…aneb Představení sauropoda rodu Omeisaurus

Je to fascinující příběh koevoluce mezi lidmi a bramborami. Od doby, co lidé na vysokohorském Altiplanu domestikovali brambory, možná až před 10 tisíci let, prochází generacemi o něco více těch, co mají v genomu deset a více kopií genu pro slinnou amylázu AMY1, která shodou okolností výtečná na trávení škrobu.

…aneb Co ukázala pozoruhodná kost z Nového Mexika

…aneb Zdravotní karta z druhohorní éry

…aneb Výročí formálního popisu druhu Alioramus remotus

Co se skrývá v supervulkánu? Nový geodynamický model čínských geologů podporuje představu, že pod supervulkánem v Yellowstone a také pod dalšími aktivními supervulkány není tradiční magmatický krb s řídkým magmatem, ale spousta napůl tavené „magmatické kaše,“ která prosakuje až docela blízko povrchu.

Australští biologové vyrazili do Gathaagudu, známého též jako Žraločí zátoka, odebrali vzorky stromatolitů a nechali si narůst mikroby. Mezi nimi objevili nové archeum nerearchaeum z Ásgardu, které se ve stromatolitech druží s bakterií stromatodesulfovibriem. Jako by ožil model vzniku eukaryotní buňky.

…aneb Evoluční počátky lagomorfů brzy po vyhynutí dinosaurů

Nově objevená fauna z Ťien-čchuanu je jako okno do dávno ztraceného světa s krásně zachovalými fosiliemi ve 3D. V době před 554 až 539 miliony let se tam tvorové ediakary bratříčkují s nejstaršími zástupci moderních skupin živočichů. Paleontologové mají postaráno o zábavu na příští desetiletí.

…aneb Pár vět o dějinách výtvarné rekonstrukce pravěku

…aneb Tentokrát již s ověřenými údaji

…aneb Mohl právě z tohoto teropoda vzejít „dinosauroid“?

Josef Václav Sládek by asi nebyl moc rád, ale hluboké lesy jsou v Evropě jenom pár set let, kvůli souhře nešťastných okolností. Naposledy tu rostly ve starších třetihorách, když byla Evropa ještě horká a vlhká a porůstaly ji tropické pralesy. Od miocénu je Evropa kontinentem veselých a prosluněných parků.

Zhruba každý desátý člověk je levák. Jak je možné, že levorukost přetrvává v lidských populacích a nevyklidí pole pravorukosti? Podle nedávného experimentu italských psychologů za tím může být sklon leváků k soutěživosti, díky němuž se mohou prosazovat na úkor praváků.

…aneb Co nám nová odborná práce skutečně ukazuje

…aneb Příběh prvního australského dinosaura

…aneb Dvojí výročí druhu Antarctopelta oliveroi

V dramatické zóně přílivu v Novém Skotsku vykopali pozoruhodného tvora, který podle nalezené lebky nejspíš byl jedním z nejstarších býložravých obratlovců. Tyrannoroter heberti byl v takovém případě před asi 307 miliony let odvážným průkopníkem strategie, která nám dneska přijde úplně všední.

…aneb Výročí druhu Proceratosaurus bradleyi

…aneb Obrněný gigant popsaný po 76 letech

…aneb Opravdu cenil T. rex zuby?

Detailní výzkum fosilií strunatců a nejspíš i obratlovců myllokunmingiidů, kteří byli již dříve objeveni v čínské čchengťiangské biotě, ukázal, že měli na hlavě nikoli jeden pár, ale hned dva páry komorových očí. Jeden pár větších na bocích a mezi nimi druhý pár menších oček. Dnes máme jejich pozůstatky v mozku jako šišinku.

…aneb Aktuální statistika k lednu roku 2026

Pampelišky jsou jako trosečníci na ostrůvcích zeleně v centrech měst, obklopených betonem a asfaltem. Ani tam to ale nevzdaly a jejich evoluce běží dál. Bezohledný přírodní výběr jim zkracuje chmýry, protože létání se v městské džungli nedoporučuje. Darwin by měl obrovskou radost!

…aneb Číselné ohlédnutí za uplynulým rokem v dinosauří paleontologii

…aneb Ještě jednou ke katastrofě na konci křídy

…aneb Top 5 pozoruhodných přírůstků do dinosauřího seznamu

Paleontolog David Schwimmer z Columbusu se podílel na vytvoření vědecky věrné repliky kostry gigantického křídového dinosaura Deinosuchus schwimmeri, který se shodou okolností jmenuje po něm. Byl to vrcholový predátor, který se krmil dinosaury, a i pouhá jeho kostra rozhodně stojí za to. Šťastné a veselé!

…aneb Vánoční zázrak jménem Kakuru kujani

Medvědi v Itálii tvoří velmi malou populaci, která je již od doby Římské říše izolovaná od ostatních medvědů. Jak se ale zdá, přírodní výběr našel způsob, jak je udržet v krajině osídlené spoustou lidí. Stávají se z nich dobromyslní chlupáči, kterým příliš nedělá problém žít v blízkosti vesnic.

…aneb Představuje se potenciálně platný rod Stygivenator

…aneb Jak šel čas s objevy tyranosauridních teropodů

…aneb Představení zakladatele slavné dynastie teropodů

…aneb Ještě jednou o legendě z hlediska současné vědy

…aneb Další zajímavá součást české pleistocenní megafauny

…aneb Konečný verdikt ve věci malého tyrana

…aneb Další podpora pro zásadní roli asteroidu při hromadném vymírání na konci křídy

…aneb Druhohorní vládci souší skutečně nevyhynuli

…aneb Poněkud subjektivní pojetí „dinosauřího Top 10“

…aneb Barvy už známe i u dinosaurů bez peří

…aneb Otisky kůže a děsivé zranění

…aneb Pár vět o rodu Pachycephalosaurus

Generativní inteligence Evo 1 a Evo 2 vzaly více než 2 miliony genomů fága Phi X 174, vycvičily se na nich a potom vymyslely tisíce vlastních fágových genomů. 302 nejslibnějších z nich dostalo šanci prokázat své schopnosti v reálném světě. Nakonec uspělo 16 genomů, jejichž fágy úspěšně likvidují rezistentní bakterie E. coli. Inteligence mají nové hřiště na hraní.

Jak vznikly prsty? Evoluční genetici se vypravili pro odpověď do pravěku v genomu. Namísto pramice použili genetický editor CRISPR, s nímž v rybím genomu vyřízli konzervovanou oblast nekódující DNA, která je zodpovědná za vývoj prstů u myší. Dočkali se překvapení, rybám se zhroutil vývoj kloaky.

…aneb Ještě jednou k rychlosti pohybu dinosaurů

…a ve skutečnosti je na vině náraz planetky

Tikají v našich genomech mutace zcela náhodně? Anebo to s náhodností není tak úplně jisté? Gen APOL1, který souvisí s rezistencí vůči spavé nemoci, se k této osudové otázce evoluce vyjadřuje ve prospěch ne zcela náhodných mutací. Jako by mutoval na rezistentní varianty častěji tam, kde je rezistence potřeba.

…aneb Suprový sauropod Supersaurus vivianae

…aneb Co víme o záhadném obrovi jménem Puertasaurus

Aneb Jak byl překonán velikostní rekord brachiosaura