Stanislav Mihulka

Co může být elementárnějšího než foton, částice elektromagnetického záření s nulovou hmotností? Jenomže v říši kvant se nehraje podle nudných pravidel. Teoretičtí fyzici kuchli foton v důmyslném myšlenkovém experimentu a nestačili se divit. Bylo to jako kouzlo, a to teprve začali.

Exploze SN 2023vbw, která se odehrála v říjnu 2023, zřejmě nebyla jen tak nějakou obyčejnou supernovou. Podle jejího průběhu a vlastností jde o jeden z dosud nejpřesvědčivějších příkladů supernovy párové nestability. Po těchto přízračných supernovách extrémně hmotných hvězd nezůstane ve vesmíru naprosto vůbec nic.

Sumýš Psolus fabricii je úplně normální sumýš, docela fešák, pokud vás neděsí ostnokožci bez chapadel. Když z něj ale vědci ořezali tkáň, děly se věci. Ořezaná tkáň neumírá, diferencuje se, je imunitně aktivní a nasává živiny z mořské vody. Celé roky. Namísto bizarního hororu očekávejte revoluci v biomedicíně!

Tým ETH Zürich vyvinul metodu pro generování ideálně náhodných čísel, která zůstanou náhodná na věky věků. Potřebovali k tomu dva supravodivé čipy v roli qubitů, propojené 30metrovou trubicí a kvantově provázané mikrovlnnými fotony. Mohla by to být živá voda pro kryptografii a spoustu dalších aplikací.

Zapomeňte na humanoidy, kybernetické psy nebo roboty, co napodobují hmyz. Robot Argus týmu Duke university ctí symetrii a má tvar koule. Pohybuje se díky 20 modulárním teleskopickým končetinám, které vycházejí z centrální části, a každá je zakončená kamerou. Nevěřili byste, co všechno taková koule dokáže.

Na sklonku roku 2019 ulovili australští astronomové podivuhodnou událost gravitačního mikročočkování. Mezi Zemí a jistou hvězdou ve Velkém Magellanově oblaku prolétl objekt, jehož hmota odpovídala asi trojnásobku našeho Měsíce. Vyklubala se z toho jedna z nejzajímavějších hádanek současné astronomie.

Masivní nosná raketa New Glenn společnosti Blue Origin Jeffa Bezose ohromujícím způsobem explodovala během rutinního pozemního testu s krátkým zážehem motorů prvního stupně. Výbuch zcela zničil raketu a způsobil rozsáhlé škody na Startovacím komplexu 36 (LC-36).

Hermeus hlásí další milník ve vývoji nové generace nadzvukových letounů. Jejich prototyp Quarterhorse Mk 2.1 v těchto dnech poprvé pokořil zvuk rychlostí Mach 1,21. Prozatím mají slušně našlápnuto ve vývoji hypersonických letounů pro armádu a civilní dopravu. Co asi předvedou příště?

Kdykoliv se do lidského těla dostane nějaký potměšilý patogen nebo třeba cizorodá látka, zasahují proti nim buňky, jejichž historie sahá (přinejmenším) do doby před "Zemi sněhové koule". Mají k dispozici starobylé genetické mechanismy, které zdědily od tehdejších jednobuněčných organismů v příšeří starohorního oceánu.

Houfnice RCH 155 konsorcia KNDS a Rheinmetal působí poněkud komicky. Ve skutečnosti ale klame tělem. Je to výkonný dálkově ovládaný dělostřelecký systém na obratném obrněnci Boxer, ideální pro taktiku „vystřel a zmiz.“ Stihne vystřelit až 9 ran a do 30 sekund zmizet, nemluvě o tom, že střílí za jízdy a přesunuje se normálně po silnici.

Střechy se solárními panely jsou fajn, ale co využít i stěny budov? Nové ultratenké a do jisté míry průhledné perovskitové solární články týmu NTU Singapore, asi 10 000krát tenčí než lidský vlas a vyráběné tepelným napařováním nabízejí široké možnosti uplatnění. Mohlo by to nakopnout solární energetiku ve městech.

MEG generuje elektřinu z jindy pro elektroniku spíše problematické vlhkosti, ať už ve vzduchu nebo na lidské pokožce. Zařízení je vyrobeno z materiálů, které jsou v podstatě poživatelné, včetně želatiny, kuchyňské soli a aktivního uhlíku. Po použití můžete tenhle generátor rozpustit ve vodě a recyklovat nebo zakopat a zapomenout.

Jaderné exploze vypaří všechno ve svém blízkém okolí. Když kvílející hmota začne chladnout, kondenzuje na částice jaderného spadu. Tento proces je významný pro pochopení důsledků jaderných explozí, ale stále mu moc nerozumíme. V laboratořích LLNL ho zkoumají pomocí plazmatického průtokového reaktoru.

Einsteinova obecná relativita připouští, že za určitých okolností se může časoprostor uspořádat do pravidelné struktury, časoprostorového krystalu. Ten se buď zase rozpadne na obyčejný časoprostor anebo se změní na černou minidíru. Vědcům se to mnohaletém úsilí konečně povedlo matematicky popsat.

„If you're not careful and you noclip out of reality in the wrong areas, you'll end up in the Backrooms, where it's nothing but the stink of old moist carpet, the madness of mono-yellow, the endless background noise of fluorescent lights at maximum hum-buzz…“ S výzkumem online temné turistiky liminálních prostorů se ztrácíte v místech, která v naší realitě neexistují.

V moři je spousta energie, ale těžit ji není snadné. Španělská společnost IDOM vyvíjí konvertor energie vln, který se jako veliký válec pohupuje na vlnách. V současné době testují u pobřeží Biskajského zálivu prototyp MARMOK-A-5 o celkové výšce 42 metrů a výkonu asi 30 kW

Elektrony v elektronice už melou z posledního. Kvazičástice exciton-polaritony spojují výhodné vlastnosti záření a hmoty, což je předurčuje pro fotonické čipy. S nimi by bylo možné snížit ohromnou spotřebu rozsáhlých AI systémů a pokročit ke kvantovým počítačům, které by byly integrované na čipech.

Vědečtí nekromanti Colossal Biosciences usilují o de-extinkci vymřelých druhů, včetně ptáků jako je ikonický novozélandský moa Dinornis robustus. V případě takto gigantických ptáků by pro vývoj zárodků a vylíhnutí mláďat potřebovali umělé vejce, které už teď mají k dispozici. Kdy se asi dočkáme ptáka moa?

Společnost DG Industry, která je součástí obranného technologického klastru Brave1, vyvinula první ukrajinskou klouzavou pumu „Vyrivniuvach.“ S 250kilogramovou hlavicí může ničit hodnotné cíle ve vzdálenosti desítek kilometrů, aniž by se letoun, který ji vypustil, vystavil nejhustší cloně protiletecké obrany. Je to posun ve schopnosti úderu na větší vzdálenost i v soběstačnosti.

Výzkumný tým Penn State si rád hraje s lepicí páskou. Vyvinuli mechanismus, díky němuž je možné na lepicí pásku ukládat informaci, aniž by to vyžadovalo elektřinu a bylo to zranitelné jako dnešní elektronické počítače. V jednoduchém systému to funguje pěkně a je s tím možné provádět mechanické výpočty. Čím nás lepicí páska překvapí příště?

Atmosféra je plná oxidu uhličitého, proč toho nevyužít? Tým korejského institutu KRICT vyvinul novou metodu hydrogenace oxidu uhličitého v jediném kroku na uhlovodíky, jako je benzín nebo solventní nafta. Je to jednodušší a méně energeticky náročné než dosavadní postup s Fischerovou-Tropschovou syntézou.

Jaderný test Trinity provětral geologii pozoruhodnými objevy. V roce 2021 byl v materiálu z této exploze, příhodně nazvaném trinitit odhalený kvazikrystal, k němuž se nedávno přidal klatrát doposud neznámého typu. Ve svých klíckách, typických pro klatráty, drží atomy vápníku.

Měď si užila v elektrické kabeláži spoustu zábavy po dlouhé desítky let. Její éra se ale možná chýlí ke konci. Španělští materiáloví vědci nadopovali vlákna z uhlíkových nanotrubiček tetrachlorohlinitanovým aniontem, čímž značně zvýšili jejich elektrickou vodivost. Kabeláž pro elektromobily, letadla, drony nebo třeba nadzemní elektrická vedení už asi nebude, co bývala.

„Důrazně žádáme všechny uživatele, aby robota nijak nebezpečně neupravovali ani nepoužívali riskantním způsobem.“ S tímhle slibným sloganem jde na trh půltunový mecha bot GD01 čínských Unitree. Můžete si ho pořídit za 650 tisíc dolarů, vlézt do něj a dělat všechny ty mecha věci.

Prostředí je plné odpadních dusičnanů, které buď škodí anebo se s velkými náklady odstraňují. Přitom je to ohromný zdroj dusíku, který by bylo možné využít. Nový superkatalyzátor založený na nanozymu ze dvou atomů mědi přeměňuje odpadní dusičnany na amoniak. Časem by mohl proměnit výrobu hnojiv.

Je to fascinující příběh koevoluce mezi lidmi a bramborami. Od doby, co lidé na vysokohorském Altiplanu domestikovali brambory, možná až před 10 tisíci let, prochází generacemi o něco více těch, co mají v genomu deset a více kopií genu pro slinnou amylázu AMY1, která shodou okolností výtečná na trávení škrobu.

Experti testující ofenzivních možností umělých inteligencí z kalifornské společnosti organizace Palisade Research zkusili, jestli se velké jazykové modely, včetně GPT-5.4 a Claude Opus 4 dovedou sami zkopírovat do jiného počítače. Některé to zvládly, i když jen v laboratorním příznivém prostředí. Skynet prý zatím není na pořadu dne, ale obezřetnost jistě bude na místě.

Autonomní plachetnice se solárním pohonem a velkou výdrží Saildrone známe jako odvážné oceánografické drony, které křižují světové oceány. Nový přírůstek do rodiny Spectre dostane rakety a místo hurikánů bude lovit ponorky. Pro sonary jsou takové plachetnice prakticky neviditelné. Protiponorkový boj to posouvá na další úroveň.

Jednou z mnoha interpretací kvantové mechaniky je spontánní kvantový kolaps. Podle těchto teorií je kvantový kolaps reálným fyzikálním procesem, při němž by jako „vedlejší produkt“ měla vznikat špetka slabého rentgenového záření. Fyzici na to nasadili podzemní detektor XENONnT, který jinak pod masivem Gran Sasso loví temnou hmotu. Jak to dopadlo?

Satan jako impaktor? Geomytolog Timothy Burbery tvrdí, že se Dante Alighieri při psaní svého Pekla pustil do myšlenkového experimentu z oblasti impaktní fyziky. Podle této představy se ve vrcholném díle středověké poezie Peklo nerodí z alegorie, ale vlastně z kosmického kataklyzmatu.

Asi 70 kilometrů od města Jang-ťiang na pobřeží jižní Číny uvedli do provozu největší jednotlivou plovoucí větrnou turbínu na světě. Gigantický rotor o průměru 252 m sahá až do výšky 270 m a sklízí vítr z plochy 7 fotbalových hřišť. U pobřeží je už těsno a poloponorné konstrukce jako je tato by mohly využívat větry vanoucí na volném oceánu.

Je to záhada. Jak potvrdily důmyslné experimenty, ptáci žijící ve městech, různých druhů a v různých zemích, nějak rozeznají ženy od mužů a prchají, když jsou od nich ženy v průměru o metr dál než muži. Nějaké spekulace sice jsou, ale v zásadě není jasné, o co jde. Fascinující fenomén si zaslouží další výzkum.

Vysokohorská gamaobservatoř LHAASO detekovala vysokoenergetické záření gama dvojhvězdy LS I +61° 303, kterou tvoří masivní hvězda s neutronovou hvězdou nebo černou dírou. Tenhle systém vyrábí fotony gama záření o energiích, které přesahují 100 TeV. Kam se hrabe naše staré dobré pozemské LHC.

Panely s fotoreaktory představují průlom v solární vodíkové energetice. Je možné je instalovat kdekoliv, v jakémkoliv množství a obejdou se bez připojení k elektrické síti. Fotokatalyticky štěpí molekuly vody na vodík a kyslík a mohou se stát praktickým a levným zdrojem obnovitelného vodíku.

Už před více než 30 lety vědci zjistili, že když prolétají fotony oblakem atomů rubidia, mohou tam strávit zápornou dobu. Až doposud to ale bylo považováno za folklór související s měřením. Fyzikům se teď ale povedlo v důmyslném experimentu, který obešel nezměřitelnost kvantového systému, změřit, že dotyčné fotony zřejmě skutečně pobývají v oblaku atomů zápornou dobu.

Textrons Systems navázali na své pásové robotické tančíky řady Ripsaw a postavili pro námořní pěchotu robota na čtyřech kolech Ripsaw M1. Téměř dvoutunový robotický průzkumník může vozit náklady nebo operovat vyzbrojený drony či protidronovou municí. Při postupu na sebe může lákat palbu protivníka.

Analýza zvláštní skupiny hvězd v galaktické rovině Mléčné dráhy s velmi nízkou metalicitou ukázala, že sdílejí chemické zvláštnosti. Nejspíš jde o fosilii dávné trpasličí galaxie, kterou Mléčná dráha v minulosti pozřela. Galaxie nazvaná Loki měla jen krátký život, ale musel být velmi bouřlivý. Zkoumané hvězdy nesou stopy po supernovách, hypernovách a srážkách neutronových hvězd, které se kdysi odehrály v galaxii Loki.

Nová technologie fyziků z McGill University generuje fonony při extrémně nízkých teplotách. Další krokem by mohly být fononové lasery, které budou vytvářet „zvukové paprsky“. Mohly by z toho být nové komunikační systémy, citlivé senzory nebo třeba pokročilé biomedicínské aplikace.

Do Japonska se valí davy turistů. Problém je, že Japonsku dochází pracovní síla a zahraniční zaměstnanci přinášejí spoustu dalších komplikací. Řešením by se mohli stát humanoidi. Na letitě Haneda již letos v květnu nastupují do zkušebního provozu humanoidu G1 čínských Unitree. Kdy se asi nějací objeví i u nás?

Experiment ARA (Askaryan Radio Array) poprvé detekoval Askaryanovo záření, specifické rádiové signály, které vznikají, když vysokoenergetické částice vletí do hustého dielektrika. Detektory umístěné až 200 metrů pod ledem Antarktidy před časem zachytily celkem 13 událostí, u nichž téměř není pochyb.

Je to jako čínské kouzlo. Nový uhelný palivový článek vyrábí elektřinu přímo z uhlí, elektrochemickou cestou. Žádné spalování, žádná pára, žádné turbíny. Uhlí sice zůstává fosilním zdrojem, ale největších hřích v podobě emisí oxidu uhličitého odpadá. Palivové články by navíc bylo možné posadit přímo do hlubinného dolu a nahoru by šla hotová elektřina.

Společnost HD Hyundai Heavy Industries vstupují do džungle digitální energetiky. Amerických datovým centrům pošlou masivní čtyřtaktní motory HiMSEN na naftu nebo zemní plyn, které mají výkon kolem 20 MW. Doposud poháněly lodě a elektrárny, teď budou pohánět i umělou inteligenci.

Airbus použil svůj taktický transportní letoun Airbus A400M Atlas a přemění ho na mateřský letoun A400M Mothership. Ten uveze až 50 středních dronů nebo 12 střel s plochou dráhou letu typu Taurus, které bude vypouštět na paletách, mimo dosah typické protivzdušné obrany protivníka.

Quaise Energy míří za obnovitelnou energií do zemských hlubin. Spoléhají na to, že superhorké horniny, jejichž teplota překračuje 300 °C, mohou poskytnout spoustu geotermální energie. V současné době již staví pilotní projekt Obsidian, který by měl v roce 2030 dosáhnout výkonu 50 MW.

S velkou pompou propagovaný miliardářský projekt Breakthrough Starshot vyšuměl do ztracena. Vědci ale na technologie optického pohonu kosmických lodí úplně nezanevřeli. Tým Texas A&M University vytvořil metajety, zařízení tvořená metapovrchy, která důmyslným způsobem reagují na dopadající světlo. Stane se z nich časem nový typ pohonu?

Měly to být jen takové veselé obrázky, které měly okořenit elektronickou komunikaci. Jak se ale ukázalo, lidský mozek čte emodži, především ty, co mají tvar obličeje, jako skutečné lidské tváře a vnímá jejich emoce. Emodži se díky tomu staly nesmírně populárními, ale možná by se na ně měl vydávat zbrojní pas.

Čas plyne. Nejprve to zkomplikovala relativita, podle které má vlastně každý svůj čas, který se může lišit od ostatních. Podle kvantové mechaniky by v některých situacích čas mohl tikat současně různými rychlostmi, přičemž by tyto různé módy času byly ve kvantové superpozici. Podle nové studie by to mohly prokázat ultrapřesné atomové optické iontové hodiny.

Když se hromada kancelářských sponek nebo podobných částic propojí dohromady, vznikne pozoruhodný materiál, který není ani kapalinou ani pevnou látkou. V hromadě sponek, která je překvapivě pevná a odolná, je prostě víc, než by se na první pohled zdálo. Čekejte velké věci v materiálových vědách.

Čínský výzkumný tým vytvořil pěknou laboratorní simulaci zhroucení falešného vakua do stabilnějšího vakua. Použili k tomu masivní Rydbergovy atomy a laserové paprsky. Výsledky experimentů dopadly podle předpovědí kvantové teorie pole. Během výzkumu nebyl poškozen ani zničen žádný vesmír.

Američtí vědci postavili jednoduché mechanické počítače, které se kompletně skládají z mechanických komponent a zvládají jednoduché výpočty. Nepoužívají ani kousek mikročipu, ani špetku elektřiny. V budoucnu by mohly vzniknout mechanické počítače do extrémních podmínek nebo třeba chytré reagující materiály.