Helicobacter pylori nemá dobrou pověst. WHO jej dokonce označuje za jediného známého bakteriálního patogena, způsobujícího karcinom žaludku. Jenže ono je to asi trochu složitější a ukazuje se, že Helicobacter pylori nás může ochránit nejen před salmonelózou a dalšími průjmovými nemocemi, autoimunitami, esofageálním karcinomem, ale zdá se i před závažným průběhem infekce COVID19.

Koronaviry nás zaskočily, ale nakonec se s nimi vypořádáme. To ale neznamená, že bychom měli viry pustit z hlavy. V netopýrech i v jiných tvorech neustále běží nemilosrdná evoluce, která kdykoliv může vymyslet nové vražedné překvapení, před nímž budu koronaviry blednout závistí. Nedávno vzniklý virus Nipah zabije až 75 procent nakažených. Naštěstí se šíří mnohem hůř než pandemický koronavirus.

„Může mlíko působit jako protied? Můj děda mi vyprávěl, že když pracoval v chemičce, fasovali půllitr mlíka denně jako prevenci proti otravě. Mohlo to fungovat?“

Účinná a bezpečná liečba najčastejšej poruchy srdcového rytmu, fibrilácie predsiení sa hľadá dlhé desaťročia. Liečba antiarytmikami zďaleka nenaplnila očakávania a nádeje sa obrátili k radikálnejšej, minimálne invazívnej liečbe abláciou - prerušením častí vodivých dráh v srdcových predsieňach, ktoré sú za vznik tejto arytmie zodpovedné.

Vědci z Georgia Institute of Technology a Oftalmologické kliniky při Emory University School of Medicine, Atlanta, vyvinuli novou techniku snižování nitroočního tlaku. Spočívá v aplikaci hydrogelu, která by se ambulantně obnovovala jednou za půl roku.

Australská vakcína V451 s technologií molekulárního svěráku skončila. Ukázalo se, že fragment retrovirového proteinu gp 41, použitý jako molekulární svěrák, u očkovaných vyvolává tvorbu protilátek proti tomuto proteinu. To samo o sobě není nic špatného, naopak. Problém je, že tyto protilátky detekují některé HIV testy a očkovaní lidé jsou pak falešně HIV pozitivní. To je život, jedeme dál.

Prezident Mun Če-in v sobotu označil situaci v zemi za „velmi vážnou“ a veřejnosti se omluvil, že jeho administrativa nedokázala novou vlnu nákazy zvládnout.

Zavedení deuteria do molekuly příznivě mění farmakokinetiku léčiv. Návrhy takto vylepšovat farmaceutické produkty tu s námi jsou už více než padesát let. Nicméně teprve nyní dění v oblasti nabírá na obrátkách.

RNA vakcína americké Moderny dotáhla 3. kolo klinických testů. Má účinnost 94,1 procent a jak se zdá, zabrání rozvoji covidu s těžkým průběhem a tím pádem i úmrtím. To by mohl být rozhodující zvrat. Takové očkování v důsledku ochrání nemocnice a my se konečně probudíme z covidové noční můry.

Zatímco balonky plněné vodíkem přinášejí dětem radost, infekce koronaviry, zvláště s těžkým průběhem, radosti nepřidá a může dokonce ohrozit člověka na životě. Vypadá to, že ale takovým pacientům může vodík život i zachránit.

Časopis Tumori Journal (impakt faktor 1,701) přinesl velmi důležitou zprávu (pod názvem Neočekávaná detekce protilátek SARS-CoV-2 v předpandemickém období v Itálii), podle které je tento virus s námi mnohem delší dobu, než se předpokládalo.

Zpráva z Mount Sinai nemůže potěšit nikoho. Sledování zdravotního stavu adeptů amerických mariňáků vypovídá o tom, že mají-li být snahy o omezení přenosu koronaviru úspěšné, neobejdou se bez opakovaných testů, a to i u bezpříznakových osob. Na kolik jsou nově navrhovaná opatření plošně realizovatelná v civilním sektoru, je otázkou.

Termokamery jsou pro screening horečnatých stavů používány jako prvek, který snižuje zavlečení rizika nákazy na exponované místo. Obvykle se jedná o podnikové pracoviště, městský či pracovní úřad apod. Vedle psychologického hlediska (které je nezanedbatelné) tyto přístroje skutečně fungují a jsou schopny snížit riziko zavlečení choroby na pracoviště. Ovšem pouze a jen za předpokladu, že jsou správně používány! V opačném případě dochází spíše ke zvýšení rizika v důsledku pocitu falešné jistoty. V této aplikaci více než jinde platí, že měření je stejně důležité, jako samotný přístroj a jeho parametry.

Dnes už asi nikoho nepřekvapí, že dlouho opěvovaná antibiotika mají i svou stinnou stránku. Nejužívanější širokospektrá antibiotika neumí rozlišovat mezi dobrým a zlým a likvidují tak všechny mikroorganismy, se kterými přijdou do styku. Proto se může lehce stát, že nás antibiotika sice ochrání od nemoci, ale zároveň zlikvidují podstatnou část našeho střevního mikrobiomu. V následku čehož se stáváme náchylní k propuknutí jiných, takzvaných sekundárních infekcí.

Doba kovidová s sebou nese i karantény a ty se nevyhýbají ani zdravotníkům. Řada preventivních vyšetření, a těch, která nejsou nezbytně nutná, se odsouvají. Návštěvy u lékaře oddalujeme i z vlastní vůle, většinou z obav abychom se tam případně nenakazili, a nebo z lidské solidárnosti, že s nějakou svou prkotinou nechceme obtěžovat. Ať už je důvod jakýkoliv, z výsledků včera zveřejněné studie v časopise BMJ, běhá mráz po zádech. U onkologických případů se nám oddálení o měsíc vymstí zvýšením rizika úmrtí o 6 až 13 %.

Před více než týdnem jsem uveřejnil shrnutí dosavadního průběhu druhé vlny epidemie u nás a odhadovaných trendů v budoucnu. Pod článkem byla velmi intenzivní diskuze, kde hlavně předpověď růstu denního počtu úmrtí byla často napadána. Podívejme se, jak se situace vyvinula a vypadá nyní.

Covid zaplavuje farmy s norky v Dánsku. Obavy z mutací přivedly dánskou administrativu k nelehkému, ale ráznému rozhodnutí. Zlikvidují všechny norky na farmách, což znamená 15-17 milionů zvířat. Pandemie řádí i mezi zvířaty a opatrnost je na místě. Hraje se o hodně. Norci doplatí na vypjatou situaci v Evropě. Update: Norci v Dánsku zůstanou ušetřeni plošného vybití.

I tak by se dalo parafrázovat odhalení mikrobů ve střevech, které svými metabolity chrání před následky škodlivého záření.

Rýže je skvělá, je chutná, a také má sklony akumulovat arzén. Buď se můžeme rozčilovat, rezignovat anebo zkusit nově vyvinutý a otestovaný postup britských odborníků předvaření rýže s absorpcí. Kdo má chuť, může se do toho hned pustit.

Sláva liekov proti COVID-19 máva dosiaľ krátky život a zdá sa, že sa to týka aj vychvaľovaného remdesiviru. (Dexametazon sem ťažko rátať, je to dávno známy liek, indikovaný v iniciálnej liečbe každého šoku, nielen septického pri COVIDe). Len pre tých rovnejších medzi rovnými je v talóne ešte niečo, čo sa zatiaľ používa len experimentálne, ale s výsledkami veľmi sľubnými.

Role dětí v pandemii covid-19 zůstává jedním z horkých témat, o nichž se vedou spory mezi experty. Zároveň je to ostře sledovaná záležitost, protože se osobně dotýká mnoha z nás. Dokud si ale nebudeme velice jistí opakem, což teď rozhodně nejsme, měli bychom počítat s tím, že děti jsou součástí problému.

I přes zavedení výrazných omezení se zatím nedaří exponenciální růst denního počtu identifikovaných infikovaných zbrzdit. Ten je pak v řádu týdnu následován růstem počtu hospitalizovaných pacientů s COVID-19, z nichž něco okolo čtvrtiny končí na lůžcích s intenzivní péčí. A podobný exponenciální průběh pak má i denní počet úmrtí s nemocí COVID-19. Podívejme se, co můžeme z dosavadního průběhu říci o budoucím vývoji.

Kandidátů na přípravu vakcíny proti COVID-19 je více než stovka. Řada z nich je ve fázi zkoušení na lidech. Všichni tak nějak očekáváme, že jakmile budou, že nám všechno vyřeší. Časopis BMJ zveřejnil v těchto dnech editorial, který bude pro mnohé velkým zklamáním. Jaké že periodikum si to činí právo vznést tak vážné obvinění a uvádět naše očekávání na pravou míru?

Jak se bohužel ukazuje, o pandemiích stále nevíme dost. Přitom si nemůžeme dovolit chyby, protože je pak draze zaplatíme. Výzkum pandemií moru ve Velké Británii ukázal, že se, slušně řečeno, nechovaly podle našich předpokladů. Následné pandemie, namísto toho aby zpomalovaly, naopak zrychlovaly. Důvody nejsou jasné, poučení pro zvládnutí pandemie covid-19 je bohužel zneklidňující.

Mnoho zemí, zejména v Evropě, zažívá zhroucení letního snu o návratu do normality. Na podzim bohužel nezbývá než vzít rozum do hrsti a přibalit trpělivost na delší cestu.

U slov pomačkat, stlačit, nebo zmáčknout, zvláště ve spojení s něčím tak titěrným jako jsou buňky a struktury uvnitř buněk, se nám intuitivně vybaví představa poškození, nebo omezení funkce. Nové poznatky ale svědčí o něčem zcela jiném.

Pracuji léta ve farmaceutickém průmyslu a dovolte, abych se podělil o své zkušenosti s rouškami. Tam, kde je potřeba snížit riziko kontaminace, jsou roušky povinné. Umíte si představit chirurga, gynekologa, ortopeda a další medicínské specialisty, že by se u operačního stolu skláněli nad pacientem bez roušky? Takovému lékaři byste asi své tělo nesvěřili.

Ze závěrů výzkumu prezentovaného v nejnovějším čísle časopisu American Journal of Clinical Nutrition vyplývá, že i hubené kojící maminky dopřávající si ovocných cukrů, svým ratolestem snižují kognitivní schopnosti.

Jistě by bylo skvělé, kdyby pandemický koronavirus prolezl naší populací, nenápadně nakazil mnoho lidí, kteří by získali imunitu, a zároveň bychom ochránili seniory a chronicky nemocné. Jenomže je to jenom sen. Bludička, která nás zavádí do bažiny rozvratu zdravotního systému a zbytečných úmrtí. Výzkum rýmových koronavirů ukazuje, že tyhle proklaté potvory mají sklon vyvolávat asymptomatické infekce, a co je ještě horší, nějak brání vzniku dlouhodobé imunity.

Na internetových diskuzích a sociálních sítích běhá spousta i velmi protichůdných informací o vlastnostech testů PCR na koronavirus nemoci COVID-19. Hlavně se týkají jejich spolehlivosti a možnostech falešné positivity. Řada nejasností je spojená s nepochopením statistiky, pravděpodobnosti, a to zvláště té podmíněné. Podívejme se na některé základní principy, které je třeba brát v úvahu.

Teorie her je převážně matematická disciplína s nespočetnými aplikacemi ve velkém počtu společenských i přírodních věd. Systematické období jejího rozvoje se datuje do roku 1944, kdy vyšla kniha J. Neumanna (1903-1957) a O. Morgensterna (1902-1997) Teorie her a ekonomické chování. O její další rozvoj se zasloužil zejména famózní J. Nash (1928-2015, byl o něm natočen oskarový film Čistá duše), který zformuloval jeden z nejdůležitějších pojmů této teorie dnes nazývaný po svém autorovi Nashova rovnováha. Protože s ním budeme dále pracovat, uvedu jeho formulaci hned v úvodu:

Vědci z University of Arizona Health Sciences odhalili rafinovanost původce nemoci COVID-19. Měla by být využitelná v praxi. Tím, že se svým proteinem váže na neuropilin, umlčuje signální dráhu bolesti. Poznatek má velkou šanci se uplatnit v přípravě léků navozujících úlevu od bolesti a pomoci nahrazovat nadužívané opiáty.

V době jednoho z vrcholů politického boje proti nošení roušek, těch Babišových náhubků, antidemokratických hadrů, a jinak přezdívaných zdravotních pomůcek, začaly padat rekordy v počtu nově infikovaných a už i mrtvých. Místo nošení roušek ve vnitřních prostorách, kterému jsme se nechtěli podřizovat, nás tak pravděpodobně čekají daleko razantnější opatření. Místo pouhé uzavírky nočních klubů a podobných hromadných akcí, které někteří naši ekonomové a politici považovali za nepřijatelný zásah do svobody podnikání, budeme mít nejspíše zavřené i školy a daleko dramatičtější ekonomické dopady.

Průkopnický a fascinující test účinku mikrodávek LSD proti akutní bolesti dopadl přesvědčivě. Vše nasvědčuje tomu, že by populární psychedelickou látku bylo možné používat, v nehalucinogenních dávkách, jako účinné analgetikum. Výzkum dříve démonizovaných látek nabírá na obrátkách.

Mobily jsou už dnes tak chytré, že dokáží doslova divy. Tak třeba kamera v mobilu umí prozradit naše hesla. Nemusí nám při tom ani koukat na displej počítače. S vhodným prográmkem a akcelerometrem vytvoří trojku, která PIN při komunikaci s bankou prolomí, aniž bychom museli stát u zrcadla. Teď výzkumníci přichází s nápadem, jak by nás mohl informovat, kdy začínáme mít „špičku“ a neměli bychom sedat za volant.

Pod heslem „F21“ vyhledávače upřednostní majstrštych od Lockheed Martin. Svou „F jednadvacítku“ mají i lékaři. Vlastně dvě. Pro Léčitele duší je kódovým označením diagnózy schizofrenie, která zase až tak moc schizofrenií není. Známější je pod slangovým „nemoc politiků“. Postižený mívá paranoidní nápady, ale o jednání pod vlivem pravých bludů (což je pro schizofrenii charakteristické) nejde. Asi nejméně známá „F21“, je ta od fyziologů. Pro ně to je fibroblastový růstový faktor 21. Aby se to v publikacích nepletlo, přidávají mu další dvě písmena (F a G). A právě o tomto proteinu, celým jménem FGF21, dnes bude řeč.

Návodov, ako sa zbaviť nadbytočného tuku, nájdete na internete stovky. Mnohé sú zložité a len menšina je podopretá nejakými vedeckými dôkazmi. Pritom zníženie telesnej hmotnosti býva bez trvalej zmeny životného štýlu len dočasné. Jeden nenáročný spôsob zníženia telesnej hmotnosti, podložený výsledkami štúdie, bol nedávno publikovaný v Cell Metabolism.

aneb O protilátkách a vakcinaci na COVID-19

Léto a vysoké letní teploty s sebou nesou pro řadu lidí různá zdravotní rizika. Ne tak pro kardiaky, jak by se mohlo na první pohled zdát. Podle odborníků je naopak léto pro pacienty s kardiovaskulárními problémy pozitivní.

Začátkem května náš ministr zdravotnictví Vojtěch Adam veřejnosti oznámil, že Česko bude vyvíjet vlastní vakcínu proti koronaviru. Přípravu dostaly za úkol Státní zdravotní ústav (SZÚ), Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) a Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM). Nejspíš jsme jediný stát na světě, kde tým imunologů a genetiků vede kardiolog. Protože to celé dělá dojem snahy dohnat a předehnat, nebude na škodu se podívat, jak daleko už je ve vývoji vakcíny konkurence.

aneb Jak je to vlastně s potravními doplňky chránícími nás před Alzheimerovou chorobou? A budeme s novými poznatky chtít znát svou genovou variantu, nebo jako vědci, raději ne.

V půli března nás ochromil zásah, který jsme ještě nezakusili. Proč nám po pár měsících otrnulo, když podle nejednoho aspektu má nad námi koronavirus větší moc než na začátku ?

Metóda nepriameho merania krvného tlaku pomocou sfygmomanometra, navrhnutá Riva-Roccim v roku 1896, sa používa s určitými obmenami dodnes a je načase, aby ju nahradilo niečo modernejšie a lepšie.

Těm mladším se při slově silikony nejspíš vybaví implantáty, šampony, kosmetika a věci do kuchyně. Nám dříve narozeným zase tmely na problémy s vanou a toaletou. V populárních mediích se nyní objevují zmínky o silikonové náplasti k léčbě rakoviny kůže. Z melanomu si dělat žerty neradno, a tak si novinka zaslouží uvést na pravou míru.

Krve není nikdy dost. Problémy s jejím nedostatek by mohly pomoci řešit biomimetické krvinky, které vypadají jako ty červené, zvládají to samé, co ty červené, a ve skutečnosti toho dovedou ještě mnohem víc. Mohou totiž transportovat nejen kyslík, ale i léky, biosenzory nebo třeba šikovné nanočástice.

V Evropě už pomalu odeznívá první vlna pandemie a lze tak už udělat první srovnání různých strategií, kterými této výzvě čelily evropské státy. Podívejme se na některé typické příklady a jak podle dosavadního průběhu obstály.

Presný dátum sa nikdy nedozvieme, takže môžeme len konštatovať, že približne pred polrokom sa prví identifikovaní pacienti nakazili koronavírusom, neskôr označeným ako SARS-2-CoV. Napadlo vôbec niekoho pred Vianocami 2019, ako by mohla zasiahnuť choroba COVID-19 náš život? A o čo sme múdrejší dnes?

Chod společnosti se pomalu začíná vracet do normálních kolejí, včetně toho, že každý statistik se cítí být generálem a přichází s kritikou, kdy se co mělo, a jak se to mělo... Nicméně některé postřehy cifršpiónů za pozornost stojí.

Důmyslné experimenty s křečky zlatými jako jedny z prvních přesvědčivě potvrzují, že nošení roušek má velký, nejspíš zcela zásadní význam pro brždění šíření pandemie covid-19. Bojovníci proti rouškám jsou smutné postavy dnešní doby. Koronaviry jim nejspíš ani nepoděkují.

Vedle těch špatných, že se s koronaviry budeme muset naučit žít se v záplavě informací o nově nakažených a těch, kteří svůj boj s COVID-19 vzdali, optimistické zprávy poněkud ztrácejí. Nebude na škodu si tři z těch nejnovějších, připomenout.