Presný dátum sa nikdy nedozvieme, takže môžeme len konštatovať, že približne pred polrokom sa prví identifikovaní pacienti nakazili koronavírusom, neskôr označeným ako SARS-2-CoV. Napadlo vôbec niekoho pred Vianocami 2019, ako by mohla zasiahnuť choroba COVID-19 náš život? A o čo sme múdrejší dnes?

Chod společnosti se pomalu začíná vracet do normálních kolejí, včetně toho, že každý statistik se cítí být generálem a přichází s kritikou, kdy se co mělo, a jak se to mělo... Nicméně některé postřehy cifršpiónů za pozornost stojí.

Důmyslné experimenty s křečky zlatými jako jedny z prvních přesvědčivě potvrzují, že nošení roušek má velký, nejspíš zcela zásadní význam pro brždění šíření pandemie covid-19. Bojovníci proti rouškám jsou smutné postavy dnešní doby. Koronaviry jim nejspíš ani nepoděkují.

Vedle těch špatných, že se s koronaviry budeme muset naučit žít se v záplavě informací o nově nakažených a těch, kteří svůj boj s COVID-19 vzdali, optimistické zprávy poněkud ztrácejí. Nebude na škodu si tři z těch nejnovějších, připomenout.

William Bryan z ministerstva vnitřní bezpečnosti během včerejšího briefingu prezidenta Donalda Trumpa k pandemii, informoval o výsledcích experimentu provedeném státní výzkumnou institucí v Marylandu.

Koronavirus se opět vzepřel očekáváním. Navzdory všem předpokladům a zkušenostem odborníků se zdá, že pravidelní kuřáci nejsou během pandemie v nevýhodě, ale naopak v nezanedbatelné výhodě. Mechanismus ochrany kouřením není jasný a bude se teď důkladně zkoumat.

Že si buňky v našem těle různě vypomáhají, není nic nového, že mocně kšeftují i s celými organelami, je do značné míry překvapením. V recenzovaném časopise EMBO reports vyšla studie o obohacování buněk imunitního systému extra porcemi mitochondrií. Předklinické testy vylepšování imunity dopadly nadmíru dobře - léčba omezila zánět a pacientům se zlepšilo dýchání. I když výzkum probíhal před vznikem pandemie, mohlo by se jednat o účinnou léčbu nemoci COVID-19.

Výkon sítě distribuovaných výpočtů struktur proteinů Folding@home neustále roste. V posledních dnech dosáhl luxusních 2,4 exaFLOPS, a síla dobrovolníků mobilizovaných do boje proti covid-19 již překonala kompletních TOP 500 nejlepších superpočítačů světa. Brzy by mohli mít 1 milion dobrovolníků.

V boji se záludnou pandemií Covid-19 zůstává naší nejlepší možností vakcína. Vývoj vakcín nebývá jednoduchý ani rychlý. Teď je ale úsilí univerzit, vědeckých institucí a soukromých společností tak nezměrné, že se to prostě musí podařit. A třeba se to povede ještě dřív, než si dnes obvykle myslíme.

Lékaři Země středu měli posledního čtvrt roku jiné starosti, než aby zbytek světa podrobně průběžně informovali o výsledcích léčby zvané plazmaterapie. S tím, jak se situace v jejich zemi zlepšuje, si našli čas a sepsali zprávu o pacientech s těžkým průběhem koronavirové infekce, kterým podali sérum od rekonvalescentů. Článek nyní vychází ve Sborníku americké akademie věd (PNAS).

Zamyšlení nad tím, co lze vyčíst z posledních koronavirových statistik, ale také polemika s v poslední době se rozšiřujícími názory, podle kterých bylo zbytečné přijímat drastická opatření na omezení pandemie. V závěru pak vybídnutí k větší mediální edukaci týkající se praktického fungování firem v době, kdy epidemie začne odeznívat. Na konci článku budeme (v rámci možností) aktualizovat verze grafů porovnávajících vybrané ukazatele mezi zde sledovanými zeměmi.

Myslím, že při snaze čelit pandemii nového koronaviru pomáhají nejen moderní technologie a špičkové vědecké poznatky, ale i zdánlivě primitivní postupy, které mohou s úspěchem uplatnit i velmi chudé komunity. A z tohoto hlediska může být pro svět inspirací i iniciativa „Česko šije roušky“.

Týmu anglických výzkumníků z Babraham Institute v Cabridge se podařilo umdlévající imunitní obranu vylepšit krémem, kterým si záletníci léčí genitální bradavice.

Když vykolejí vlak, tak na místo neštěstí okamžitě vyrazí představitelé veřejné moci a snaží se identifikovat jeho příčinu. Koronavirus COVID 19 mění závratnou rychlostí svět v globální vrakoviště a pokud včas neodhalíme chyby, jež vedly k této tragédii, budou z kolejí stále sjíždět další a další soupravy, píše ve svém textu z 20. 3. 2020 prof. David Zaruk z Odisee University College v Belgii.

Není dne, aby v některém z odborných časopisů nevyšla zpráva o syntetickém léku na koronavirus, který se testuje, nebo začne testovat. Řada z nich se jeví slibně, ale trpí společným zádrhelem. Většinou jde o in vitro pokusy, nebo experimentální léčbu. A v případě antivirotik, již dříve schválených k jiné léčbě, než COVID-19, není rozsah studií zatím nikterak velký a vzhledem k nestandardním podmínkám je obtížné hovořit o průkaznosti výsledků.

Podezírány jsou z toho některá antihypertenziva (inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu a blokátory angiotenzinového receptoru). Problém je, že nevíme jistě, zda jsou zmíněné léky v boji proti viru naším spojencem, či hrají do karet nepříteli.

Podobně, jako fyzikové mají svůj zvěřinec částic, mají ho i imunogenetici. Navzdory tomu, že jejich buňky jsou jen mikrokosmy, je ten jejich zvěřinec neporovnatelně početnější. Proto svým proteinům a jejich řídícím genům nemohou dávat tak vzletné přezdívky, jako fyzikové například s jejich „Ptákem Bukem“. I když mají pragmatičtější označování kombinacemi písmen a čísel, obdobnou kariéru jako učinilo neutrino Big Bird, čeká nyní protein „CD47“.

Program Pandemic Prevention Platform amerických vojenských vývojářů DARPA pracuje na novém typu rychle dostupné, dočasné, ale účinné ochrany před pandemickými viry. S využitím pokročilých laboratorních technologií chtějí mít protilátkový štít proti koronaviru hotový letos v létě.

Všeobecně se má za to, že tuková tkáň a zdravá kardiovaskulární soustava, spolu dohromady nejdou. Výsledky výzkumu provedené na fakultě farmakologie University státu Michigan ale tuto představu staví tak trochu na hlavu. Ukazuje se, že cévy jsou paradoxně zdravější, jsou-li obaleny tukem.

Astma je jedno z nejrozšířenějších zánětlivých onemocnění. Odhalení neblahé úlohy jednoho z proteinů zasahujícího do imunitní obrany, slibuje cílenou léčbu s menšími vedlejšími účinky.

Koronaviry jsou možná drsné, ale lidé nejsou žádná ořezávátka. Tým Imperial College London udělal vakcínu proti koronaviru Wuhan za dva týdny od pořízení jeho sekvence. Vakcínu teď čekají testy na myších a lidech, které mohou být zdlouhavé, ale v případě velkého průšvihu také nemusejí. Na očkování to ještě není, hlavní ale je, že už nějakou vakcínu máme.

Zánět je dobrý sluha, ale špatný pán. Lidský imunitní systém je bohužel nedokonalý a dobře míněný zánět se může zvrtnout v závažné problémy. Proto by bylo dobré mít po ruce léky, které záněty vypnou. Podle nového výzkumu se na vypínání zánětu významně podílí známý protein SIRT2.

Umělé inteligence nám opět zachraňují kůži. Na vakcíně proti Wuhanu se intenzivně pracuje, ale potrvá to nejméně pár měsíců. Do té doby nejspíš rádi využijeme rad digitálních mozků. Šikovná inteligence MT-DTI, která je výtečná na analýzu interakcí mezi léky a cílovými proteiny, prohledala databázi dostupných léků. Zjistila, že na Wuhan by měl nejlépe zabírat antivirový lék Atazanavir. Je to inhibitor proteáz, který se dnes využívá k léčbě a prevenci infekce HIV.

Rakovina prsu je jedno z nejčastějších nádorových onemocnění u žen (pozor, ne však úmrtnosti). I když příčiny onemocnění stále neznáme, faktory, zvyšující nebo snižující pravděpodobnost vzniku, popsány jsou.

Tvůrci simulace upozorňují, že jejich cílem nebylo vyvolat paniku. V říjnu 2019 chtěli prověřit připravenost vlád a odborníků na náhlou pandemii doposud neznámého koronaviru a zaměřili se hlavně na ekonomické dopady takové události. Jak se ukázalo, bylo to varování na poslední chvíli.

Epidemie nového koronaviru se dostala do napínavé fáze. Vychází najevo, že některé původní odhady byly bohužel přehnaně optimistické. Stále více expertů se obává, že Wuhan se nejen šíří mezi lidmi, ale že by mohl být mnohem nakažlivější, než jsme si původně mysleli. Teď ale není rok 2003 a rozhodně není rok 1918. Přicházejí také dobré zprávy a panika není na pořadu dne. A ne, Wuhan opravdu nepochází od hadů. Zdrojem jsou nejspíš vrápenci.

WHO, CDC a další centra boje proti infekcím do značné míry závisejí na údajích od místních vlád a úřadů. Na ty se ale bohužel často nedá tak úplně spolehnout. Proto se objevují umělé inteligence, které monitorují zpravodajství a řadu dalších zdrojů. V ohromném množství informací hledají zárodky katastrof.

Nový koronavirus si rychle získal pozornost celého světa. Všichni mají v živé paměti SARS, i když je už jasné, že Wuhan je poněkud jiný. Počty nakažených rychle rostou a v Číně po nich pátrají i na palubě vnitrostátních letadel. Před chvílí potvrdili prvního nakaženého v USA. Ve středu se schází krizový výbor WHO.

Keby toto lekári dokázali pred 100 rokmi, Rasputin by si ani neškrtol.

Ako každý rok, na medicínskych stránkach sa objavili rôzne zoznamy toho „naj“ v medicíne. V tomto výbere z výberov bude spomenuté hlavne to, čo je najzaujímavejšie pre praktickú medicínu alebo nové poznatky, ktoré sa pravdepodobne uplatnia v praxi v blízkej budúcnosti. Ako vždy, pripájam aj niekoľko negatívnych poznatkov, ktoré potvrdzujú, že nakoniec môže byť všeličo celkom inak.

Velký hadronový srážeč v CERNu urychluje částice na dráze dlouhé 27 kilometrů. Ve Stanfordu zprovoznili urychlovač, který urychluje elektrony jen na nepatrný zlomek energií největších urychlovačů, ale přitom mu stačí kanálek o délce 30 mikrometrů. Podobný urychlovač bude možné nasměrovat přímo na nádor, aby ho usmažil.

Aj v súčasnosti si dokážeme predstaviť, ako sa dajú vyriešiť technické problémy, spojené s medziplanetárnymi letmi s ľudskou posádkou - dá sa dokonca povedať, že je to len otázka peňazí a prijatej miery rizika. Medziplanetárny priestor je však veľmi nezdravé miesto pre život a predstavy, ako uchrániť ľudský organizmus pred nevratnými zmenami a poškodením pri dlhodobom pobyte sú neraz len v hypotetickej rovine.

Šance na přežití rakoviny závisí na tom, jak brzo ji odhalíme. Některé orgány, jako například plíce, jsou z tohoto pohledu problémové, neboť se u nich na pokročilou formu často přijde až když začnou selhávat. To by teď měla vylepšit implantace pastí schopných zvrhlé buňky vychytávat.

Nové křemíkové neurony na čipu se chovají jako živé. A spotřebují velice nepatrné množství elektřiny. Mohly by prorazit v léčbě chorob srdce i neurodegenerativních onemocnění, která pacientům odpojují jejich původní biologické neurony.

Štatistiky občas odhalia netušené súvislosti. Z nazbieraných dát sa dajú vydolovať korelácie, ktoré sa tam pôvodne nehľadali. S ich interpretáciou sa síce odporúča zaobchádzať opatrne, ale niekedy poskytnú celkom zaujímavé vodítka.

V histórii medicíny sa už niekoľkokrát ukázalo, že niekedy je lepšie zdržať sa príliš energickej liečby a okolo pacientovej choroby našľapovať pekne potichúčky, aby ju nadmerná snaha liečiť neskomplikovala. Mnohí kardiológovia tomu príliš nechcú uveriť, ale platí to aj pre liečbu chronickej ischemickej choroby srdca.

Inteligence vycvičená na 1,77 milionu záznamů vyšetření srdce slušně předpoví, kdo do roka a do dne zemře. A kdo nikoliv. Odhalí dokonce i problémy se srdcem u lidí, které lékaři považovali za zdravé. Taková inteligence by nás mohla naučit, které přehlížené detaily v EKG jsou vlastně kriticky důležité.

Tu nejde o politiku,ale o odborný problém, ktorý vecne vyriešil americký Úrad pre lieky a potraviny (FDA), ale byrokraticky odflákla Európska lieková agentúra (EMA) a v jej závese národné liekové agentúry (aj ŠÚKL a SÚKL). Je to príbeh o jednom lieku a dvoch chorobách - jednej, ktorú lieči a druhú, ktorú môže spôsobiť jeho nežiadúci účinok. O ňom síce majú informáciu od výrobcov lekári v USA a Kanade, ale nie v EÚ.

Jaderná exploze není nic příjemného. Určitě je ale lepší vědět, co v takovém případě dělat a co nedělat. Pár jednoduchých tipů může podstatně zlepšit šance na vyváznutí se zdravou kůži nebo alespoň na přežití. Jak se říká, štěstí přeje připraveným, i když vám hrozí jaderný spad. Hlavně pozor na kondicionér!

Pacienti majú celkom prirodzene obavy z neúspešnej alebo nadmieru bolestivej liečby. Niekedy pripisujú vinu aj lekárovi (často neodôvodnene), ale málokto pomyslí na to, že môže zlyhať technika. Ale občas zlyháva, a niekedy s fatálnymi dôsledkami.

S tím, jak se množí důkazy o škodlivosti plastů, se snažíme jejich „přísun“ do svých těl co možná nejvíc omezit. Výrobci čajů ale pro nás volí opačný směr.

Když přežijeme infarkt, začne se tvořit v místech, kde bývaly svalové buňky, jizva. Přijít o část svalových buněk by mnohdy ani tak nevadilo, jako to, že místem přeměněným ve vazivo se přestávají šířit pokyny ke smrštění do okolí. Rozhádaný sval, kde část táhne hot a druhá čehý, se rychle unavuje a má tendenci stávkovat zastavením.

Vírusová hepatitída typu C je známa len 30 rokov a už sa podarilo nájsť takmer stopercentne účinnú liečbu. To je u vírusového ochorenia úplne výnimočné.

Zdá sa ťažko pochopiteľné, že zrazu zlyhá zásobovanie ťažko nahraditeľným, pritom však dávno známym a pomerne lacným liekom. Niekedy ide o život, niekedy o umelo nafúknutý problém. A niekedy aj umelo vyvolaný.

Když říkáme, že nás bolí žaludek, většinou to s ním moc společného nemá, ale se střevem ano. Teď vědci přišli na způsob, jakým se zažívací trakt jedům umí bránit. Hází své buňky „přes palubu“.

Právě končí Mezinárodní den kojení a my si můžeme klást otázku, co to znamená pro nás dospěláky. Pokud tedy zrovna nekojíme…

Pokud, tak jen minimálně...

Až doteď jsme látky do vakcín navrhovali my. Teď to přebírají umělé inteligence. A jako obvykle jim to jde lépe, nežli nám. Inteligence SAM navrhla novou látku, která podstatně zesiluje účinky vakcíny proti chřipce. V Austrálii, kde čelí velkému počtu případů chřipky, včetně řady úmrtí, něco takového uvítají.

Kdo někdy kvasil rybízák v darovaném demižónu, i po letech zjistí, že v něm původní majitel měl benzín. Stejně tak hospodyňky dobře vědí, že jahodovým jam ve sklenici po kyselém zelí, to pravé ořechové není, protože sklo je pórovité. Ze zprávy britských vědátorů nyní vyplynulo, že škodit nám mohou i nádoby, do nichž se dává stále to samé a jichž se lidská ruka ani nedotkla.

Nie je až také zriedkavé, že sa u starého, dlho známeho lieku nakoniec nájde ďalšie použitie. Asi najznámejšie je použitie acetylsalicylovej kyseliny (Aspirin, Acylpyrin) ako účinného antitrombotika pre liečbu ischemickej choroby srdca. Ale aby sa liek uplatnil v troch úplne odlišných indikáciach, je nezvyčajné.