Letos jsou podle všeho trendy opičí neštovice. Choroba z tropické Afriky, která se doposud jen velmi vzácně šířila mimo pralesy, se najednou objevila v desítkách zemí po celém světě. Součástí vysvětlení může být neobvykle zmutovaný genom virů této vlny, který nese oproti svým předchůdcům asi 10krát víc mutací, než by měl.

Většina definic Alzheimerovy nemoci začíná tam, kde pacienti bohužel obvykle končí, totiž na patologii. Těmito slovy začínal na Oslovi nedávno článek o totální válce v mozku jako důsledku infekce. Nejnovější poznatky zveřejněné na stránce University of Texas takovému pojetí dávají za pravdu. Statistika ze souboru téměř dvou milionů Američanů odpůrce vakcinace rozhodně nepotěší.

Vědci zkonstruovali lipidové nanokuličky, jimiž dopravují do rakovinových nádorů molekulární nástroje pro genetické manipulace. Ty pak sabotují některé z obranných mechanismů tumoru a podporují útok imunitního systému na jeho buňky.

Již několik starších studií naznačilo, že kyselina acetylsalicylová, kterou v našich končinách nejlépe známe ve formě účinné látky acylpyrinu, generické analogie aspirinu, do jisté míry působí preventivně proti vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku i vývoji jeho metastáz. Bezpochyby v tom hrají roli i její protizánětlivé účinky. Vědci z Kalifornské univerzity vytvořili rozsáhlý matematický model, kterým odhalují působení aspirinu na rychlost množení a zániku nebezpečných buněk kolorektálních adenomů v pokročilém stadiu. Právě tyto polypy na sliznici tračníku a konečníku se často zvrhnou v metastázující zhoubný nádor.

Mikroglie, speciální buňky imunitního systému, doslova čistí mozek. Když tuto funkci neplní správně, jde vždy o problém. To platí i v případě obávané Alzheimerovy nemoci. Vědci identifikovali glykoprotein, který ovlivňuje činnost mikroglií. Jsou na cestě k nové terapii nebo dokonce k prevenci neurodegenerativního procesu?

Když začneme vidět „divně“ a brýle to nespraví, často nám u očního zjistí, že máme v oku „drúzy“ - bělavě pozměněné okrsky tkáně s nahromaděnými lipidy bez pigmentů. Léčba onemocnění zvaného makulární degenerace je problematická, navíc není plně kryta zdravotním pojištěním, a tak se mnohým dostane jen poučení, že musí přestat kouřit a nekuřákům, že by měli změnit životosprávu. 

Jaká zdravotní rizika pro nás představuje přítomnost poly- a perflourovaných látek v našich potravinách?

Třeba o takové lepidlo z oslí kůže. Lze jím lepit i léčit neduhy spojené s krvácivostí, závratěmi, nespavostí, suchým kašlem,… Nejnovější přírůstek do rodiny biolepidel je z dílny Kibreta Mequaninta a v klinice má nahradit nespolehlivá lepidla na bázi hydrogelů s fibrinem.

Když neurální kmenové buňky ve zdravých mozkových strukturách tvoří nové neurony a glie, je důležité, aby přetrvávaly a obnovovaly se. Když jsou ale součástí zhoubného nádoru, je právě to nežádoucí. Vědci jsou na stopě mechanizmu, který životaschopnost kmenových buněk v mozku reguluje.

Poté, co vyšla kniha "The Melatonin Miracle" od renomovaných gerontologů Pierpaoliho, Regelsona a Colemana, začali mnozí považovat melatonin za zázračný prostředek proti stárnutí. Hojně se předepisuje i na nespavost a k překonávání „jet lagu“. Většinou je volně dostupný v lékárnách a v obchodech „zdravé výživy“ jako potravní doplněk. Reklamy se předhánějí ve vychvalování konzumace melatoninu k udržení výkonnosti, a tak není divu, že se pro mnohé tento hormon stal jakousi modlou. Nejen jim je určen tento článek. Je o poznatku z Tohoku University a říká, že konzumace melatoninu má i stinnou stránku.

Zhruba každý třetí pacient, který zemře v nemocnici, má sepsi. Vědci z Kentucky a Michigenu jsou přesvědčeni, že řadě z nás by v takových případech zachránilo život podávání syntetického cholesterolu. K tomuto tvrzení je přivedly výsledky pokusů na hlodavcích. Podání syntetického cholesterolu myšky před sepsí chránilo a zvýšilo jim míru přežití. Stejně tak by tomu mělo být i u lidí.

Křemíkové nanočástice ve tvaru hvězdy snadno pronikají do nádorových buněk. Díky své struktuře sabotují cytoskelet, tedy buněčnou kostru těchto buněk a zablokují tím jejich dělení. Podobné mechanické nanoléky by se mohly stát základem pro nové léčby rakovin i dalších závažných chorob.

ALS, neboli amyotrofická laterální skleróza postupně okrádá postiženého člověka o schopnost pohybu. Když přestane ovládat svaly, a dokonce nezvládá otevřít již ani oči, ztratí možnost aktivně naznačit byť jen kladnou nebo zápornou odpověď na otázku, kterou slyší. Moderní věda nabízí zajímavé řešení i v takovém těžkém stavu.

aneb účinnost léčby zjišťovaná odposlechem.

V případě akutního ohrožení života či zdraví reaguje lidský organismus aktivaci dvou systémů, které v průběhu evoluce zajišťovaly našim předkům přežití při styku s predátory. Tyto systémy mají za úkol uvolnit zásoby energie pro boj či útěk a zahrnují část autonomního nervového systému zvanou sympatikus (SNS osa), a pomaleji reagující hormonální dráhu založenou na funkci hypotalamu, hypofýzy a nadledvin (HPA osa).

naznačuje rozsáhlá komparativní studie publikovaná v prestižním vědeckém časopisu. Statistika, podobně jako u jiných, s nemocí souvisejících zdravotních komplikací, neodhaluje příčiny, jež virus SARS-COV-2 nemusí mít na svědomí přímo.

Horkou novinkou v imunoterapii nádorů s CAR T buňkami jsou biologické minitovárny MASTER, jejichž houbovitá struktura připomíná maršmeloun (žužu, anglicky marshmallow). Po vložení do pacienta v nich proběhne rychlá výroba CAR T buněk. MASTER pak chrlí CAR T armádu, která léčí nádor mnohem rychleji a levněji než klasická CAR T imunoterapie.

Onemocnění srdce a cévní soustavy jsou metlou lidstva a nejspíš budou i v dohledné budoucnosti. Pomoc s komplikovanou diagnostikou nabízejí umělé inteligence. V centru Cedars-Sinai vycvičili inteligenci, která analyzuje snímky CT angiografie a na jejich základě předpovídá riziko infarktu.

Američtí lékaři analyzovali velkou databázi hlášení vedlejších účinků očkování a potvrdili, že zejména u mladých mužů, a hlavně po druhé dávce mRNA vakcíny se zvyšuje pravděpodobnost myokarditidy. Nejde sice o alarmující riziko, ale neměli o něm vědět předem například výkonní sportovci, aby při intenzivním tréningu nepodceňovali různé příznaky, které se po povinné vakcinaci mohly objevit?

Za dob Hippokratových byla tuberkulóza nejrozšířenější chorobou. Na mumiích se molekulárně genetickými metodami podařilo zjistit, že nás úbytě sužovaly už před třemi tisíci let. Anatomové z pokřivených kostí usuzují, že nemoc je s námi dokonce devět tisíc let. Přes veškerý pokrok moderní medicíny se toho od těch dob moc nezměnilo – tuberkulóza si své prvenství stále udržuje.

…tvrdí vědci z britského Oxfordu. Ale jak se říká, kaše se nemá jíst moc horká a je dobré se racionálně nad informacemi zamyslet, než podlehneme obavám.

Ťažké poranenie miechy s prerušením motorických nervových dráh vedie k strate pohyblivosti veľkej časti tela - paraplégii a k doživotnému upútaniu na lôžko, v lepšom prípade na invalidný vozík. Jeden nový liečebný postup však dáva naozaj sľubné výsledky.

Stáří se chceme dožít skoro všichni, demence ho někdy doprovázející ale nikdo. Z tohoto pohledu jsou již nějakou dobu zkoumány právě neuroprotektivní účinky kanabinoidů. Další slibný poznatek nabízí Salkův ústav v Kalifornii. Vědci se zaměřili na psychicky téměř neaktivní kanabinol.

Kolik drobných zranění jsme již přelepovali náplastí! I drobná bolístka pak může komplikovat práci, chůzi, sportování, hrozí zánětem. Čínští vědci nyní představili tenkou náplast, která by měla působit antibakteriálně a podstatně urychlit hojení. Za pomoci mechanického tahu a elektrického napětí.

O včasnej diagnostike zhubných nádorov sa toho popísalo veľa v odborných aj populárnych publikáciach. Už dávno sa vie, že vtedy, keď sa prejavujú charakteristickými príznakmi, už nemusia byť vyliečiteľné. Otázka za milión znie - ako ich teda zistiť včas?

Robot výzkumníků z Johns Hopkins University exceloval v jednom z nejsložitějších a nejjemnějších zákroků v břišní chirurgii - sešívání dvou konců tenkého střeva.

Médii nedávno proběhla zpráva o "supervariantě" kombinující Deltu a Omikron. Časopis Nature popisuje podrobnosti tohoto příběhu.

Zrod strašáka skrytého pod zkratkou MRSA spojujeme s nadužíváním antibiotik. V přírodním prostředí se však bakterie a houby utkávají od „lidské nepaměti“.

Když vědci interpretují výsledky studií, většinou jde o výčet celé řady jednotlivostí. Když se na nich požaduje, aby poznatek zobecnili, začínají slovy: „Pokud,….“, „Za předpokladu že…“. Zpráv formulovaných stručně, jasně a bez jakýchkoliv omezení, je jako šafránu. Ta nynější mezi takové patří a stačí ji k tomu jedna věta: „Virová zátěž omikronu může být nejvyšší až pátý den po příznacích nákazy, takže legislativou stanovená doba izolace nedává smysl“.

Melanom je nádor, s nímž by se chtěl potkat jen málokdo. Přitom je to ale bohužel docela snadné. Někdy stačí přehnat opalování. Naštěstí jsou tu mRNA vakcíny, jejichž přímo raketový rozmach by mohl dosáhnout i do léčby této obávané rakoviny. BioNTech vyvíjejí terapeutickou vakcínu pro léčbu melanomu a časem by se mohla objevit i preventivní vakcína, která bude chránit před vznikem melanomu.

Uskutočnila sa prvá transplantácia srdca geneticky modifikovaného prasaťa človekovi. Čo môže znamenať jej úspech a čo všetko sa pred ňou muselo vyriešiť?

Jste astmatik, alergik, berete steroidy na covid, nebo jen tak kvůli sportu aby vám narostly svaly? Pak nebude na škodu abyste při svých cestách za exotikou vzal v potaz, že co je pro většinu asymptomatické nebo subklinické, může se Vám stát osudným.

American Heart Association (Americká "srdcová" asociácia, AHA) zverejnila zoznam najvýznamnejších pokrokov v oblasti prevencie a liečby srdcovocievnych ochorení a ďalších, s nimi súvisiacich chorôb, za rok 2021.

Ve Sborníku americké akademie věd vyšel článek o bakteriích, které ustojí léčbu antibiotiky a stávají se zdrojem pozdějších recidiv. Asi nejzajímavější na něm je, že se nejedná o takzvané superbugs neboli superzmetky, kteří jsou na antibiotika rezistentní (na něž se komplikace většinou svalují), ale že viníkem jsou ty, které měly pomáhat a chránit.

Vysoké ceny energií negativně ovlivňují zdraví lidí a vedou ke ztrátám na životech, rozhodovací procesy lidí trpících energetickou chudobou mají spíše intuitivní, než racionální charakter a vedou tak k rozhodnutím která postiženým osobám dále komplikují přístup k cenově dostupné energii.

Kalifornie hlásí autoprotilátkové komplikace. Texas už má také nakažené jeleny. Čína dosáhla zajímavých výsledků s novou vakcinační strategii. Afrika potěšila efektivitou posilující dávky na omikron. V Aberdeenu sázejí na neutralizaci koronavirů pomocí proteinů žraločího imunitního systému.

CDS rozhodně není zázračným prostředkem, který by dokázal zabránit infekci koronavirem SARS-CoV-2 či léčit onemocnění COVID 19. Pokud však někdo o jeho využití k tomuto účelu uvažuje, rozhodně nemusí patřit mezi vystrašené debily věřící na Gatesovy čipy ve vakcínách, co chlastají Savo a jiná průmyslová bělidla (omlouvám se za slovník, jde o přesnou citaci z jedné facebookové diskuse) Mnohé úvahy v této oblasti totiž mají celkem racionální jádro a ďábel bývá skryt spíše v méně zjevných detailech.

Na stránkách našich fakultních nemocnic jsou výzvy směrované na ty, kteří prodělali onemocnění covid-19, aby se stali dárci krevní plazmy. Argumentuje se v nich, že svojí rekonvalescentní plazmou budou zachraňovat životy těm, které postihla těžká forma covid-19. Také Ministerstvo zdravotnictví ČR na své stránce uvádí, jak lze podáním plazmy odebrané osobě, která onemocnění prodělala, nemocné s infekcí covid-19 léčit. Problém je v tom, že už i Světová zdravotnická organizace tuto léčbu nedoporučuje.

Pandemický koronavirus mutuje podstatně pomaleji než chřipka. Přesto má náskok a dělá stále nové varianty. V dohledné době by se řešením mohla stát pankoronavirová supervakcína, založená na nanočásticích šikovného proteinu ferritinu. Preklinické testy vakcíny SpFN přinesly naprostý úspěch, klinické testy jsou v plném proudu. Je to takový vánoční dárek US Army pro celý svět.

Hodně se teď diskutuje o tom, jak dlouho jsme po prodělání nemoci chráněni. Výsledky americké studie zveřejněné před dvěma dny napovídají, zda na tom jsou lépe ti, kteří měli průběh lehký a bezpříznakový, nebo ti, kteří s sváděli s virem těžký boj na jednotce intenzivní péče.

Z pohledu statistiky má 80 až 90 % osob nakažených COVID-19 pouze mírné příznaky. Zjistit proč 10 až 20 % nemocných čelí vážným až život ohrožujícím problémům, se snaží hodně učenců po celém světě. Parta z Yale a Rockefeller University se na to ptala humanizovaných myší. Zatím se jí dostalo odpovědi jak postupovat, aby léčba byla co nejúčinnější.

Ortopedické implantáty vrací radost ze života celé řadě z nás. Nejčastějším problémem endoprotéz bývá infekce Staphylococcus aureus. Nebýt jí, mnohým by implantáty dopřály pohyblivost mnohem déle.

Lovci v USA jsou varováni, aby při manipulaci se zvěří nosili rukavice a obličejový štít. Také zpráva z Německa netěší. Neočkovaný, který se vystaví dechu člověka majícího COVID-19, se na vzdálenost tří metrů nakazí s téměř stoprocentní jistotou během pěti minut. Až třetí novinka je z těch, které bychom chtěli slyšet častěji. Vědci vyzkoušeli nový způsob boje s virovou nákazou. Je odlišný od všeho, co v současné době proti COVID-19 máme k dispozici. Mohl by vyhovovat i antivaxerům - není to vakcinace, není to léčba známými antivirotiky a není to ani aplikace monoklonálních protilátek.

Má smysl se nechat znovu očkovat když i očkovaní znovu plní nemocnice?

Světová zdravotnická organizace označila osobu, od níž se virus mající na svědomí nynější pandemii začal šířit, jako pacienta "nula". Měl jím být muž. Má to ale háček. Dotyčný neměl s trhem ve ve Wu-chanu nic společného. A právě to z ústřední postavy celého dění udělalo jeden z hlavních pilířů teorie o laboratorním původu viru, tak i celé řady konspiračních teorií. Z podrobného pátrání amerického vědce, zveřejněného v nejnovějších čísle časopisu Science vyplývá, že tím prvním roznašečem nebyl muž, ale žena.

Drobné kovové trubičky so zložitou sieťovanou stenou majú dnes zavedené v koronárnych tepnách milióny pacientov, trpiacich na ischemickú chorobu srdca, od vplyvných politikov a starnúcich známych umelcov až po obyčajných ľudí, akých stretávame na ulici. Niektorým zachránili život, iných zbavili trápenia so zdravím.

Představte si variantu covidu, která se náhle objeví, natře si na chleba všechny stávající očkování a začne dělat těžké průběhy dětem a mladším dospělým, kteří rychle zaplní nemocnice. S takovým scénářem nedávno cvičil Izrael. Jak se zdá, jsou připraveni (skoro) na všechno.

Inhibitory protonové pumpy (PPI) jsou nejčastěji předepisovanou skupinou léčiv pro léčbu pálení žáhy, refluxní choroby jícnu, peptického vředu a jako součást antibiotické terapie při eradikaci gramnegativní bakterie Helicobacter pylori (HP). PPI působí tak, že blokují místo produkce kyseliny v parietální buňce žaludku.

To, čemu se začíná říkat "pilulka COVID-19", je přezdívka těžko zapamatovatelného antivirotika molnupiravir. Vše nasvědčuje tomu, že po všeobecném rozčarování z ivermektinu, kterému se dostalo nezasloužené slávy, by tentokrát mohlo jít o první orálně podávaný lék u něhož by výrazný léčivý efekt na covid nemusel být jen zbožným přáním.

Koronaviry způsobují spektrum postižení. Někdy závažný prozánětlivý stav s mírnou až těžkou trombocytopenií s následnou koagulopatií. Přitom se zdá, že samotný virus SARS-CoV-2 nemá prokoagulační účinky. Pravděpodobně jde o důsledek zánětlivé reakce na COVID-19 a poškození endotelu. Trombocytopenie byla prokázána po infekcích i u dětí, ale ty se uzdravují bez léčby. U dospělých je porucha často dlouhodobá. Protein SARS-CoV-2 Spike může vyvolat i produkci protilátek, reagujících s lidským trombopoetinem. Zkušenosti ukazují na možnou účinnou adjuvantní léčbu s pomocí léčiva N-acetylcysteinu.