Stanislav Mihulka

Autonomní plachetnice se solárním pohonem a velkou výdrží Saildrone známe jako odvážné oceánografické drony, které křižují světové oceány. Nový přírůstek do rodiny Spectre dostane rakety a místo hurikánů bude lovit ponorky. Pro sonary jsou takové plachetnice prakticky neviditelné. Protiponorkový boj to posouvá na další úroveň.

Jednou z mnoha interpretací kvantové mechaniky je spontánní kvantový kolaps. Podle těchto teorií je kvantový kolaps reálným fyzikálním procesem, při němž by jako „vedlejší produkt“ měla vznikat špetka slabého rentgenového záření. Fyzici na to nasadili podzemní detektor XENONnT, který jinak pod masivem Gran Sasso loví temnou hmotu. Jak to dopadlo?

Satan jako impaktor? Geomytolog Timothy Burbery tvrdí, že se Dante Alighieri při psaní svého Pekla pustil do myšlenkového experimentu z oblasti impaktní fyziky. Podle této představy se ve vrcholném díle středověké poezie Peklo nerodí z alegorie, ale vlastně z kosmického kataklyzmatu.

Asi 70 kilometrů od města Jang-ťiang na pobřeží jižní Číny uvedli do provozu největší jednotlivou plovoucí větrnou turbínu na světě. Gigantický rotor o průměru 252m sahá až do výšky 270m a sklízí vítr z plochy 7 fotbalových hřišť. U pobřeží je už těsno a poloponorné konstrukce jako je tato by mohly využívat větry vanoucí na volném oceánu.

Je to záhada. Jak potvrdily důmyslné experimenty, ptáci žijící ve městech, různých druhů a v různých zemích, nějak rozeznají ženy od mužů a prchají, když jsou od nich ženy v průměru o metr dál než muži. Nějaké spekulace sice jsou, ale v zásadě není jasné, co jde. Fascinující fenomén si zaslouží další výzkum.

Vysokohorská gamaobservatoř LHAASO detekovala vysokoenergetické záření gama dvojhvězdy LS I +61° 303, kterou tvoří masivní hvězda s neutronovou hvězdou nebo černou dírou. Tenhle systém vyrábí fotony gama záření o energiích, které přesahují 100 TeV. Kam se hrabe naše staré dobré pozemské LHC.

Panely s fotoreaktory představují průlom v solární vodíkové energetice. Je možné je instalovat kdekoliv, v jakémkoliv množství a obejdou se bez připojení k elektrické síti. Fotokatalyticky štěpí molekuly vody na vodík a kyslík a mohou se stát praktickým a levným zdrojem obnovitelného vodíku.

Už před více než 30 lety vědci zjistili, že když prolétají fotony oblakem atomů rubidia, mohou tam strávit zápornou dobu. Až doposud to ale bylo považováno za folklór související s měřením. Fyzikům se teď ale povedlo v důmyslném experimentu, který obešel nezměřitelnost kvantového systému, změřit, že dotyčný fotony zřejmě skutečně pobývají v oblaku atomů zápornou dobu.

Textrons Systems navázali na své pásové robotické tančíky řady Ripsaw a postavili pro námořní pěchotu robota na čtyřech kolech Ripsaw M1. Téměř dvoutunový robotický průzkumník může vozit náklady nebo operovat vyzbrojený drony či protidronovou municí. Při postupu na sebe může lákat palbu protivníka.

Analýza zvláštní skupiny hvězd v galaktické rovině Mléčné dráhy s velmi nízkou metalicitou ukázala, že sdílejí chemické zvláštnosti. Nejspíš jde o fosilii dávné trpasličí galaxie, kterou Mléčná dráha v minulosti pozřela. Galaxie nazvaná Loki měla jen krátký život, ale musel být velmi bouřlivý. Zkoumané hvězdy nesou stopy po supernovách, hypernovách a srážkách neutronových hvězd, které se kdysi odehrály v galaxii Loki.

Nová technologie fyziků z McGill University generuje fonony při extrémně nízkých teplotách. Další krokem by mohly být fononové lasery, které budou vytvářet „zvukové paprsky“. Mohly by z toho být nové komunikační systémy, citlivé senzory nebo třeba pokročilé biomedicínské aplikace.

Do Japonska se valí davy turistů. Problém je, že Japonsku dochází pracovní síla a zahraniční zaměstnanci přinášejí spoustu dalších komplikací. Řešením by se mohli stát humanoidi. Na letitě Haneda již letos v květnu nastupují do zkušebního provozu humanoidu G1 čínských Unitree. Kdy se asi nějací objeví i u nás?

Experiment ARA (Askaryan Radio Array) poprvé detekoval Askaryanovo záření, specifické rádiové signály, které vznikají, když vysokoenergetické částice vletí do hustého dielektrika. Detektory umístěné až 200 metrů pod ledem Antarktidy před časem zachytily celkem 13 událostí, u nichž téměř není pochyb.

Je to jako čínské kouzlo. Nový uhelný palivový článek vyrábí elektřinu přímo z uhlí, elektrochemickou cestou. Žádné spalování, žádná pára, žádné turbíny. Uhlí sice zůstává fosilním zdrojem, ale největších hřích v podobě emisí oxidu uhličitého odpadá. Palivové články by navíc bylo možné posadit přímo do hlubinného dolu a nahoru by šla hotová elektřina.

Společnost HD Hyundai Heavy Industries vstupují do džungle digitální energetiky. Amerických datovým centrům pošlou masivní čtyřtaktní motory HiMSEN na naftu nebo zemní plyn, které mají výkon kolem 20 MW. Doposud poháněly lodě a elektrárny, teď budou pohánět i umělou inteligenci.

Airbus použil svůj taktický transportní letoun Airbus A400M Atlas a přemění ho na mateřský letoun A400M Mothership. Ten uveze až 50 středních dronů nebo 12 střel s plochou dráhou letu typu Taurus, které bude vypouštět na paletách, mimo dosah typické protivzdušné obrany protivníka.

Quaise Energy míří za obnovitelnou energií do zemských hlubin. Spoléhají na to, že superhorké horniny, jejichž teplota překračuje 300 °C, mohou poskytnout spoustu geotermální energie. V současné době již staví pilotní projekt Obsidian, který by měl v roce 2030 dosáhnout výkonu 50 MW.

S velkou pompou propagovaný miliardářský projekt Breakthrough Starshot vyšuměl do ztracena. Vědci ale na technologie optického pohonu kosmických lodí úplně nezanevřeli. Tým Texas A&M University vytvořil metajety, zařízení tvořená metapovrchy, která důmyslným způsobem reagují na dopadající světlo. Stane se z nich časem nový typ pohonu?

Měly to být jen takové veselé obrázky, které měly okořenit elektronickou komunikaci. Jak se ale ukázalo, lidský mozek čte emodži, především ty, co mají tvar obličeje, jako skutečné lidské tváře a vnímá jejich emoce. Emodži se díky tomu staly nesmírně populárními, ale možná by se na ně měl vydávat zbrojní pas.

Čas plyne. Nejprve to zkomplikovala relativita, podle které má vlastně každý svůj čas, který se může lišit od ostatních. Podle kvantové mechaniky by v některých situacích čas mohl tikat současně různými rychlostmi, přičemž by tyto různé módy času byly ve kvantové superpozici. Podle nové studie by to mohly prokázat ultrapřesné atomové optické iontové hodiny.

Když se hromada kancelářských sponek nebo podobných částic propojí dohromady, vznikne pozoruhodný materiál, který není ani kapalinou ani pevnou látkou. V hromadě sponek, která je překvapivě pevná a odolná, je prostě víc, než by se na první pohled zdálo. Čekejte velké věci v materiálových vědách.

Čínský výzkumný tým vytvořil pěknou laboratorní simulaci zhroucení falešného vakua do stabilnějšího vakua. Použili k tomu masivní Rydbergovy atomy a laserové paprsky. Výsledky experimentů dopadly podle předpovědí kvantové teorie pole. Během výzkumu nebyl poškozen ani zničen žádný vesmír.

Američtí vědci postavili jednoduché mechanické počítače, které se kompletně skládají z mechanických komponent a zvládají jednoduché výpočty. Nepoužívají ani kousek mikročipu, ani špetku elektřiny. V budoucnu by mohly vzniknout mechanické počítače do extrémních podmínek nebo třeba chytré reagující materiály.

Kvarky jsou elementární částice, ze kterých se skládají protony a neutrony. Podle standardních představ by se kvarky již neměly skládat z ještě menších částic, ale fyzici rádi zkoušejí štěstí. Tým detektoru CMS zkusil, jestli by data ze srážek na LHC neodhalila, jestli mají kvarky něco uvnitř.

Ať je horko nebo zima, evoluce běží dál. Podle výsledků nedávné rozsáhlé studie má na podobu lidského genomu vliv přírodní výběr i v posledních tisících let nejčastěji v souvislosti s rozmanitými chorobami a imunitou. Usměrňující selekce ovlivnila asi 2 procenta našich genů.

Co když temná hmota není z tohoto vesmíru? Astrofyzik Enrique Gaztañaga tvrdí, že by to mohly být černé díry z předešlého vesmíru, který se „odrazil“ do toho našeho. Je to hodně extravagantní možnost, ale méně ztřeštěné nápady už docházejí. Cyklický vesmír by nakonec nebyl tak špatnou alternativou.

Čínští Unitree Robotics vyvíjejí humanoidního sprintera založeného na robotovi H1. Díky souhře mezi pokročilými senzory a motory se robot o hmotnosti 62 kilogramů přibližuje k rekordu Usaina Bolta. Je prý jenom otázkou času, kdy humanoid prorazí magickou hranici času na stovce pod 10 sekund.

Promyšleně upravená krajina může současně být okouzlující, pojmout spoustu uhlíku, oplývat biodiverzitou a současně fungovat jako strategická obrana před nepřátelským vpádem. Opět se potvrzuje, i když by z toho obě strany nejspíš byly v rozpacích, že vojáci a environmentalisté k sobě vlastně mají velice blízko.

Co se skrývá v supervulkánu? Nový geodynamický model čínských geologů podporuje představu, že pod supervulkánem v Yellowstone a také pod dalšími aktivními supervulkány není tradiční magmatický krb s řídkým magmatem, ale spousta napůl tavené „magmatické kaše,“ která prosakuje až docela blízko povrchu.

Indická společnost SS Innovations International před časem vyvinula platformu Mantra pro robotickou chirurgii v terénu. Nedávno dostali nápad, že ji namontují na dron. Tak vznikl Project Vimana, létající chirurg, který bude provádět první zákroky na zraněných přímo na bojišti, na místě nehody nebo třeba v dějišti katastrofy.

Australští biologové vyrazili do Gathaagudu, známého též jako Žraločí zátoka, odebrali vzorky stromatolitů a nechali si narůst mikroby. Mezi nimi objevili nové archeum nerearchaeum z Ásgardu, které se ve stromatolitech druží s bakterií stromatodesulfovibriem. Jako by ožil model vzniku eukaryotní buňky.

Výzkumný tým Oak Ridge National Laboratory vyvinul postup, s nímž je možné vyrobit z polyethylenového odpadu benzín nebo naftu při teplotách pod 200 °C. Klíčovou roli hrají tavené soli, které fungují jako rozpouštědlo a současně jako katalyzátor. Pokud by metodu dotáhli, může se výroba paliva z odpadků rozjet ve velkém.

Čínští odborníci v tichosti přepracovali koncept orbitálního solárního systému Zhuri tak, aby kromě těžby orbitální energie a jejího přenosu na Zemi mikrovlnným paprskem mohl fungovat i jako vojenský systém. Stačilo by například namířit mikrovlnný paprsek nikoliv na přijímací stanici, ale třeba na komunikační základnu protivníka.

Experiment HETDEX za asi 20 let pozorování nasbíral spoustu dat o raném vesmíru. Vědci ruku v ruce se superpočítači z těchto dat vytáhli více než 33 tisíc Lyman-alfa mlhovin, vodíkových hal, která obklopovala galaxie v kosmickém poledni vesmíru. Právě z tohoto vodíku tehdy překotně vznikaly nové hvězdy.

Technologie do značné míry nahrazují mezilidské kontakty a má to své důsledky. Psychologové zjistili, že lidé v posledních letech mluví méně a méně. Nakolik je to špatně a do jaké míry nám mluvení nahrazují klávesnice, dotykové displeje a další formy komunikace, to ukáže až čas.

Vypaří se černé díry Hawkingovým zářením anebo ne? Podle extravagantní teorie se 7rozměrným prostorem zůstane po vypaření stabilní „pecka“ o hmotnosti 10miliardkrát menší než hmotnost elektronu. Díky rafinovaným rozměrům by ale taková pecka měla pojmout nepředstavitelné množství qubitů informace. Což je dost na řešení informačního paradoxu.

Nově objevená fauna z Ťien-čchuanu je jako okno do dávno ztraceného světa s krásně zachovalými fosiliemi ve 3D. V době před 554 až 539 miliony let se tam tvorové ediakary bratříčkují s nejstaršími zástupci moderních skupin živočichů. Paleontologové mají postaráno o zábavu na příští desetiletí.

Podle kosmologických pozorování mezi sebou neutrina interagují víc, než snese standardní model. Pozemské experimenty to ale dost razantně odmítají. Řešením by mohl být lstivý scénář, v němž se ve vesmíru před reliktním zářením neutrina přeměňovala na temné záření, které se chová jako neutrina, ale vysměje se experimentálně zjištěným omezením.

Lockheed Martin se překonali v rychlosti vývoje nového typu zbrojního systému a vyvinuli odpalovací zařízení GRIZZLY ve standardním 10stopovém kontejneru za pouhých šest měsíců. Vystřeluje rakety Hellfire, původně sice protitankové, ale dnes se hodí proti dronům.

Představte si psychedelické triptaminy z kytek, lysohlávky a ropuchy. Izraelští genetici vykuchali geny, které ovládají jejich výrobu a všechny najednou nacpali do laboratorního tabáku Nicotiana benthamiana. Vyrostl jim tabák, který obsahuje pět různých tryptaminů najednou. Tohle raději nekuřte.

Ocelárny a cementárny vypouštějí spoustu alkalického odpadu, který se teď neutralizuje kyselinou sírovou, případně chlorovodíkovou. Co kdybychom ho ale nechali, aby neutralizoval kyselinu uhličitou ve vodě, což je vlastně rozpuštěný oxid uhličitý? Uvěznilo by to asi 30 milionů tun oxidu uhličitého ročně.

Čínský AgiBot přechází z úvodní testovací fáze k masové výrobě. Jejich humanoidi jsou k vidění v Evropě, Severní Americe, Východní Asii i na Středním východě. Počítá se s nimi v logistice, školství i v mnoha odvětvích průmyslu, pokud jde o civilní aplikace. Kdy je asi začneme potkávat na ulicích?

Kvantové kejkle se obvykle dělají s nehmotnými fotony. Tým Australian National University to udělal s atomy metastabilního helia-4. Vytvořil z nich Bose-Einsteinovy kondenzáty, v nichž vznikaly kvantově provázané páry těchto atomů s opačným momentem hybnosti. Výzkum otevírá dveře kvantovým experimentům s atomy.

Chatboty dnes používá skoro každý a hodně lidí jim věří. Problém je v tom, že chatboti stále dělají až překvapivě velké množství závažných chyb. Vypadá to tak, že svěřujeme myšlení a důvěru někomu, kdo je dost problematický. Jako bychom kognitivně kapitulovali. Nejspíš nás čekají velmi zajímavé časy.

Astronomové zjistili, že se galaxie J0218−0036, která je vzdálená asi 10 miliard světelných let, najednou, během pouhých dvou pozemských desetiletí, zeslabila na dvacetinu původní jasnosti. Je to nečekaně rychlá změna, v galaktickém měřítku velmi zvláštní. Jako by její supermasivní černé díře došla šťáva.

Na přelomu karbonu a permu, když donedávna vlhký tropický svět uhelných bažin a pralesů vychladl, nad Pangeou létal bizarní obrovský hmyz. Dnes dráždí naši fantazii a nejspíš i noční můry – přitom ale stále nevíme, proč vlastně byl tak veliký a dneska není. Nový výzkum vyvrací představu, že za to mohl tehdejší kyslík, kterého bylo v atmosféře mnohem víc než dnes.

Na trati mezi Londýnem a Welwyn Garden City ve vlaku Great Northern se nedávno a ve světové premiéře odehrál test kvantové navigace pro železniční vlaky. Technologie s ultracitlivými kvantovými senzory by měla detekovat nepatrné změny pohybu a tím i určit, kde se vlak v danou chvíli nachází.

Geologové mají obvykle za to, že masivní vulkanické erupce spouští exsolucce, oddělování plynů z natlakovaného magmatu. Podle nového výzkumu by to mohlo být úplně naopak. Erupce by mohla pohánět resorpce plynů zpátky do magmatu, která snižuje stlačitelnost magmatu a zvyšuje jeho chuť na pořádnou erupci.

Po rýži je velká poptávka, ale její pěstování není snadné. Obvykle se pěstuje jako jednoletka, která po sklizni odumře a celý cyklus je nutné opakovat znovu od semene. Čínský tým našel genetický přepínač, který udělá z jednoleté rýže víceletku. Mohl by to být průlom v hospodaření s rýží.

Systém roje dronů Atlas zahrnuje vozidlo Swarm-2 s odpalovacím zařízením pro 48 dronů a podpůrné vozidlo. Jeden Atlas může ovládat roj až 96 dronů a obsáhne celý operační postup, od průzkumu přes detekci a zaměření cíle po jejich přesnou likvidaci. Válčení se posouvá směrem k vysoce autonomním a navzájem propojeným systémům.