týmem vědců, podepsaným pod popisnou studií, bohužel neposkytla údaje o přesné systematické pozici rodu Bicharracosaurus, umístila jej pouze do kladu Macronaria s vývojovou afinitou k brachiosauridům. Pokud by se jeho příslušnost k této čeledi potvrdila, pak by se stal vůbec prvním známým jihoamerickým brachiosauridem z období jury. A tato skutečnost je velmi důležitá, protože dosud byly vývojové stromy brachiosauridních sauropodů vytvářeny do značné míry výlučně na základě objevů ze severní polokoule.[7]
##seznam_reklama##
Bicharracosaurus dionidei by tedy mohl pomoci objasnit, jak se různé vývojové skupiny sauropodů (mimo titanosaury) vyvíjely a geograficky šířily v průběhu své evoluce. Ve stejném geologickém souvrství byly objeveny také fosilie jiného sauropoda, který byl roku 1999 formálně popsán jako Tehuelchesaurus benitezii.[8] Autoři popisu nového druhu se samozřejmě bezpečně ujistili, zda se nemůže jednat o jednoho a toho samého sauropoda. Zatímco Bicharracosaurus vykazuje diagnostické anatomické znaky diplodokidů i brachiosauridů, jeho současník Tehuelchesaurus (z něhož mimochodem známe i vzácné fosilní otisky kůže) spadal v rámci kladu Macronaria nejspíše do čeledi Camarasauridae. Byl tedy vzdáleně příbuzný slavnému severoamerickému rodu Camarasaurus, známému z bohatého geologického souvrství Morrison a popsanému již v období tzv. Válek o kosti (v roce 1877) paleontologem Edwardem D. Copem.[9] Ale závěrem už zpět k příbuznému ikonického brachiosaura z Jurského parku, k rodu Bicharracosaurus. Již nyní je i díky tomuto sauropodovi jisté, že biodiverzita brachiosauridů na pevninách někdejšího jižního superkontinentu Gondwana musela být podstatně vyšší, než dosud paleontologové předpokládali. Zároveň i vývojová historie archaických zástupců kladu Macronaria byla dle nových poznatků ještě mnohem komplexnější a složitější, než jsme se mohli na základě dřívějších objevů domnívat. Uvidíme tedy, jaké další informace nám výzkum „velkého zvířete“ z Argentiny i dalších fosilií dinosaurů z rozsáhlých pustin jihoamerické Patagonie ještě přinese…
Napsáno pro Dinosaurusblog a OSEL.
Video: Kdy byl Brachiosaurus sesazen z trůnu největšího známého dinosaura
Short Summary in English:
Bicharracosaurus is a genus of macronarian sauropod dinosaur, possibly a brachiosaurid, that existed during the Late Jurassic (Oxfordian stage, about 157 million years ago) of Cañadón Calcáreo Formation in what is now Argentina. The genus is monotypic with the type species being Bicharracosaurus dionidei, formally described in April of 2026. Bicharracosaurus was a medium-sized sauropod with an estimated length of 15 to 20 meters and a weight of about 20 tonnes.
Odkazy:
https://en.wikipedia.org/wiki/Bicharracosaurus
https://www.totaldino.com/dino/bicharracosaurus
https://www.dinochecker.com/dinosaurs/BICHARRACOSAURUS
https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_b/bicharracosaurus.php
https://www.sci.news/paleontology/bicharracosaurus-dionidei-14758.html
[1] Reutter, A.; et al. (2026). Bicharracosaurus dionidei, gen. et sp. nov., a new macronarian (Dinosauria, Sauropoda) from the Late Jurassic Cañadón Calcáreo Formation of Argentina and the problematic early evolution of macronarians. PeerJ. 14: e20945.
[2] Riggs, E. S. (1903). Brachiosaurus altithorax, the largest known dinosaur. American Journal of Science. 4. 15 (88): 299–306.
[3] Cúneo, R.; et al. (2013). High-precision U–Pb geochronology and a new chronostratigraphy for the Cañadón Asfalto Basin, Chubut, central Patagonia: Implications for terrestrial faunal and floral evolution in Jurassic. Gondwana Research. 24 (3–4): 1267–1275.
[4] Campione, N. E.; Evans, D. C. (2020). The accuracy and precision of body mass estimation in non-avian dinosaurs. Biological Reviews. 95 (6): 1759–1797.
[5] Tschopp, E.; Mateus, O.; Benson, R. B. J. (2015). A specimen-level phylogenetic analysis and taxonomic revision of Diplodocidae (Dinosauria, Sauropoda). PeerJ. 3: e857.
[6] Taylor, M. P. (2009). A Re-evaluation of Brachiosaurus altithorax Riggs 1903 (Dinosauria, Sauropoda) and its generic separation from Giraffatitan brancai (Janensch 1914). Journal of Vertebrate Paleontology. 29 (3): 787–806.
[7] Carballido, J. L.; et al. (2015). A new Early Cretaceous brachiosaurid (Dinosauria, Neosauropoda) from northwestern Gondwana (Villa de Leiva, Colombia). Journal of Vertebrate Paleontology. 35 (5): e980505.
[8] Rich, T. H.; et al. (1999). A new sauropod dinosaur from Chubut province, Argentina. Proceedings of the Second Gondwanan Dinosaur Symposium, National Science Museum Monographs. 15: 61–84.
[9] Cope, E. D. (1877). On a gigantic saurian from the Dakota epoch of Colorado. Paleontological Bulletin. 26: 5–10.