Vladimír Wagner

Na Zemi úspěšně přistálo pouzdro sondy OSIRIS-REx a dopravilo do našich laboratoří stovky gramů vzorků z planetky Bennu. Mělo by jít o velmi starý materiál, který nese informaci o formování Sluneční soustavy.

V tomto týdnu zaznamenala Indie na Měsíci klíčový úspěch, její přistávací modul byl první, který měkce dosedl v polárních oblastech Měsíce. Koncem srpna by měla startovat další měsíční sonda. Ta pochází z Japonska a bude přistávat v rovníkové oblasti.

Současný přístup ALARA předpokládá lineární závislost rizika rakoviny na obdržené dávce v oblasti jejich velmi nízkých hodnot. Dlouhodobě se diskutuje, zda je v oblasti nízkých dávek riziko rakoviny oproti lineárnímu modelu větší nebo menší. Odpověď dává nedávno dokončená komplexní studie tohoto problému s využitím rozsáhlé databáze pracovníků v jaderné oblasti v USA, Francii a Velké Británii v letech 1944 až 2016.

Už brzy by na jižním měsíčním pólu mohl přistát první vesmírný automat, nebo dokonce dva. Chystají se k tomu indická sonda Čandraján 3 a ruská Luna 25. Pól by mohl být nejvhodnější oblastí pro pozemskou základnu. Jsou zde místa, kde Slunce nezapadá a lze stále využívat fotovoltaiku. Zároveň jsou zde krátery, kde nikdy sluneční paprsky nedopadají a mohl by zde být led.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii posoudila navržený postup při vypouštění vody obsahující tritium ve Fukušimě I. Potvrdila, že by jeho realizace zaručila zanedbatelné dopady na životní prostředí. I na základě rozhodnutí této organizace a analýzy vlastních odborníků souhlasila s touto metodou i Jižní Korea.

Zničení Kachovské přehrady ohrožuje i Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou zásobovala vodou. Přímé nebezpečí sice není, ale podmínky a rizika v elektrárně se tím významně zhoršují. Zároveň se zvyšuje intenzita bojů v jejím okolí a zvyšuje se pravděpodobnost, že budou probíhat přímo u ní. Proto je užitečné se podívat na dopady různých možných událostí.

V první polovině roku 2023 se podařilo rozšířit počet zajímavých kosmologických pozorování Vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Velmi rychle roste počet pozorovaných galaxií z doby do 600 milionů let od začátku rozpínání vesmíru. Lze tak studovat průběh reionizace. Stejně tak se rychle zvětšuje počet pozorovaných supernov Ia, které jsou klíčové pro pozorování průběhu rozpínání našeho vesmíru.

Organizace ČEPS zajišťující provoz energetické sítě varuje před budoucím nedostatkem energetických zdrojů v Česku a zároveň ČEZ připravuje s využitím dotací výstavbu velkých fotovoltaických a větrných elektráren. Podívejme se, jaká rizika v budoucím rozvoji české energetiky hrozí.

Řada naších zelených aktivistů považuje německé uzavírání jaderných elektráren za tu správnou cestu k udržitelné nízkoemisní energetice. Německá energetická koncepce je podle nich i pro nás tím správným vzorem, který máme následovat. Podívejme se, jestli je tomu opravdu tak.

Experimentem FASER se podařilo poprvé přímo pozorovat neutrino produkované ve srážkách protonů na urychlovači LHC v laboratoři CERN. Jde o neutrina s nejvyšší energií produkovaná uměle člověkem. Neutrina se stejnou nebo vyšší energií jsme zatím pozorovali pouze u extrémně energetického kosmického záření.

Po událostech v energetice v posledních letech se Francie opět vrátila k rozvoji jaderné energetiky. Stejně tak chtějí využít jaderné zdroje k vybudování nízkoenergetického mixu i některé další evropské státy, včetně České republiky. Je tak určitě užitečné se na zkušenosti a plány Francie podívat podrobněji.

Tao Technologies je jedna ze startupových firem zaměřených na hledání možnosti využití fúze protonu s bórem 11. Spolu s japonskými fyziky publikovala výsledky experimentů s těmito fúzními reakcemi realizovanými v magneticky udržovaném plazmatu. Podívejme se, co to reálně přináší.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba pozoroval šest velmi hmotných galaxií s hmotností větší než deset miliard hmotností Slunce, které vznikly dříve než 700 milionů let po začátku rozpínání našeho vesmíru. Zatím se standardně předpokládalo, že tak brzy po začátku Velkého třesku mohly existovat jen méně hmotné galaxie. Potvrzuje se tak předpoklad, že Webbův teleskop povede v řadě případů ke změně pohledů na vývoj různých objektů našeho vesmíru.

Invaze Ruska na Ukrajinu dramaticky ovlivnila dostupnost plynu a jeho cenu v Evropě. Ještě více se tak zrychlil příklon k jaderné energetice v řadě států Evropské unie. Francie se vrátila k budování energetického mixu postaveného na jaderných a obnovitelných zdrojích. Nové bloky chtějí stavět Polsko, Nizozemí, Švédsko, Česko a celá řada dalších států. Evropská unie potřebuje obnovit své kompetence v oblasti jaderných technologií, kde ji Čína a Rusko výrazně předběhly.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba už má za sebou více než rok reálného provozu. A výsledky lze označit bez nadsázky za fantastické. Byla publikována celá řada nádherných fotografií z tohoto přístroje. Ještě důležitější je, že nám poskytly celou řadu kosmologicky významných informací. Dalekohled pozoruje poprvé galaxie existující těsně po reionizaci, jen několik stovek miliónů let po začátku našeho vesmíru. Podívejme se na tyto i další jeho první výsledky, které potvrzují Velký třesk a ukazují průběh evoluce vesmíru a jeho součástí.

V tomto týdnu se v řadě zdrojů psalo o průlomu v cestě k termojaderné elektrárně na americkém zařízení NIF. Zde se dosahuje podmínek pro fúzní termojaderné reakce extrémním stlačením paliva pomocí laserových svazků. Při současném úspěchu se podařilo ve fúzních reakcích získat více energie, než nesly laserové svazky využité k vytvoření extrémně horkého a hustého plazmatu. Podívejme se, jaký je reálný význam tohoto úspěchu.

Rusku se nedaří porazit Ukrajinu vojensky, takže se rozhodlo ji zlomit úplným zničením civilní infrastruktury před přicházející zimou. Dominantně se zaměřuje na zdroje elektřiny a tepla. Ukrajina se spoléhá při výrobě elektřiny z velké části na jaderné elektrárny. Podívejme se, jaký vliv mají současné masivní raketové údery na tuto oblast.

Po několika odkladech konečně startovala první mise programu Artemis, který má realizovat návrat člověka na Měsíc. Mělo by jít o návrat trvalý, který by se měl stát odrazovým můstkem pro expanzi na Mars a dále. Při prvním letu nejsou na palubě živí astronauti, letí však tři fantomy. Jeden mužský jménem Campos testuje mechanické namáhání a dvě „dámy“ Helga a Zohar testují radiační zátěž ve velkých vzdálenostech od Země.

V tomto týdnu pořádali studenti soustředění v organizaci Univerzity za klima nátlakové akce včetně okupačních stávek. Tentokrát šlo o vysokoškolské studenty. Hlavní vlna stávek za klima u nás proběhla v roce 2019 v souvislosti s hnutím soustředěným kolem švédské aktivistky Gréty Thunbergové a účastnili se jich hlavně středoškolští studenti. Podívejme, jak se změnil průběh stávek i požadavky stávkujících za ty tři roky.

Jedním z hlavním důvodem současné energetické krize v Evropské unii je německá Energiewende. Kvůli ní se vytvořila v Německu extrémní závislost na ruském plynu. Přes dramatické dopady, které měla kvůli této závislosti invaze Ruska na Ukrajinu na evropskou energetiku, trval německý ministr průmyslu za Zelené velmi dlouho na odstavení zbývajících tří jaderných bloků na konci roku 2022. Teprve nedávno byl hloubkou krize nucen toto rozhodnutí změnit.

Projekt návratu člověka na Měsíc se dostal do fáze realizace. Loď Artemis je tentokrát bez lidí. S těmi má být až příští. Start byl ale odložen. Tankování rakety mělo být zahájeno těsně po půlnocí. Kvůli bouřkám se o hodinu opozdilo. Před plánovaným startem se u jednoho ze čtyř motorů vyskytl problém s únikem vodíku a inženýři to nedokázali včas vyřešit. Další potíže se týkaly komunikace mezi kosmickou lodí a pozemním řízením. Praskliny na izolační pěně spojovacích spár mezi nádržemi se opravují a další volné startovní okno bude 2. září 2022. Otevře se ve 12:48 EDT, tedy v 16:48 UTC.

Detailní informace o průlomovém výstřelu amerického zařízení NIF, při kterém se podařilo významně překročit hranice fúzního zapálení. Podívejme se na to, co stálo za tímto klíčovým posunem v dosažení inerciální fúze.

Společnost TEPCO obdržela povolení k zahájení výstavby potřebných objektů a instalace zařízení pro kontrolované vypouštění dekontaminované vody, která obsahuje pouze tritium, do oceánu. Potřebné práce na této v současné době nejpotřebnější etapě se tak mohou rozběhnout. Podívejme se i na další pokrok v likvidaci následků havárie ve Fukušimě.

Začátkem týdne neprošla v evropském parlamentu námitka proti taxonomii, která stanovuje podmínky pro zařazení jaderných technologií k udržitelným a plynu jako udržitelného na přechodnou dobu. Zelení protijaderní aktivisté okamžitě rozběhli další intenzivní kampaň proti jaderné energetice a označují její zařazení do taxonomie jako greenwashing.

Zima už je dávno za námi a ruská invaze na Ukrajinu už trvá více než čtyři měsíce. Lze tak analyzovat dopady energetické krize, která nyní probíhá, a podívat se na možné scénáře budoucího vývoje.

Detekce gravitačních vln je jeden z největších objevů posledních let. Od té doby byly pozorovány desítky případů gravitačních vln vyzářených při splynutí dvou černých děr. Byly zaznamenány i případy splynutí dvou neutronových hvězd nebo neutronové hvězdy a černé díry. Plánovaný Einsteinův teleskop by mohl znamenat dramatický posun. Četnost případů detekce gravitačních vln by u něj byla jeden zhruba každých pět minut.

Ve Fukušimě se začíná pracovat na přípravě realizace vypouštění tritiové vody. Připravují se konkrétní projekty na potřebná zařízení a metody. Hledá se shoda na postupech kontroly vypouštěné vody pod mezinárodním dohledem, který by zvýšil důvěru obyvatel doma i v zahraničí v nezávadnost úlovků místních rybářů. Reálně by mělo být vypouštění zahájeno do dvou let.

Události, které předcházely letošní výročí havárie Černobylské jaderné elektrárny, nečekal snad nikdo. I proto je užitečné se podívat, jak to zde v současné době vypadá a jaký vývoj lze v budoucnosti předpokládat.

Základní problémy evropské energetiky ukázala už současná zima. Ruská invaze na Ukrajinu pak vedla k eskalaci krize, ke které přivedla evropskou energetiku její ideologizace. Podívejme se, v jakém stavu je evropská a česká energetika, a jaké by měly být kroky k řešení jejího krizového stavu.

Detailní analýza všech dat získaných experimentem CDF, který využíval urychlovač Tevatron ve Fermilabu, poskytl dosud nejpřesnější hodnotu hmotnosti W bosonu. Získaná hmotnost se liší od současné předpovědi Standardního modelu hmoty a interakcí. Pokud se rozdíl potvrdí, půjde o zajímavý průhled do exotické fyziky za ním.

Koncem března ohlásila australská firma HB11 zásadní zlom v cestě za využití fúzní energie pro výrobu elektřiny. Podívejme se, na čem firma reálně pracuje, jaký je skutečný potenciál v této oblasti a jak blízko jsou na cestě k fúzní elektrárně.

Experiment LHCb, který využívá největší urychlovač LHC pozoroval největší narušení kombinované zrcadlové symetrie a symetrie hmoty a antihmoty. Tedy toho jevu, který nám umožňuje sdělit, která ruka je pravá a co je antihmota. Toto narušení se pozorovalo v rozpadu mezonů B+ a B- na tři mezony pí.

Současné události na Ukrajině ještě více ukázaly potřebu nezávislosti Evropské unie na fosilních zdrojích a potřebu rozvoje jaderné energetiky. Už v reakci na letošní zimu se schválilo zařazení jaderné energetiky do taxonomie udržitelných zdrojů. Je tak zajímavé se podívat na to, co taxonomie reálně znamená a na co je zaměřená.

Neutrina jsou nejzáhadnější částice Standardního modelu hmoty a interakcí. Dnes víme, že jejich hmotnost není nulová, ale je extrémně malá. Možnost přímého určení této hmotnosti dává měření energie elektronů z rozpadu tritia. Po druhé dlouhodobé sérii měření se podařilo elektronovému spektrometru KATRIN snížit horní hranici pro hmotnost elektronového neutrina a dosáhnout důležitého mezníku. Posun našich znalostí neutrina je významný hlavně pro kosmologii.

Tokamak JET je jeden z těch největších a zároveň jeden z velmi mála, kde se ve větší míře prováděly experimenty s reálnou fúzí deuteria a tritia. Dnes byly prezentovány výsledky nejnovější série experimentů s fúzním palivem a ohřevem plazmatu právě pomocí fúze.

Při inerciální fúzi probíhají v podstatě mikrotermojaderné exploze. V minulých dvou letech se na americkém zařízení NIF podařilo překročit hranice fúzního zapálení. Podívejme se, co to znamená pro cestu k termojaderným pohonům kosmických lodí.

Na konci roku 2021 bylo vypuštěno nejsložitější vědecké vesmírné zařízení, kterým je dalekohled Jamese Webba. Ten by mohl být zlomem v kosmologii. Pracuje totiž v infračerveném oboru a dokáže tak uvidět první galaxie i první hvězdy. Zároveň umožňuje zkoumat exoplanety i v blízké záři jejich hvězd a jejich atmosféry.

Nejen vývoj počasí v roce 2021 zásadně ukázal, že se přechod k nízkoemisní energetice nedá realizovat bez jaderných zdrojů. Zdá se tak, že alespoň u části evropských států se postoj k jádru mění. Evropská komise tak zařadila jádro k zeleným zdrojům energie, i když s podmínkami. Ty je však třeba správně interpretovat. Štěpná řetězová reakce se konečně rozběhla u bloku Olkiluoto 3. Do provozu se v roce 2021 dostalo šest reaktorů III. generace a jeden pokročilý malý modulární reaktor.

Pořádná zima ještě nezačala, a už se jasně ukazuje, kam by mohly vést nezdravé trendy v evropské i světové energetice. Ceny plynu i elektřiny dosahují v celé Evropské unii rekordních výšek. Velmi dlouhá období s minimálním větrem jasně dokazují, že pouze na obnovitelných zdrojích se energetický mix nedá postavit.

V nedávné době investoři významně podpořili soukromý projekt tokamaku firmy CFS. Soukromé firmy intenzivně pracují v oblasti magneticko-inerciálního udržení plazmatu. Jak na tom soukromé iniciativy ve srovnání s veřejným fúzním výzkumem jsou?

Potvrdilo se, že se na zařízení NIF podařilo poprvé vyprodukovat pomocí inerciální fúze více energie, než byla laserem dodána palivu pro jeho ohřev. Jde o dramatický zlom v cestě k využití jaderné fúze. Není tím sice ohroženo prvenství tokamaku ITER v cestě k termojaderné elektrárně, ale ve vzdálenější budoucnosti by se tímto mohla otevřít cesta k termojadernému pohonu mezihvězdných kosmických lodí.

Zelené organizace uveřejnily svou energetickou koncepci. Na rozdíl od předchozích počítá s využíváním jaderných zdrojů, které se podařilo postavit a zachovat i přes jejich intenzivní boj proti nim. I tak nedokáží bez postaveni nových jaderných bloků zajistit přechod k nízkoemisní energetice. A to i za předpokladu extrémně intenzivního využívání větrných turbín, a hlavně zdrojů na biomasu, které by pravděpodobně mělo hodně dramatické environmentální dopady. Je tak dobré se podívat na jejich představy podrobněji a srovnat je s realitou.

Dlouhodobě je současný vývoj energetiky v Evropě dán zavíráním jaderných a uhelných zdrojů bez náhrady a spoléhání na větrné a fotovoltaické zdroje, které jsou silně závislé na počasí. Bezprostředním iniciátorem současné dramatické situace však byla nedávná reforma systému trhu s emisními povolenkami EUETS a nastavení přísných pravidel na provoz uhelných zdrojů. Podívejme se podrobněji na tyto zdroje dnešního stavu.

O tom, že se výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech nebude účastnit Rosatom a jeho technologie, je už rozhodnuto. Přesto v rámci permanentního předvolebního boje ideologičtí fanatici potřebuji stále proti této firmě bojovat. Jedním z prostředků je očerňování projektu Paks II a Hanhikivi. Zároveň došlo k odložení rozhodnutí o vydání povolení stavby jaderné části maďarským úřadem pro jadernou bezpečnost HAEA. Proto je rozumné si shrnout reálný současný stav těchto projektů.

Středoškoláci se zase chystají do ulic demonstrovat za klima. Zároveň rychle rostou ceny energií. Nejen v Belgii a Německu se plánuje intenzivní výstavba plynových elektráren. Rozeberme možné směřování české energetiky v kontextu té evropské a doporučení, o kterých by měli středoškoláci uvažovat.

V nedávné době vyšla nová šestá zpráva panelu IPCC, která se snaží analyzovat antropogenní dopady emisí CO2 na klima. Je zajímavé podívat se na reálné možnosti reakce na tuto zprávu. Zelené aktivistické organizace na jedné straně hlásají nutnost rychlého omezení emisí, na druhé však nepolevují v boji proti nízkoemisní jaderné energetice.

V současné době se i v létě pohybují ceny elektřiny na Německém trhu, který určuje i cenu u nás, nad 70 EUR/MWh a dost často překračují i 100 EUR/MWh. Je velice pravděpodobné, že v zimě se z tohoto pohledu situace významně zhorší. A v dalších letech tyto trendy zvýrazní úplné uzavření jaderných bloků v Německu a odstavení dalších uhelných elektráren.

V nedávné době došlo k upřesnění rozvrhu budoucího vývoje a letu vesmírné sondy k měsíci Saturnu Titanu. Sonda Dragonfly bude automatickým létajícím robotem, který bude zkoumat tento druhý největší měsíc ve Sluneční soustavě. Energii pro pohon i práci mu poskytne radionuklidový zdroj. To zajistí, že bude řadu let létat v atmosféře tohoto měsíce, která v mnoha ohledech připomíná tu z dávné minulosti Země.

Vozidlo Perseverance se připravuje k prvnímu odběru vzorků hornin, které bude postupně sbírat a připravovat pro dopravu na Zemi. To je vhodná příležitost se podívat na novinky z Marsu, kde nyní pracují celkově tři pozemská vozidla. 

Postupně bude nutné nahradit uhelné bloky. Jak roste cena emisních povolenek, zvyšuje se cena nejen uhelné, ale také plynové elektřiny. Je tak třeba urychlit přechod k nízkoemisnímu mixu. Ovšem důležitější než rychlost je, aby mix, ke kterému směřujeme, odpovídal našim geografickým a dalším podmínkám a byl opravdu nízkoemisní, efektivní a environmentálně citlivý.