…aneb Kde se vzali brachiosauridi

…aneb Kdo si opravdu zaslouží proslulou přezdívku T. rex?

…aneb Další inovativní pohled na poslední hromadné vymírání druhů

…aneb Nové poznatky o fascinující čeledi Phorusrhacidae

…aneb Jak se to skutečně má s rodem Futalognkosaurus

…aneb První objev malého „krále dinosaurů“

…aneb Aktuální statistika k červenci roku 2026

…aneb Dreadnoughtus schrani a jeho biomolekuly

Smát se umí kdekdo. Pro vědce je ale smích stále záhadou. Teď vystopovali jeho kořeny do 15 milionů let vzdálené minulosti.

Ptáci jsou oproti neptačím dinosaurům obvykle malí. Současně ale mají ve srovnání s neptačími dinosaury relativně k velikosti těla a většinou i absolutně veliká vejce. Podle nového výzkumu to souvisí s tím, že během vývoje ptačí linie v rámci dinosaurů došlo na zvětšování mozků.

Evoluční historie na Zemi je dramatická show. Život se párkrát ocitl na hraně vymření a my přitom stále přesně nevíme proč. Ochlazení, oteplení, otrávení, supernovy, temná hmota, komety nebo kdo ví co ještě. Italský fyzik Daniele Fargion navrhuje pro masová vymírání doposud přehlížený a přitom zřejmě nikoliv úplně výjimečný mechanismus.

…aneb Příbuzný kachen z pozdně křídové Antarktidy

…aneb Představuje se pozdně jurský dryosaurid Dysalotosaurus

…aneb První objev fosilních angiogenních struktur u krále dravých dinosaurů

Na řadě míst světa je hmyz oblíbenou pochoutkou. Obyvatel severní části Eurasie se to ale netýká. Analýzy genomů ze zubního kamene dávných lidí prozradily, že živili hmyzem v porovnání s lidmi z teplejších oblastí jen příležitostně. Také mají méně účinné enzymy chitinázy, které hrají klíčovou roli v trávení hmyzu.

…aneb Nové poznatky o rodu Pinacosaurus

Kdykoliv se do lidského těla dostane nějaký potměšilý patogen nebo třeba cizorodá látka, zasahují proti nim buňky, jejichž historie sahá (přinejmenším) do doby před "Zemi sněhové koule". Mají k dispozici starobylé genetické mechanismy, které zdědily od tehdejších jednobuněčných organismů v příšeří starohorního oceánu.

…aneb Skutečný účel ikonického spinosauřího hřebene

…aneb Co se stalo před 183 miliony let

…aneb Představení sauropoda rodu Omeisaurus

Je to fascinující příběh koevoluce mezi lidmi a bramborami. Od doby, co lidé na vysokohorském Altiplanu domestikovali brambory, možná až před 10 tisíci let, prochází generacemi o něco více těch, co mají v genomu deset a více kopií genu pro slinnou amylázu AMY1, která shodou okolností výtečná na trávení škrobu.

…aneb Co ukázala pozoruhodná kost z Nového Mexika

…aneb Zdravotní karta z druhohorní éry

…aneb Výročí formálního popisu druhu Alioramus remotus

Co se skrývá v supervulkánu? Nový geodynamický model čínských geologů podporuje představu, že pod supervulkánem v Yellowstone a také pod dalšími aktivními supervulkány není tradiční magmatický krb s řídkým magmatem, ale spousta napůl tavené „magmatické kaše,“ která prosakuje až docela blízko povrchu.

Australští biologové vyrazili do Gathaagudu, známého též jako Žraločí zátoka, odebrali vzorky stromatolitů a nechali si narůst mikroby. Mezi nimi objevili nové archeum nerearchaeum z Ásgardu, které se ve stromatolitech druží s bakterií stromatodesulfovibriem. Jako by ožil model vzniku eukaryotní buňky.

…aneb Evoluční počátky lagomorfů brzy po vyhynutí dinosaurů

Nově objevená fauna z Ťien-čchuanu je jako okno do dávno ztraceného světa s krásně zachovalými fosiliemi ve 3D. V době před 554 až 539 miliony let se tam tvorové ediakary bratříčkují s nejstaršími zástupci moderních skupin živočichů. Paleontologové mají postaráno o zábavu na příští desetiletí.

…aneb Pár vět o dějinách výtvarné rekonstrukce pravěku

…aneb Tentokrát již s ověřenými údaji

…aneb Mohl právě z tohoto teropoda vzejít „dinosauroid“?

Josef Václav Sládek by asi nebyl moc rád, ale hluboké lesy jsou v Evropě jenom pár set let, kvůli souhře nešťastných okolností. Naposledy tu rostly ve starších třetihorách, když byla Evropa ještě horká a vlhká a porůstaly ji tropické pralesy. Od miocénu je Evropa kontinentem veselých a prosluněných parků.

Zhruba každý desátý člověk je levák. Jak je možné, že levorukost přetrvává v lidských populacích a nevyklidí pole pravorukosti? Podle nedávného experimentu italských psychologů za tím může být sklon leváků k soutěživosti, díky němuž se mohou prosazovat na úkor praváků.

…aneb Co nám nová odborná práce skutečně ukazuje

…aneb Příběh prvního australského dinosaura

…aneb Dvojí výročí druhu Antarctopelta oliveroi

V dramatické zóně přílivu v Novém Skotsku vykopali pozoruhodného tvora, který podle nalezené lebky nejspíš byl jedním z nejstarších býložravých obratlovců. Tyrannoroter heberti byl v takovém případě před asi 307 miliony let odvážným průkopníkem strategie, která nám dneska přijde úplně všední.

…aneb Výročí druhu Proceratosaurus bradleyi

…aneb Obrněný gigant popsaný po 76 letech

…aneb Opravdu cenil T. rex zuby?

Detailní výzkum fosilií strunatců a nejspíš i obratlovců myllokunmingiidů, kteří byli již dříve objeveni v čínské čchengťiangské biotě, ukázal, že měli na hlavě nikoli jeden pár, ale hned dva páry komorových očí. Jeden pár větších na bocích a mezi nimi druhý pár menších oček. Dnes máme jejich pozůstatky v mozku jako šišinku.

…aneb Aktuální statistika k lednu roku 2026

Pampelišky jsou jako trosečníci na ostrůvcích zeleně v centrech měst, obklopených betonem a asfaltem. Ani tam to ale nevzdaly a jejich evoluce běží dál. Bezohledný přírodní výběr jim zkracuje chmýry, protože létání se v městské džungli nedoporučuje. Darwin by měl obrovskou radost!

…aneb Číselné ohlédnutí za uplynulým rokem v dinosauří paleontologii

…aneb Ještě jednou ke katastrofě na konci křídy

…aneb Top 5 pozoruhodných přírůstků do dinosauřího seznamu

Paleontolog David Schwimmer z Columbusu se podílel na vytvoření vědecky věrné repliky kostry gigantického křídového dinosaura Deinosuchus schwimmeri, který se shodou okolností jmenuje po něm. Byl to vrcholový predátor, který se krmil dinosaury, a i pouhá jeho kostra rozhodně stojí za to. Šťastné a veselé!

…aneb Vánoční zázrak jménem Kakuru kujani

Medvědi v Itálii tvoří velmi malou populaci, která je již od doby Římské říše izolovaná od ostatních medvědů. Jak se ale zdá, přírodní výběr našel způsob, jak je udržet v krajině osídlené spoustou lidí. Stávají se z nich dobromyslní chlupáči, kterým příliš nedělá problém žít v blízkosti vesnic.

…aneb Představuje se potenciálně platný rod Stygivenator