Americký program raketoplánů Space Shuttle zvládl mezi lety 1981 a 2011 celkem 135 misí a 2 totální katastrofy, při nichž zahynula celá posádka. Tento částečně opětovně použitelný dopravní prostředek pro lety na oběžnou dráhu má sice na svém kontě nezapomenutelné starty a spektakulární úspěchy, včetně instalace a opravy Hubbleova dalekohledu nebo stavby a obsluhy Mezinárodní vesmírné stanice ISS, ale jako celek bývá hodnocení spíše jako selhání. Rozhodně nenaplnil původní představu o praktických a relativně levných vesmírných náklaďácích.
Z nějakého důvodu se teď velmi podobnou cestou vydávají francouzští Dassault Aviation, kteří na nedávné letecké přehlídce Paris Air Show 2025 představili opětovně použitelný raketoplán VORTEX (Véhicule Orbital Réutilisable de Transport et d’Exploration). Právě opětovně použitelné technologie jsou teď ze zřejmých důvodů hitem u nosných raket. Šetří peníze a čas. Navlas stejné motivace mají zřejmě i v Dassaultu.
Letmý pohled na kosmické lodě, které v dnešní době vozí astronauty na oběžnou dráhu, ukáže, že tyto technologie naprosto zastydly před desítkami let. Současně ale platí, že vládní agentury i soukromí hráči vyvíjejí rozmanité kosmoplány pro osobní dopravu, které by v případě, že se prosadí, mohly přinést příjemnou, osvěžující změnu.
Dasault má s raketoplány/kosmoplány až překvapivě rozsáhlé zkušenosti, i když spíše v oblasti designu než praktického uplatnění. V letech 1975 až 1992 se Dassault intenzivně podílel na vývoji evropského raketoplánu Hermes, původně pro šestičlennou posádku, jehož projekt byl ale nakonec zrušen. Dassault se také podílel na projektech X-38 Crew Rescue Vehicle, X-38 Crew Rescue Vehicle (VEHREA) a Véhicule Suborbital Habitable (VSH).
Teď si možná splní svůj sen o raketoplánu. Od francouzského ministerstva obrany dostali na VORTEX 35 milionů dolarů a doufají v příspěvek od ESA. Projekt by měl projít čtyřmi fázemi. Ve fázi 1 to bud demonstrátor VORTEX-D třetinové velikosti a ve fázi dvě demonstrátor VORTEX-S (Small Free Flyer), jehož velikost by měla být dvoutřetinová.
Fáze 3 a 4 zahrnují VORTEX již v finální velikosti čili o délce 12 metrů a rozpětí křídel 7 metrů, v provedení jako nákladní loď VORTEX-C (Cargo) a loď pro pasažéry VORTEX-M (Manned). Stejně jako původní Hermes by měl VORTEX létat do vesmíru na špici nosné rakety a zpátky přistávat na ranveji. Měl by být kompletně opětovně použitelný a s velkým nákladovým prostorem, což ho předurčuje pro rozmanité vojenské a civilní mise. Evropa by s pomocí kosmoplánu VORTEX chtěla získat suverénní přístup do vesmíru, doufejme, že se povede.
Video: VORTEX - Salon du Bourget 2025 - Dassault Aviation
Literatura
Radian Aerospace míří na orbitu s jednostupňovým kosmoplánem
Autor: Stanislav Mihulka (25.01.2022)
Suborbitální kosmoplán Dawn Mk-II Aurora zvládl lety s raketovým motorem
Autor: Stanislav Mihulka (08.04.2023)
Utajovaný čínský autonomní raketoplán Shenlong přistál po 276 dnech
Autor: Stanislav Mihulka (13.05.2023)
Kosmoplán Dawn Mk-II Aurora dostal zelenou pro novou sérii testů
Autor: Stanislav Mihulka (13.07.2024)
Čínská kosmická odysea: Od Nebeského paláce po lunární ambice a komerční dravce
Autor: Viktor Lošťák (01.05.2025)
Diskuze:
Ežo Vlkolinský,2025-07-02 09:13:15
Konečne niekto objavil, že raketoplán sa dá presunúť na špicu nosiča bez ochranného krytu. Za cenu, že nevráti na Zem hlavné motory.
Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-07-02 10:10:04
No jo, jenže co s tím, když ty hlavní motory jsou na celém plavidle ta nejdražší část a má tudíž největší smysl je zachraňovat? :)
Mimochodem kdyby se tomuhle uřízly špičky křídel, vejde se to pohodlně do nákladového prostoru US raketoplánu (tohle má rozměr 12 x 7 metrů, nákladový prostor raketoplánu 18 x 4,6)
Re: Re:
Ežo Vlkolinský,2025-07-02 12:57:30
To už Musk dokáže. Bolo by treba porovnať štartovné hmotnosti o aké kategórie ide.
Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-07-02 15:08:29
Problém je, že tohle nenahrazuje 2. stupeň rakety, ale jde pouze o orbitální a návratový modul. Když se podíváte na to renderované video, v čase 0:41 - 0:50 tam vidíte 2. raketový stupeň ještě v akci a jeho odpojení (následně by shořel v atmosféře). Čili zásadní revoluci v kosmických letech ten design nepřináší. Když to srovnáte s Dragonem od SpaceX, hlavní rozdíl je v tom, že chtějí nahradit padáky pomocí křídel a přidat extra nákladový a manipulační prostor.
Jestli je nahrazení padáků pomocí křídel a přistávacího podvozku dobrý nápad, je otázka. Na hmotnost to, tipuji, bude těžší a bezpečněji bych se v tom subjektivně také necítil. Jediná chyba při přistávacím manévru by byla fatální. Neexistuje možnost manévr přerušit a zopakovat jako u letadel.
Re: Re: Re: Re:
Ežo Vlkolinský,2025-07-03 08:52:36
Koncepcia by sa dala okopírovať od amerického vojenského raketoplánu. Alebo od čínskeho, ale nenašiel som ako to vyzerá celé. Neviem prečo sú oba umiestené pod krytom, americký raketoplán kryt nepotreboval.
Re: Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-07-03 09:56:10
"Koncepcia by sa dala okopírovať"
- To potom asi nepůjde úplně o "disruptivní řešení", jak píšou na stránkách Dassaultu :))
"prečo sú oba umiestené pod krytom"
Vynáší to standardní raketový nosič, který je s krytem už navržen. Zřejmě se nevyplatí kvůli pár startům měnit jeho design způsobem, který by např. ovlivnil aerodynamiku. Utajení může být také důvod.
"raketoplán kryt nepotreboval"
Neměl kryt a pak mu kus izolační pěny, který se odtrhl z hlavní nádrže, poškodil tepelný štít na náběhové hraně křídla, což vyústilo v katastrofu při přistání. To by se tady sice stát nemohlo, když raketoplán mají na špičce rakety, ale je šance, že by mohl trefit ptáka, tak proč to zbytečně riskovat, když kryt mají.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
