Nedávno jsme vás v článku Nejstarší feťák je z doby ledové informovali o dosud nejstarším důkazu užívání drog. Šlo o nález z ostrova Sulawesi a zubní sklovinu dvou lovců a sběračů. Jeden žil přibližně před 25 000 až 16 000 lety (období paleolitu / doby ledové), druhý zhruba před 7 600 až 6 300 lety. Na stoličkách a třenových zubech měli specifické, hluboké kruhové opotřebení a mikroskopické rýhy. Takové nevznikají běžným kousáním potravy, ale mechanickým otěrem z dlouhodobého žvýkání betelového ořechu.
Nynější nález z Ruska stářím indonéské lovce a sběrače co do stáří nepřekonal, ale jde v něm také o prvenství. Konkrétně o nejstarší požití konopí jako drogy. Objev se týká oblasti známé jako Aržan s místem raných kurganových pohřbů a lokalitu v Tuvské republice (Ruská federace). Tamní náhorní plošina s obří mohylou Tunnug 1 je považována za artefakt počátečního skýtského období. Dosud platilo, že nejstarší doložené užívání konopí poskytl hřbitov v Číně datovaný do doby kolem roku 500 př. n. l. Mezinárodní tým archeologů a vědců (mj. z Univerzity v Bernu a Institutu Maxe Plancka) svou novou studií datum užívání konopí opravil o celá tři století.
O co šlo a co vědci objevili
V hrobce kočovných skythských elit z 8. století př. n. l. (cca 800–760 př. n. l.) se zachovalo více než 1 000 konopných semen. Samotná přítomnost semen by ale k našemu tvrzení o užívání drogy nestačila, protože konopí se tehdy pěstovalo také pro vlákna a olej. Zlom přišel při analýze lidských vlasů spletených do copánků, které hrobka vydala v nezvykle zachovalém stavu.
Ve vlasech vědci pomocí hmotnostní spektrometrie objevili stopy kanabinolu (CBN), což je produkt rozkladu hlavního psychoaktivního prvku konopí – THC. Jde o dosud nejstarší přímý chemický důkaz psychoaktivního užívání konopí (marihuany). Způsob konzumace (zda šlo o kouření, pojídání či vdechování par) ani množství v jakém se látka konzumovala zůstávají otevřené, souvislost s rituály je však nepopiratelná.
Radost z objevu poněkud hatí jeho temná stránka. Mohyla nebyla jen hrobem vladaře. Obsahovala také rozsáhlé pozůstatky desítek obětovaných koní a lidské kosti. Vše naznačuje, že šlo o součást pohřebního obřadu a copánek náležel jedné z lidských obětí. Vědci v této souvislosti pracují s hypotézou, že psychoaktivní konopí mohlo být podáváno obětem (nebo samotným účastníkům rituálu), aby jim pomohlo zvládnout hrůzu a utlumit strach před smrtí.
Nynější objev ze „sibiře doplňuje mozaiku toho, jak lidstvo v průběhu tisíciletí experimentovalo s přírodními substancemi. Historie užívání omamných látek sahá hluboko do předhistorických dob a ukazuje, že náš vztah k psychoaktivním látkám je starý jako lidstvo samo. Momentálně platný chronologický rámec prokázaných „drogových nej“ je následující:
##seznam_reklama##
O naší lidské povaze to vypovídá, že jsme po drogách sahali už před vynálezem písma, stavbou měst i vznikem zemědělství.
Literatura
Caspari, G., Sadykov, T., Formicheva, D., Blochin, J., Armbruster, D., Happel, O., Ryabogina, N., Boxleitner, K., Spengler, R. (2026). Direct evidence for psychoactive cannabis use 2800 years ago. Science. https://dx.doi.org/10.1126/science.aeg3800
Griffith University News https://news.griffith.edu.au/
Adam Brumm, Betel nut sucking is the earliest recorded evidence for the habitual use of a neuroactive plant drug, Science Advances (2026). DOI: 10.1126/sciadv.aei1901. www.science.org/doi/10.1126/sciadv.aei1901
Meng Ren et al.: The origins of cannabis smoking: Chemical residue evidence from the first millennium BCE in the Pamirs, Science Advances, 12 Jun 2019.