Linie vedoucí k dnešním savcům strávily téměř dvě třetiny celkové doby své existence s nepříliš sympatickými druhohorními dinosaury. Podle nové hypotézy molekulárního biogerontologa de Magalhaese to mohlo vést ke ztrátě dlouhověkosti a s ní spojených genů a molekulárních mechanismů.

Digno nebyl divoký. Mohl pes pomáhat Homo sapiens proti neandrtálcům?

…aneb Pár vět o evoluci štěkajících přátel člověka

…aneb Představení rodu Chasmosaurus

Nejstarším pracím, které se detailně zabývaly určením maximální hranice skandinávského zalednění, je více než sto let. I když již na počátku druhé  poloviny 19. století bylo známo, že nejdál na jih postoupil ledovec v Moravské bráně, přesněji byla hranice maximálního zalednění vymezena až na počátku 20. století. Pokud jde o to, zda a kde zalednění v Moravské bráně překročilo hlavní evropské rozvodí, názory se různily a tuto věc nelze ani dnes pokládat za konečně uzavřenou.

…aneb Máme tu dalšího císaře mezi králi?

…aneb Ještě jednou norující Thescelosaurus

Co vlastně zabíjelo neptačí dinosaury a další havěť na konci křídy? Podle nového výzkumu sedimentů ze slavné lokality Tanis byl hlavním zabijákem jemný silikátový prach z dopadu planetky. Uvrhl planetu do temnoty trvající téměř 2 roky a srazil globální teplotu o 15 °C. V rozvrácených ekosystémech pak vyhynula většina tehdejších organismů.

…aneb Druhohorní Halloween

…aneb Stručné představení druhu Smok wawelski

…aneb Co nového u Spielbergových „dinosauřích hvězd“

Když se nejmladší doba ledová chýlila ke konci, Slunce spustilo takovou geomagnetickou bouři, že před ní vykřičená a obávaná Carringtonova událost bledne závistí. Všechno tehdy bylo o řád intenzivnější než v neblahém roce 1859. Ještě že lovci mamutů neměli chytré telefony a notebooky.

…aneb Pohled na eleganci druhohorních mořských plazů

Čím se živili dávní lidé v pleistocénu, před vynálezem loveckých zbraní a dalších šikovných nástrojů k obživě? Nové simulace potvrzují, že středně velké skupiny homininů mohly úspěšně konkurovat i hypermrchožroutům, jako byly děsivé hyeny Pachycrocuta brevirostris, velké jako lvice a s terminátorským stiskem čelistí.

…aneb Tajemství chůze druhohorních gigantů odhaleno

…aneb Co se dělo v prvních minutách třetihor?

Aneb Představení strašlivého deinosucha

Naši předci z lidské linie lovili velká zvířata, na která jim stačily primitivní oštěpy, dostatek lidí a spousta odvahy. Když si velkou kořist vyhubili, museli přejit na lov menší a rafinovanější kořisti, což vedlo k vylepšení loveckých zbraní a rozvoji kognitivních schopností těch, kdo je vyráběli a užívali.

…aneb Byl před 120 lety objeven přímý předek druhu T. Rex?

…aneb Představení rodu Pentaceratops

…aneb Čtveřice jezdců z chicxulubské apokalypsy

…aneb Kdy se objevili první zástupci kladu Galloanserae

V peruánském údolí Ica objevili pár gigantických obratlů a žeber s kyčelní kostí. Paleontologové v nich vidí těžkotonážní velrybu, která žila před 39 až 37 miliony let. Odhadnout hmotnost u takové fosilie bývá obtížné a chtělo by to další, pokud možno kompletnější nálezy. Zatím to ale vypadá, že by perucetus mohl být nejtěžším známým obratlovcem v historii planety.

…aneb Když fosilizovaný dinosaurus vypadá, jako by zemřel před pár týdny

…aneb Představuje se Lourinhanosaurus antunesi

…aneb Nejen s pravítkem a váhou na ikonického sauropoda

Srážka s planetkou, která ukončila druhohory, rozpoutala masové vymírání, v němž zanikla většina tehdejší přírody. Ale některé skupiny organismů katastrofu přežily. Podle nové analýzy velkého množství fosilií savců mezi nimi byla většina dnešních skupin placentálů, včetně primátů, protože tyto skupiny vznikly ještě před pádem planetky.

…aneb Číselné ohlédnutí za první polovinou roku 2023

…aneb Mohl indický titán přece jen vyvážit největší velryby?

Ve spodním pleistocénu u jezera Turkana kdosi zručně kamenným nástrojem odřezal lýtkový sval z levé holenní kosti KNM-ER 741, velmi pravděpodobně kvůli večeři. Jde o nejstarší přesvědčivý důkaz kanibalismu anebo lovu, případně jen pojídání bližních mezi tehdejšími homininy.

…aneb Který den v kalendáři byl pro dinosaury osudným?

…aneb Představuje se čerstvě „stoletý“ Metriacanthosaurus

Psi dingo mají rádi klokany rudé. Klokani jsou tudíž vděční, když mohou žít v jižní části Austrálie, kterou chrání ohromující 5 614 km dlouhý plot Dingo Fence. Ochrana poskytnutá plotem se rychlostí evolučního blesku projevuje na rychlosti růstu klokanů. Malí klokánci neohrožovaní psy dingo si mohou dovolit růst pomaleji.

…aneb Pár zajímavostí o nejtěžším suchozemském predátorovi všech dob

…aneb Koexistence gorgosaura a daspletosaura ve společných ekosystémech

…aneb Představení slavného jurského pliosaurida

…aneb Představuje se „široký ještěr“

…aneb Představení hadrosaurida lambeosaura

…aneb Pár vět o postrachu křídového Mongolska

…aneb Co zjistil nový výzkum o impaktní zimě po dopadu planetky na konci křídy

…aneb Představení právě objeveného pachycefalosaurida ze souvrství Hell Creek

…aneb Představuje se Chucarosaurus

…aneb Giganti mezi kachnozobými dinosaury

…aneb Existoval skutečně jurský čtyřnohý alosauroid?

…aneb V Jurském parku to měli nejspíš špatně

…aneb Příběh „gravidní“ tyranosauřice pokračuje

…aneb James Fassett to stále nevzdává

…aneb Co skutečně víme o dakotaraptorovi?

…aneb Proč stále uváděných 65 milionů let už neplatí

Evoluce může být mnohem rychlejší, než se na první pohled zdá. V tomto ohledu je výtečnou laboratoří evoluce Austrálie, dlouho izolovaný kontinent bývalé Gondwany. S příchodem lidských kolonistů se v Austrálii rozeběhly neúmyslné evoluční experimenty s invazními druhy, které jsou evolučně při chuti a mají spoustu prostoru. Časem se tam může objevit nový druh kočky, velblouda nebo třeba ropuchy.