Stanislav Mihulka

Magnetohydrodynamický pohon známe od konce 50tých let. Bohužel ale víceméně jen teoreticky. Praktickému uplatnění u ponorek bránily dvě zásadní překážky – výkonné, lehké a malé elektromagnety, a pak elektrody, které snesou slanou vodu, magnetická pole a elektrický proud. Vhodné elektromagnety už v podstatě máme, DARPA v rámci programu PUMP hledá vhodné elektrody.

Evropští inženýři odhodili ostych a přizvali velký jazykový model ChatGPT-3 k vývoji nového robota, který je šikovným pomocníkem při sklizni rajčat. Inteligence zajistila nápad a koncept robota, lidé praktickou realizaci a ladění detailů. Vývoj nových designů už asi nikdy nebude stejný.

Výzkum šimpanzů a bonobů naznačuje, že možná přehlížíme jejich trvalá homosexuální partnerství. Právě z nich se přitom podle amerického primatologa Aarona Sandela mohly vyvinout heterosexuální romantické vztahy, jimiž se dnes tak pyšníme. Evoluční historie má smysl pro ironii.

Slovenští GA Drilling přicházejí s novými technologiemi hlubinného vrtání Anchorbit a Plasmabit. Vylepšují možnosti stávajících vrtných zařízení a využívají existující vrtnou infrastrukturu. Obě technologie mají společně zaručit rychlé a levné vrtání do hloubek kolem 10 km, kde je dostatek tepla pro geotermální energetiku.

Konvenční raketové trysky slouží dobře, mají ale svá technologická omezení. Slibnou alternativou je raketový motor s tryskou tvořenou centrálním tělesem, čili typ aerospike. Po překonání technologických obtíží při vývoji by takový motor mohl sloužit k letu ze země až na oběžnou dráhu.

Experiment MAPLE, který je součástí technologického demonstrátoru Space Solar Power Demonstrator (SSPD-1), zaznamenal skromný, leč historický úspěch s bezdrátovým přenosem energie mikrovlnami na oběžné dráze, tentokrát na vzdálenost 30 cm, Zároveň přenesl měřitelné množství energie z oběžné dráhy na střechu v kampusu Caltechu v Pasadeně.

Jako by někdo „vypomlčkoval“ Mléčnou dráhu. Radioteleskopy jihoafrické soustavy MeerKAT zásadně přispěly k překvapivému objevu nového typu filamentů v Mléčné dráze. Záhadné „pomlčky“ jsou staré asi 6 milionů let, měří 5-10 světelných let a vydávají tepelné záření. Co to zase naše stará dobrá supermasivní černá díra prováděla?

Britští fúzní inženýři Tokamak Energy vyvíjejí fúzní minireaktor ST40, jehož velikost je pouhých 0,8 metru. Pokořením 100 milionů °C dosáhli nejvyšší teploty, pokud jde o sférické tokamaky. Výzkum ale nekončí, spíše naopak. Rekordní teplotu udrželi jen 150 milisekund, což pro komerční aplikace samozřejmě nestačí.

Fyzici slaví vysněný úspěch, když se jim podařilo zobrazit rentgenovým zářením jediný atom. Použili k tomu synchrotronovou rentgenovou řádkovací tunelovou mikroskopii, spojenou s rentgenovou spektroskopií. Dnes už sice jednotlivé atomy rutinně studujeme například mikroskopií s rastrovací sondou, ale díky rentgenovému záření je možné zjistit, co je který atom zač. Časem čekejte velké věci!

Výrobci baterií PowerX hodlají postavit lodě, které budou doslova nacpané lithium-železo-fosfátovými bateriemi. V geologicky horké oblasti Japonských ostrovů by takové tankery pro elektřiny mohly přepravovat obnovitelnou energii mezi jejími výrobci a spotřebiteli. Prosadí se myšlenka plovoucí elektrárny s bateriemi?

Červených trpaslíků je v Mléčné dráze spousta a mají hodně planet. Jsou ale tyto planety obyvatelné životem pozemského typu? Podle nové studie amerických astronomek je jedním z klíčových faktorů oběžná dráha těchto exoplanet. Je-li příliš excentrická, sežehne ji slapové ohřívání kvůli gravitaci blízké hvězdy.

Mělo by platit, že čím více buněk někdo má, tím větší je šance, že se mu buňky splaší a vytvoří nádor. Jenomže to tak není. Největší zvířata, jako jsou sloni a velryby, trpí rakovinou nápadně méně než mnozí savci podstatně menší velikosti. Pokud odkryjeme jejich triky, mohli bychom získat výhodu v osudovém boji s nádory.

Divili byste se, co zvládne házení kamenů do kýblu s vodou. Zhruba takhle vypadá technologie, která pohání analogový počítač na rezervoárové výpočty. Využívá spojitá data, nikoliv digitální nuly a jedničky, což ji poskytuje velmi zajímavé výhody. Autoři projektu již zmenšují „kýbl s vodou“ do podoby mikrokapalinového procesoru.

Zelený vodík je slibným zdrojem energie pro budoucnost. Jeho skladování ale není úplně jednoduché. Zajímavým řešením by mohla být úložiště v uhlí, například v místech po vyčerpaném metanu. Uhlí v nové roli pojme ohromné množství plynu a dokáže ho bezpečně udržet. Těžební oblasti by dostaly nový smysl existence.

Jihokorejští odborníci vytvořili inteligenci DarkBERT, kterou krmili dokumenty a daty z Dark webu. Údajně se nechtějí stát pány internetového podsvětí, ale naopak pomáhají bojovníkům proti temné straně proniknout do zamlžené komunikace zločinců. DarkBERT dokáže detekovat náznaky kriminálních aktivit, na které se pak zaměří lidští lovci zločinců.

Technologický demonstrátor největšího turbodmychadlového motoru světa UltraFan obstál v úvodních pozemních testech, které se odehrávají v britském zařízení Testbed 80. Velmi úsporný motor má dobře našlápnuto k revoluci v leteckém průmyslu. Letecké společnosti díky němu ušetří závratné částky.

HOPO 14-1 nabízí novou léčbu při kontaminaci radioaktivní látkou. Je to výkonné chelační činidlo, které je komfortní pro uživatele, protože ho lze podávat jako tabletky. Přípravek byl navržen k ochraně při akutních radioaktivních hrozbách, jako je útok špinavou bombou.

Zombie řízené smrtícími houbami mají krátký život a děsivou smrt. Díky průlomovému výzkumu na Harvardu jsme nahlédli pod pokličku molekulárních mechanismů, jimiž je možné udělat ze sebevědomé mouchy poslušnou nádobu, jejíž jedinou touhou je rozšíření vražedných spor hmyzomorky muší.

Šťastnou souhrou okolností došlo k tomu, že gravitační observatoře soustavy LIGO detekovaly kandidáta na sežrání neutronové hvězdy černou dírou během zkušebního provozu. Podle odborníků je šance asi 85 procent, že opravdu šlo o vytouženou událost. Teleskopy po celém světě i oběžné dráze se teď snaží potvrdit, že to tak skutečně bylo.

Vývojáři amerického letectva úspěšně otestovali vyvíjený mikrovlnný systém THOR. Jde o zbraň proti dronům a hejnům dronů, ale mohla by být prospěšná i proti střelám s plochou dráhou letu či speciálním pozemním cílům. THOR se vejde do přepravního kontejneru a jeho obsluha je prý dětsky snadná.

Jestli temnou hmotu tvoří ultralehké částice, které se chovají podle našich předpokladů, mohli bychom takovou temnou hmotu vystopovat pomocí dnes existujících radioteleskopů? Mohlo by to být velmi praktické řešení chronického problému. Na tuto dříve zavrženou myšlenku se znovu podíval tým čínských fyziků.

Obecná relativita a kvantová mechanika jsou jako oheň a voda. Je velmi obtížné je společně zapřáhnout ve výzkumu. Rakouští fyzici postavili kvantový simulátor, který to do jisté míry dokáže. Jejich modelový systém neobsahuje gigantické vesmírné objekty a namísto rychlosti světla pracuje s rychlostí zvuku. Ale funguje to.

Mysleli jste si, že uniknete konkurenci umělých inteligencí manuální prací? Zdá se, že hitem letošního roku budou nejen inteligence, ale i inteligentní humanoidní roboti, jejichž šikovné tělo pohání inteligence propojená s velkým jazykovým modelem. Prvním takovým robotem je Phoenix, jehož proporce odpovídají lidské postavě.

Inteligence, ať lidská či nelidská, je pro nás stále záhadnou černou krabicí, do které příliš nevidíme. Když se tým OpenAI pokusil využít pokročilé inteligence GPT-4 k proniknutí do blackboxu starší a mnohem méně rozsáhlé inteligence GPT-2, ukázalo se, že ani umělá inteligence není příliš schopná proniknout do blackboxu umělé inteligence. Je to dobrá nebo špatná zpráva?

Stratolaunch vyvíjejí hypersonický nosný systém. Z nosného letounu Roc by měly startovat hypersonické letouny TA-1. Teď má Roc za sebou významný milník, když úspěšně vypustil kluzákový prototyp TA-0. Pokud všechno poběží podle plánu, ještě letos v létě by mělo dojít na hypersonický let.

Australští mravenci Polyrhachis femorata šokovali odborníky, když byli přistiženi, jak celá jejich kolonie hraje mrtvé. Tito zdatní mravenčí herci jsou prvním známým případem, kdy jsme narazili na skupinové předstírání smrti. Jako maskování je to přesvědčivé, jako divadelní výstup naprosto fascinující. Ferda Mravenec by z nich měl radost.

Čínský experimentální a velmi utajovaný raketoplán CSSHQ, který je součástí programu Shenlong, podle všeho úspěšně přistál po svém druhém pobytu na oběžné dráze. Podle pozorování amerických vesmírných sil USSF na orbitě vypustil malý satelit, který se zdržoval v jeho těsné blízkosti.

Ve světě už běží vývoj vysokoenergetických laserových zbraňových systémů, které lze použít proti dronům, raketám, minometným střelám nebo třeba letounům. Australské ministerstvo obrany ale míří na vyšší level a zadalo vývoj protitankového laseru. Zvládnou QinetiQ Australia a Defence Science and Technology Group (DSTG) takový úkol?

Křemík je sice dobrý pro přeměnu solární energie na elektřinu, ale v současné době je již na hraně fyzikálních možností. Jedním z možných řešení jsou tandemové články, v nichž křemík pracuje společně se slibným perovskitem. Saúdskoarabský tým KAUST drží nový rekord v účinnosti tandemového článku, který činí 33,2 procent.

Důmyslný systém s umělou inteligencí ORC zpracovává odrazy z okolních lesklých objektů a rekonstruuje scénu, která se na takových objektech odráží. Nová technologie by se mohla uplatnit v systémech varování před kolizí nebo třeba při zdokonalení snímkování země leteckými drony.

Australští geologové modelovali dynamiku zemského pláště. Vystopovali gigantické struktury, které se tyčí od vnějšího jádra skrz plášť a vynášejí ohromné množství horka. Je to „motor,“ který pohání kimberlitové erupce s diamanty, jakých se za posledních 200 milionů let odehrály stovky na řadě míst světa.

Možná to nezní úplně honosně, ale vypadá to, že jsme „druhem mezer“. Podle nového výzkumu jsme v případě řady znaků během evoluce nezískali nový gen či sekvenci v genomu, ale naopak kousek genomu ztratili. Nově vzniklé mezery přitom mění projevy určitých genů a mohou vést ke vzniku evoluční novinky.

V posledních letech získává na popularitě extravagantní design dopravních letounů „blended wing,“ který nabízí významné omezení spotřeby paliva, plus další výhody, za cenu určitých nevýhod, včetně o něco většího rozpětí křídel a problematičtější evakuace cestujících. Futuristicky vyhlížející letouny by se mohly prosadit i jako nákladní letouny nebo vojenské tankery.

Absolutní nula zůstává nedosažitelná. K jejímu pokoření bychom potřebovali nekonečno, a těch není v současném paradigmatu nazbyt. Typicky se mluví o nekonečné energii nebo nekonečném času. Nový výzkum nabízí další možnost – nekonečnou komplexitu. K absolutní nule se totiž lze blížit ničením kvantové informace.

Na palubě vesmírné observatoře Spektr-RG pracuje rentgenový teleskop eROSITA. Jeho pozorování kup galaxií z průzkumu oblohy eROSITA Final Equatorial-Depth Survey (eFEDS) posloužila k výzkumu temné energie v rámci 10 miliard let historie vesmíru. Výsledky ukazují, že temná energie je uniformní v prostoru a konstantní v čase.

„Démonický“ kvantový entanglement vytváří dvojice provázaných fotonů, bifotony, které jsou velmi užitečné pro světelnou mikroskopii. Bifotony mají totiž poloviční vlnovou délku oproti jednotlivým fotonům, ale zároveň také nižší energii, takže mikroskop „nespálí“ živé buňky. Kvantové mikroskopy jsou nadohled.

Automatizovaný lovec tranzientních událostí Zwicky Transient Facility detekoval extrémní případ „špagetifikace“ hvězdy. Událost ZTF20abrbeie, čili „Děsná Barbie,“ je nejvíce energetický, nejvíce zářivý a také nejdéle trvající tranzientní objekt tohoto typu, s jakým jsme se zatím setkali.

Nová léčba vražedného glioblastomu zahrnuje uhlíkové nanotrubičky naplněné nanočásticemi oxidu železa, speciální protilátku a vnější magnetické pole. Tyto ingredience vytvoří nanorobotické skalpely, které proniknou do buněk glioblastomu a rozsekají je zevnitř. První výsledky na myších jsou slibné.

Během zlomku okamžiku po Velkém třesku se vesmír nejspíš ohromujícím způsobem nafoukl při kosmologické inflaci. Během inflace podle všeho bouřily kvantové fluktuace, které vytvářely zárodky pozdějších objektů rozmanitých velikostí. Podle nového výzkumu mezi nimi byly i masivní kupy galaxií.

Japonští badatelé připevnili elektrody lakovkám dvoubarvým v lesním podrostu a sledovali, jak si posílají elektrické signály mykorhizními sítěmi. Když zaprší, tak signály mezi plodnicemi sviští jako divé. Kdo by tušil, že se možná budeme zabývat chováním a komunikací hub?

Britští Flyby Technology se zahraničními partnery vyvíjejí praktické bojové drony JACKAL s kolmým startem a přistáním, které zastanou roli taktické letecké podpory či zbraně proti vrtulníkům a obrněným vozidlům. Jejich potenciál potvrdil i nedávný testy s raketami Thales LMM.

Otevřete ledničku a máte uvařit něco dobrého, podle toho, co tam zrovna je. V této výzvě zdaleka ne každý obstojí. Nová inteligence, která spojuje rozpoznávání obrazu s neutuchajícím nadšením velkého jazykového modelu GPT-4. Je to jízda a to jsme stále teprve na úplném začátku.

Krustovoltaika velmi jednoduchým a přitom účinným způsobem spojuje solární farmy s velmi potřebnou obnovou biologických půdních krust v pustinách. Je účinná, je levná a dokonale zapadá do globálně se oteplujícího světa. Experimenty v Sonorské poušti dopadly slibně.

Konstruktéři biobotů z pražské VŠCHT se blýskli novými BeerBoty, kteří by měli zajímat všechny, co se podílejí na vaření piva. Tito hybridní magnetičtí bioboti s posádkou kvasinek urychlují fermentaci piva a podstatně usnadňují závěrečné odstranění kvasinek, které už díky BeerBotům není nutné filtrovat.

Představte si změť samovolně poskládaných nanodrátků stříbra potažených plastem. Nevypadá moc akceschopně, ale přesto je schopná se učit a používat paměť. Časem by se z nanodrátků mohla vynořit syntetická inteligence, která bude fungovat podobně jako mozek, ale na zcela nebiologickém základě.

Američtí fyzici simulovali topologické solitony ve vesmíru, jako první astrofyzikálně relevantní objekty, které jsou těsně spojené s teoriemi strun. Vypadají jako černé díry, ale při detailním pohledu se liší, například tím, že nemají horizont událostí. Až čas ukáže, nakolik je to životaschopný koncept.

Astronomové rafinovaně využili data projektu Breakthrough Listen, která pokrývají nejen cílové hvězdy projektu v Mléčné dráze, ale i galaxie v pozadí. Tímto způsobem vlastně proskenovali stovky bilionů hvězdných systémů a pátrali v nich po tak pokročilých civilizacích, že by se mohly prozradit intenzivním rádiovým signálem z okolních galaxií. Doposud nejrozsáhlejší pátrání ve stylu SETI dopadlo úplně stejně, jako všechny předchozí.

Původní Schrödingerova kočka nám přijde jako živá, tedy přesněji řečeno jako živá a mrtvá zároveň, i když jde jen o velice chytlavý myšlenkový experiment. Fyzici ale vytvářejí reálné Schrödingerovy kočky, i když jde obvykle o pouhé atomy či molekuly. Tým ETH Zürich přichází s rekordním Schrödingerovým tygrem, který je velký zhruba jako zrnko písku a přesto krásně sehraje Schrödingerovu show.

Německý koncern Rheinmetall postavil novou verzi dronu řady LUNA, která vypouští létající bomby v podobě obratných malých dronů s náloží. Takový bojový dron zajistí průzkum okolí a zároveň i přesné údery na takticky významné cíle. Drony LUNA se vypouštějí skládacím katapultem, vrací se na padáku a jejich ovládání je velmi snadné.

Podle čínského South China Morning Post nedávno umělá inteligence převzala řízení jednoho z mnoha malých čínských satelitů pro dálkový průzkum Země. Inteligence ovládala satelit Qimingxing 1 po dobu 24 hodin a určovala, co bude sledovat. Zvolila bizarní cíle pozorování, což vyvolalo spoustu otázek.