Komise pro územní plánování města Chesterfield v americké Virginii dala v uplynulém týdnu kladné stanovisko k žádosti o povolení, které umožní společnosti Commonwealth Fusion Systems (CFS) postavit v Chesterfieldu komerční fúzní elektrárnu s reaktorem typu tokamak, první svého druhu na světě. Ben Byboth, ředitel pro obchodní rozvoj a strategii společnosti CFS, v úterý seznámil plánovací komisi s projektem své společnosti a získal její podporu.
Byboth pak pro tisk uvedl, že fúze je bezpečnější forma výroby energie než jaderné štěpení: „Fúze se velmi liší od toho, jak si představujete tradiční jadernou energii. Fúze je opačný proces. Neexistuje riziko roztavení, nekontrolovatelné reakce, není zde uran ani plutonium, je to ze své podstaty bezpečný stroj.“
Elektrárna v Chesterfieldu bude mít elektrický výkon 400 MW a vyroste na pozemku o rozloze přibližně 36 hektarů. Stavba by měla být zahájena do pěti let a dokončena do roku 2035.
Společnost CFS je již delší dobu podporována technologickým fondem Billa Gatese Breakthrough Energy Ventures, který do společnosti vložil více než dvě miliardy dolarů. V červnu letošního roku CFS podepsala smlouvu se společností Google o nákupu fúzní elektřiny o výkonu 200 MW z elektrárny v Chesterfieldu. Google bude mít také možnost odebírat energii z dalších fúzních elektráren CFS a prohloubí vztahy s CFS zvýšením svého podílu ve společnosti. Cílem Googlu je údajně zajištění dodávek elektřiny pro nová datová a AI centra. CFS neuvedla přesnou částku obchodu s Googlem, ale uvedla, že se jedná o miliardy dolarů.
Společnost CFS, která v roce 2018 vznikla odštěpením od Massachusettského Technologického Institutu, staví nedaleko Bostonu tokamak SPARC, který je pilotním projektem pro demonstraci fúzních technologií.
Přednáška: Soukromé koncepty fúzních reaktorů
Přednáška: Jaderná fúze, budoucnost energetiky
Rekordní výsledky ve výzkumu jaderné fúze
Autor: Slavomír Entler (25.04.2024)
Jaderná fúze: nový harmonogram dokončení reaktoru ITER
Autor: Slavomír Entler (08.07.2024)
Nový čínský fúzní rekord slibuje zrychlení příchodu fúzní elektrárny
Autor: Vladimír Wagner (06.02.2025)
Jaderná fúze: úskalí soukromých konceptů
Autor: Slavomír Entler (23.03.2025)
Jak funguje tokamak ?
Autor: Slavomír Entler (17.05.2025)
Současné výročí prvního testu jaderné zbraně Trinity je extrémně aktuální
Autor: Vladimír Wagner (16.07.2025)
Technické překážky laserové fúze
Autor: Slavomír Entler (24.07.2025)
Diskuze:
Má to jen 2 drobné vady
David Bárta,2025-08-26 12:14:51
Chceme u Vás postavit Fúzní elektrárnu.Skvělí nápad má jen dvě drobné vady.Za prvé: nemáme technologii na to jak vyrábět elektřinu z fůže a za druhé žádnou elektřinu z fůze neumíme výrábět. Jde prakticky o tutéž chybu, ale přišla mi, tak významná, že jsem ji raději uvedl hned dvakrát.
Proč ne
Jiri Kamecek,2025-08-25 19:22:56
BG má neutuchující penězovod z Windows , tak je dobře, že je používá také v tomto projektu. I když termínu 2035 nevěřím, je stavební povolení první krůček.
Re: Proč ne
Slavomír Entler,2025-08-29 16:25:09
Rizikového kapitálu je dnes mnoho a je vcelku jedno, zda je to z Windows, akcií nebo ropy. Rozhodující je, že se soukromý kapitál podílí na fincování všeobecně prospěšné věci. Plně s Vámi souhlasím, že je to bez ohledu na nesplnitelný termín velmi důležitý krok. Podpoří další investory a to i přes různá patentová omezení umožní pokrok celého oboru.
To začíná vypadat zajímavě
Pavel Psenak,2025-08-25 10:27:03
Spojení soukromé společnosti se zaměřením na fúzní elektrárny, Billa Gatesa a Googlu. K tomu smlouva od odběru energie a další smlouva o smlouvě budoucí. To začíná vypadat opravdu vážně. Přes soukromé fůzní elektrárny nikoliv k celosvětové elektromobilě, ale možná rovnou k technologické singularitě.
Re: To začíná vypadat zajímavě
Slavomír Entler,2025-08-25 12:04:06
Soukromé firmy již do fúzního výzkumu investovali 9 miliard USD a tento trend se zrychluje. Rizikový kapitál je k dispozici a investoři věří obrovským výhodám fúze. Na druhou stranu ale do probelmatiky nevidí a technických výzev je tak dlouhá řada, že exponenciální růst v dohledné době nehrozí. CFS řeší jediný úkol z tisíce, které ve výzkumu čekají. Je ovšem výborné, pokud ho vyřeší. Bez soukromých peněz by to trvalo desetiletí.
ITER vs. DEMO
Alex Alex,2025-08-25 10:16:25
Ono obrovský rozdiel medzi ITER a DEMO je ten,
že ITER BUDE pracovať LEN pulzne, s pauzami podľa
situácie (napr. stav steny reaktora), kdežto DEMO kontinuálne.
Až potom sa zrejme naplno ukážu problémy s teplotechnikou.
Re: ITER vs. DEMO
D@1imi1 Hrušk@,2025-08-25 10:51:08
Jak víte, že DEMO bude pracovat kontinuálně? Zatím žádný tokomak nebyl schopný udržet plazma na dobu neurčitou, vždy se plazma dříve či později rozpadne.
Re: Re: ITER vs. DEMO
Alex Alex,2025-08-25 11:05:31
Kontinuálne znamená, že na výstupe bude trvale 400 MWe.
Re: Re: ITER vs. DEMO
Slavomír Entler,2025-08-25 11:55:36
Intenzivně se vyvyjí systém neinduktivního generování elektrického proudu, který umožní nepřetržitý provoz reaktoru. Pro tento vývoj je primárně určen nový tokamak JT-60SA a samotný ITER má celou operační fázi DT2 vyčleněnou právě pro tento výzkum.
Záleží na tom, kdy se DEMO začne stavět. Pokud brzy, tak bude pulzní a v elektrárně budou akumulátory tepla. Pokud později, tak již bude neinduktivní generování k dispozici.
Re: Re: Re: ITER vs. DEMO
Alex Alex,2025-08-25 12:12:52
OK,
vďaka za upresnenie. Len poznámka, ak by DEMO nepracovalo kontinuálne (myslené s kontinuálnymi tepelnými tokmi), tak by to teplotechniku ešte viac skomplikovalo. Prechodové javy teplo/zima nerobia dobre nijakému zariadeniu, a stene reaktora najviac.
Re: Re: Re: Re: ITER vs. DEMO
Slavomír Entler,2025-08-25 12:30:42
Máme pravdu. V tomto případě by v pulzech pracoval celý primární okruh. Předpokládá se ale, že reaktor poběží 2 hodiny a poté vypadne jen na 10 minut, přičemž těchto 10 minut bude tepelný výkon zhruba 5 % díky zbytkovému teplu. Při odpovídajícím snížení průtoku proto primár příliš nevychladne.
Re: Re: Re: Re: Re: ITER vs. DEMO
Alex Alex,2025-08-25 16:33:45
Vďaka za diskusiu a Váš čas. Nebýva to bežné.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: ITER vs. DEMO
D@1imi1 Hrušk@,2025-08-25 17:13:04
Též děkuji panu Entlerovi za upřesňující informace :)
Re: ITER vs. DEMO
Slavomír Entler,2025-08-25 11:49:02
Nejprve ITER dosáhne výkonu 500 MW a poté se zaměří na prodlužování provozu. Cílem bude provoz o délce 50 minut. Takto dlouhou dobu bude celý reaktor pracoval v ustáleném stavu a proto lze provoz označit jako kontinuální. Z hlediska teplotechniky se žádné problémy neskryjí.
Od 50. let nám slibují,
Jan Šimůnek,2025-08-24 14:38:16
že do deseti let budeme mít jadernou fúzi. Žer by se ledy konečně pohnuly?
Re: Od 50. let nám slibují,
Slavomír Entler,2025-08-24 15:54:24
Z hlediska termínu není důvod propadat optimismu. Slíbené termíny jsou více motivované požadavky investorů než technickou připraveností.
Důvodem k optimismu je ale související techniký pokrok. Pro úspěšnou realizaci slíbené eletrárny musí CFS rozchodit tokamak SPARC. SPARC bude používat magnetické cívky z vysokoteplotních supravodičů, což zatím nikdo nedokázal. Příprava výstavby elektrárny znamená, že se zvýší tlak na vyvinutí potřebných technologií a současně se do vývoje nalijí další peníze.
Re: Re: Od 50. let nám slibují,
Jan Šimůnek,2025-08-24 18:14:20
Pokud je zde nějaký zásadní zádrhel, kvůli kterému to tolik desetiletí selhávalo, může se stát, že ty investice prostě nepomohou. Asi jako kdybyste nalil "dostatečné" prostředky do vývoje perpetua mobile. Jistěže zde zatím nevidíme nějakou zásadní bariéru, jakou je u toho PM zákon o zachování energie, ale to neznamená, že nic takového neexistuje. Samozřejmě tomu držím palce a připíjím skleničkou jiskrného Merlotu na to, aby to konečně vyšlo, ale to neznamená, že propadnu bezbřehému optimismu.
Re: Re: Re: Od 50. let nám slibují,
Vojtěch Kocián,2025-08-25 08:05:57
Neselhávalo to celá desetiletí kvůli konkrétním zádrhelu (to už by se na to všichni vykašlali). Prostě se postupem času zjišťovalo, že v celém systému je spousta věcí složitějších, než se původně předpokládalo. Na rozdíl od perpetual mobile fúze zcela jistě funguje. Jen je poněkud obtížné ji zavřít do krabice, ve které rozumnou dobu plynule poběží. Samozřejmě je možné, že se ještě narazí na bariéru, kterou nám současné ani blízce budoucí technologie nedovolí překonat, ale podle mého to bude na úrovni trvanlivosti, spolehlivosti nebo efektivity a ne na úrovni, že by fúze v reaktoru nemohla běžet.
Re: Re: Re: Re: Od 50. let nám slibují,
D@1imi1 Hrušk@,2025-08-25 10:45:51
O tom, že fúze může běžet v reaktoru, snad žádný spor není, běžela třeba v JETu (akorát si reaktor nevyráběl vlastní tritium). Čili je to už dávno na úrovni trvanlivosti, spolehlivosti nebo efektivity a ne na úrovni, že by fúze v reaktoru nemohla běžet.
Re: Re: Re: Re: Re: Od 50. let nám slibují,
Jiri Kamecek,2025-08-25 19:44:10
Udržet fůzi je teprve 1 krok. Horší bude jak z té plasmy o teplotě 100 mil K tu energii nějak převest do páry pro turbíny. Proti tomu je klasická jaderná elektrárnas teplotami pár set stupnů na palivových tyčích pohodička.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Od 50. let nám slibují,
F M,2025-08-29 12:45:26
Ono to do značné míry stojí na tom, aby se to plasma k těm stěnám vůbec nedostalo. Kromě zničení stěn by tam byl takový odvod energie, že by se té fúze nikdy (realisticky) nedosáhlo. Na stěny se dostává až ten výkon/energie z fúze tepelnými neutrony (nesou velkou část uvolněné energie). Tu energii potom pohltí stěna ve svém objemu a dále předává klasicky výměníkem a z na tu turbínu. Oproti JE je tam rozdíl právě v tom namáhání stěny vystavené tomu řádově silnějšímu neutronovému toku (tisíckrát i víc) to například materiály a jejich následná aktivnost (radioaktivnost), nebo životnosti je/jsou předmětem těch testů/výzkumů.
Proto je tam to magnetické pole a proto to funguje, udržuje nabité ionty uprostřed dál od stěn a zároveň neovlivní ty neutrální neutrony které mohou vyletovat. Problém je udržet to stabilní a dlouhodobě pohromadě přes různé vlastnosti toho plasmatu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Od 50. let nám slibují,
Slavomír Entler,2025-08-29 16:30:33
Jen doplním, že jaderná zóna obklopující plazma bude mít teplotu 300-500 stupňů C. Stačí je dobře chladit. Horké plazma je jednak izolované magnetický polem a jednak je velmi řídké. Převést energii až k turbíně proto není zásadní problém.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Od 50. let nám slibují,
Alex Alex,2025-08-29 19:19:58
V súvislosti s konštrukciou fúzneho reaktora sa poukazuje na rôzne problémy, ktoré sa riešili/riešia/ budú riešiť. Položím otázku takto: Existuje predstava o technologickom limite na výkon fúzneho reaktora? Aby mal ekonomický zmysel (myslené v budúcnosti, keď by mal byť bežný). Nehrozí, že rôzne technické problémy spôsobia, že to bude "malé číslo"?
Re: Od 50. let nám slibují,
Alex Alex,2025-08-26 10:54:59
Ja by som im až tak nekrivdil ... Podľa mňa sľubovali vždy až za 20.
Mal som kolegu, ktorý tak ako ja za mlada hltal sci-fi,
kde nám sľubovali lety do susednej galaxie a televízor, čo sa zavesí na stenu.
Takže ten televízor už máme.
Re: Re: Od 50. let nám slibují,
D@1imi1 Hrušk@,2025-08-26 11:08:02
Přesně tak a v tom je právě ten pokrok - dřív slibovali za 20, teď za 10 :)
Takže realita bude třeba za 50 a dřív to bylo za 100. Ale i realistických 50 let by byla dobrá zpráva, pokud by fúze byla schopná vyřešit energetické problémy budoucnosti. A do té doby si v klidu vystačíme s uranem.
Re: Re: Re: Od 50. let nám slibují,
Martin Novák2,2025-08-26 16:05:33
S uranem bychom si vystačili asi 1000 let a použít se dá i thorium - toho je ještě víc. Na to máme už dnes vyzkoušené technologie.
Na rozdíl od fúze.
Jenomže to bychom museli začít ty elektrárny stavět. Místo toho se vyhazují peníze za OZE.
Re: Re: Re: Re: Od 50. let nám slibují,
F M,2025-08-29 12:26:18
Koukněte ještě na transmutátory i když by byly dražší (energie z nich) než z jaderných elektráren, tak zároveň z obrovské části řeší i úložiště. A asi by stále vyšli levněji (ekologičtěji) než OZE po započtení všeho co s nimi jde.
Re: Re: Re: Re: Re: Od 50. let nám slibují,
Slavomír Entler,2025-08-29 16:40:17
Problém přepracování vyhořelého paliva je dvojí. Jednak je to strašlivě špinavý proces, takže mluvit o ekologii není vhodné. Ale to by asi šlo provozně zvládnout, např. pomocí robotů apod. Stejně tak to nevychází ekonomicky, nikdo to dobrovolně nedělá. Druhý problém je politika. Ve vyhořelmé palivu máte spoustu štěpitelného materiálu, takže byste si za chvíli mohl postavit bombu. Proto jaderné mocnosti nedovolí, aby někdo jiný palivo přepracovával.
Kdo je mimo? :)
D@1imi1 Hrušk@,2025-08-24 10:29:26
Buď jsou ty cíle tradiční marketingové kecy, nebo bude ITER po dostavění zbytečnou hračkou za miliardy eur :)
Re: Kdo je mimo? :)
Slavomír Entler,2025-08-24 15:35:58
Jde o marketing a ITER rozhodně nebude zbytečný. V CFS jsou vysoce kvalifikovaní lidé, ale ani za získané miliardy dolarů nedokáží dělat zázraky. Oni nedělají žádný výzkum, jen se usilovně snaží postavit malý výkonný tokamak se znalostmi, které máme. A na tento malý tokamak spotřebovávají obrovské peníze. SPARC by měl být zprovozněn za dva roky, snad se jim to podaří - je to v našem zájmu. Uvidíme.
Teprve pak půjde o elektrárnu, to je úplně jiná písnička. Oni teď neřeší fyziku plazmatu a stabilní provozní scénáře, vývoj pokročilých materiálů, nebo vývoj technologií tritia a palivového cyklu. Proto není ITER zbytečný.
Re: Re: Kdo je mimo? :)
D@1imi1 Hrušk@,2025-08-24 16:12:19
Děkuji za reakci. Jak píšete, bych to čekal. Nicméně kdyby CFS dostavěli elektrárnu v roce 2035, stěží by k tomu využili informace zjištěné v ITERu, když má být spuštěn až zhruba ve stejné době. A pokud by jim elektrárna fungovala a vyráběla 400 MWe, o parník by předběhla i DEMO a těžko by se následně pro jeho výstavbu hledalo zdůvodnění. Ale v 99% podobných případů jde jen o silácké marketingové řeči startupů, takže ITER ani DEMO zatím odepsané nejsou.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
