Na počátku října přijal kabinet Friedricha Merze akční plán s názvem Deutschland auf dem Weg zum Fusionskraftwerk (Německo na cestě k fúzní elektrárně) a na jeho realizaci pro příští čtyři roky vyčlenil přibližně 2,5 miliardy eur. Podle spolkové ministryně pro výzkum, technologie a vesmír Dorothee Bär je cílem plánu postavit v Německu první fúzní elektrárnu na světě.
Akční plán navazuje na program Hightech Agenda Deutschland přijatý spolkovou vládou v červenci, který jadernou fúzi označil za jednu ze šesti klíčových technologií pro Německo.
Plán zahrnuje podporu výzkumu magnetické a inerciální fúze. Součástí plánu jsou investice do výstavby velkých výzkumných infrastruktur a technologických demonstrátorů. Z dokumentu vyplývá, že by měla být především vybudována velká výzkumná infrastruktura pro výzkum laserové inerciální fúze a technologický demonstrátor fúzní elektrárny se stelarátorem.
Žádné vhodné laserové zařízení pro výzkum inerciální fúze Německo nemá. Na světě je pouze jediné dostatečně výkonné zařízení pro tento výzkum, a to vojenské zařízení National Ignition Facility v americké Kalifornii. Podle plánu bude Německo investovat do výstavby podobné výzkumné infrastruktury a do vývoje laserových technologií o vysokém výkonu. Na výzkumu by měly podílet také německé soukromé výzkumné firmy, jako jsou Marvel Fusion nebo Focused Energy.
V oblasti magnetické fúze Německo provozuje několik výzkumných infrastruktur, především tokamak ASDEX-U v Garchingu u Mnichova a stelarátor Wendelstein 7-X v Greifswaldu u Baltského moře. Integrace tokamaků a stelarátorů do elektráren nyní vyžaduje vyzkoušet vyvinutá zařízení při vysokém fúzním výkonu na technologických demonstrátorech. Takovým demonstrátorem pro tokamaky je mezinárodní reaktor ITER, na jehož výstavbě se Německo podílí jako člen Evropské unie. V rámci akčního plánu proto bude financována výstavba podobného technologického demonstrátoru pro stelarátory. Do jeho vývoje a výstavby by měly být opět zapojeny německé soukromé výzkumné firmy, jako jsou Gauss Fusion nebo Proxima Fusion. Souběžně s realizací demonstrátoru bude podporován výzkum a vývoj důležitých technologií, především vysokoteplotních supravodivých magnetů.
Základními body akčního plánu jsou:
Posílení podpory výzkumu. Podpora výzkumu se bude vztahovat na magnetickou a na inerciální fúzi. Cílem podpory bude překonat dosud existující fyzikální a technické výzvy související s využitím fúzní energie a systematicky zvyšovat technologickou vyspělost fúzních technologií.
Vybudování fúzního ekosystému. Fúzní ekosystém bude zahrnovat akademickou sféru, soukromé výzkumné firmy a průmysl. Klíčovým požadavkem plánu je rychlý transfer znalostí a výsledků výzkumu do praxe.
Výzkumné infrastruktury a technologická demonstrační zařízení. Plán předpokládá dobudování výkonné laserové výzkumné infrastruktury, která v Německu není, a technologických demonstrátorů, které ověří funkčnost vyvinutých fúzních technologií za vysokého výkonu v reálných podmínkách energetického zařízení.
Vzdělávání odborníků. Podmínkou pro úspěšný rozjezd fúzní energetiky je dostatek specialistů. Proto budou podporovány široké výzkumné týmy a propojení se vzdělávacími institucemi a průmyslem s cílem posílení jejich odborné úrovně a technických kompetencí. Na vysokých školách bude podporováno zřizování kateder a studijních programů vztahujících se k energetickému využití jaderné fúze.
Zapojení veřejnosti. Důležitou roli má v plánu popularizace problematiky jaderné fúze, komunikace s veřejností, příprava materiálů pro zahrnutí jaderné fúze do výuky fyziky na školách, transparentní řešení otázek jako jsou radioaktivita, odpad, možná rizika havárií apod. Cílem je široce informovat veřejnost o výhodách a rizicích této technologie.
Regulace v zákoně o radiační ochraně. Plán předpokládá regulaci fúzních reaktorů v rámci Zákona o ochraně před škodlivými účinky ionizujícího záření, nikoliv v rámci Zákona o mírovém využívání jaderné energie a ochraně před jejími nebezpečími (atomového zákona), který se týká štěpných jaderných elektráren. Regulace v rámci zákona o radiační ochraně mimo rámec atomového zákona zajistí dostatečnou ochranu lidí a životního prostředí při využívání fúzní energie podobně jako v USA a Velké Británii. Legislativní klasifikace bude odpovídat skutečnosti, že provozní rizika fúzních elektráren a případné důsledky jaderných havárií jsou nesrovnatelně menší než v případě dnešních jaderných elektráren.
Ochrana duševního vlastnictví a standardizace. Harmonizace norem a ochrana práv duševního vlastnictví by měly zajistit, aby německé firmy mohly exportovat vyvinuté technologie do celého světa, a přitom nedošlo k jejich odlivu z Německa.
Strategická mezinárodní spolupráce. Na evropské úrovni bude výzkum koordinován s aktivitami evropského konsorcia EUROfusion. Současně budou navázána nebo posílena partnerství s ostatními státy EU, s USA, Spojeným královstvím, Japonskem a Kanadou. Německo se bude také dál podílet na projektu ITER a dalších projektech, například na projektu IFMIF-DONES (International Fusion Materials Irradiation Facility - DEMO Oriented Neutron Source) pro testování radiační odolnosti materiálů.
##seznam_reklama##
Akční plán bude významným akcelerátorem německého fúzního výzkumu a poskytne Německu velkou konkurenční výhodu. Je nepravděpodobné, že se podaří plán zrealizovat do čtyř let, protože stanovené ambiciózní cíle vyžadují mnohem více času i peněz. Je proto otázkou, zda se podaří, aby první fúzní elektrárna stála v Německu. Například americká firma Commonwealth Fusion Systems již získala přes 4 miliardy USD a na jaře zažádala o stavební povolení k výstavbě své elektrárny. Dojde ale k výrazné akceleraci výzkumu a vývoje kritických technologií, které fúzní výzkum v současné době limitují. To vytvoří předpoklady, aby se Německo v budoucnu skutečně stalo lídrem nové fúzní energetiky.
Akční plán je ke stažení zde.
Přednáška Jaderná fúze, budoucnost energetiky
Přednáška Fúzní elektrárny - současný stav vývoje