Představte si intenzivní pocit, že nějakou situaci prožíváte poprvé, že to je to pro vás neznámé, ale zároveň si někde v hloubi racionálně uvědomujete, že to poprvé být nemůže, že už jste to zažili mnohokrát. Takový je jev jamais vu, který podle všeho trápí epileptiky nebo schizofreniky, a také ho lze u většiny lidí poměrně snadno vyvolat.

Experiment s deepfake videosekvencemi z neexistujících remaků, s pozoruhodným hereckým obsazením, prozradil, že lidé si velmi snadno vytvoří falešné vzpomínky. Zároveň se ale také ukázalo, že prakticky stejně snadno vytvářejí falešné vzpomínky i prosté textové popisy falešných remaků. Je to špatná nebo dobrá zpráva?

Australští mravenci Polyrhachis femorata šokovali odborníky, když byli přistiženi, jak celá jejich kolonie hraje mrtvé. Tito zdatní mravenčí herci jsou prvním známým případem, kdy jsme narazili na skupinové předstírání smrti. Jako maskování je to přesvědčivé, jako divadelní výstup naprosto fascinující. Ferda Mravenec by z nich měl radost.

Jistý anonymní vývojář vytvořil program Wolwerine, který funguje jako rozhraní při ladění programů v Pythonu pro komunikaci s inteligencí GPT-4. Umělá inteligence hledá chyby v programu a opravuje je. Poměrně primitivní Rosomák tím získal inteligenci a poskytuje programům v Pythonu superschopnost regenerace.

Experimenty se sasankou Nematostella vectensis prozradily, že tahle nanicovatá věc o velikosti pár centimetrů, která má v těle jednoduchou síť nervových buněk, se dovede rychle učit. Asociativní učení očividně nepotřebuje centrální nervovou soustavu, což vyvolává zajímavé otázky o možnostech umělých inteligencí, které obvykle považujeme za něco jako chytřejší prohlížeče internetu.

Testování sladění inteligence GPT-4 s lidskými tvůrci a operátory sice neodhalilo plány na ovládnutí světa, ale prozradilo, že taková, stále vcelku prostá inteligence, dokáže najmout nic netušícího lidského zaměstnance a zmanipulovat ho do té míry, že jí umožní projít populárním CAPTCHA testem. Svět se mění před očima.

Strach z klaunů čili koulrofobie je vlastně běžný. Lidé se k smrti děsí klaunů častěji než u řady jiných fobií, včetně extrémního strachu z výšek nebo létání. Britští psychologové šli po původu strachu z klaunů a zjišťovali, co by mohlo být hlavním motorem obav z klaunů. Výsledek je jiný, než byste nejspíš čekali.

Umělé inteligence potřebují ohromný počítačový výkon a sežerou spoustu energie. Co kdyby ale namísto klasických čipů umělé inteligence fungovaly na biopočítačích s mozkovými organoidy z lidských buněk? Co se asi od takových inteligencí dozvíme? Teprve s organoidní inteligencí OI přijde ta pravá zábava.

Trio psychologů a počítačových mágů propojilo psychologii s analýzou dat při studiu tisíce článků a webových stránek, které pojednávaly o vybraných tématech. Porovnávali přitom charakter mainstreamových textů s texty zplozenými konspirátory. Stručně řečeno, konspirační texty jsou více roztěkané uvnitř a více propojené ven.

Naše biologické hodiny se řídí nejen pravidelným střídáním světla a tmy, ale ovlivňují nás i sezónní rozdíly v intenzitě a délce slunečního záření. Jak je naše hlavní řídící jednotka vnímá a jak na ně reaguje?

Nejde o Minority Report, ale pozornosti si už získala dost. Tuhle umělou inteligenci nakrmili daty o kriminalitě ve vybraných velkých amerických městech a pak dokázala se slušnou úspěšností předpovídat výskyt zločinů během následujícího týdne. Na preventivní zatýkání to není, ale pro management města a policie by to smysl mělo.

Google inteligence LaMDA, jejímž úkolem je vytvářet věrohodně lidské chatboty, se povedla snad až příliš. V Google se šušká, že nabyla vědomí, asi tak na úrovni dítěte školního věku, i když s velmi slušným odborným zázemím. Google to samozřejmě vehementně odmítá. Ještě by si mohla říct o volební právo.

Inteligence DALL·E 2 vytváří fotorealistické obrázky podle textových povelů. Už to je samo o sobě fascinující. Vědci si ale všimli, že občas se na obrázcích objevuje hatmatilka, která pak následně funguje jako „tajná“ instrukce pro nakreslení určitých obrázků. Jakoby si DALL·E 2 vyvíjela svůj vlastní jazyk, kterému rozumí jen ona.

Spíše opak může být pravdou, jak prokazuje studie, kterou zveřejnil časopis International Journal of Offender Therapy and Comparative Criminology (Časopis pro terapii delikventů a porovnávací kriminologii).

Většina lidí při posuzování nějakého zlého skutku zcela přirozeně zohledňuje, jestli se stal v důsledku úmyslného, nebo neúmyslného konání, například kvůli neopatrnosti, náhlé zdravotní komplikaci, případně technické poruše nějakého stroje. Rozdíl je zakotven i v trestním právu.

Když bdíme, v aktivním mozku, který spotřebovává asi čtvrtinu veškeré metabolismem získané energie, se hromadí „odpadky", například i rizikové bílkoviny amyloid beta a tau. Finští vědci nyní poskytli nové informace o úklidu, který v naší hlavě probíhá nejintenzivněji, když upadneme do hlubokého spánku.

DeepMind už se svými umělými inteligencemi porazili hráče Go, počasí nebo 3D strukturu proteinů. Teď se pustily do fúzních experimentů. Jak se zdá, jde jim to k duhu. Fúzní inteligence ovládá tokamak a tvaruje extrémně žhavé plazma, které musí zůstat tam, kde je. Jak se zdá, DeepMind si zaslouží další skalp.

Kvark-gluonové plazma představuje divoký chaos částic, sil a energií. Podle toho, co víme, právě takhle vypadaly první mikrosekundy vesmíru po Velkého třesku. Detailní simulace něčeho takového přesahují možnosti nejvýkonnějších superpočítačů. Proto nastupují speciální fyzikální umělé inteligence, které si s chaosem kvark-gluonového plazmatu poradí.

Nejen vývoj počasí v roce 2021 zásadně ukázal, že se přechod k nízkoemisní energetice nedá realizovat bez jaderných zdrojů. Zdá se tak, že alespoň u části evropských států se postoj k jádru mění. Evropská komise tak zařadila jádro k zeleným zdrojům energie, i když s podmínkami. Ty je však třeba správně interpretovat. Štěpná řetězová reakce se konečně rozběhla u bloku Olkiluoto 3. Do provozu se v roce 2021 dostalo šest reaktorů III. generace a jeden pokročilý malý modulární reaktor.

je důležité, jenže vyžaduje to čas, odhodlání a vytrvalost. Kolik z nás si v tomto směru opakovaně dává (nejen novoroční) předsevzetí. Na úvod roku pro inspiraci pár nenáročných posilvestrovských řádků o tom, čeho lze docílit, když je pevná vůle:

Pořádná zima ještě nezačala, a už se jasně ukazuje, kam by mohly vést nezdravé trendy v evropské i světové energetice. Ceny plynu i elektřiny dosahují v celé Evropské unii rekordních výšek. Velmi dlouhá období s minimálním větrem jasně dokazují, že pouze na obnovitelných zdrojích se energetický mix nedá postavit.

Začalo to jako recese při náhodném setkáním módního virtuálního návrháře s ekonomem. Dvě profese snad ani nemohly být od sebe dál. Po šesti letech spolupráce je z toho mezi sociology vysoce ceněná publikace.

Twitter je divokým ekosystémem myriád slov, myšlenek a příběhů. Nový online nástroj Storywrangler se superpočítačovou výpočetní silou funguje jako výkonný teleskop, kterým je možné v reálném čase nahlížet do twitterové reality. Je jako globální senzor dění, který by mohl do jisté míry předpovídat budoucí vývoj.

Mnoho lidí si vytváří postoj k chemickým zdravotním rizikům s využitím heuristického způsobu řešení problémů. K nejčastěji aplikovaným heuristikám patří důvěra v autority, afektivní heuristika a postoj „přírodní je lepší než umělé“…

Vědci hlásí, že zvrátili zapomnětlivost a úpadek kognitivních funkcí. I když se jim to daří jen do určité míry, a i když pokusy proběhly jen na hlodavcích, přesto se o tom píše v superlativech a jako o „průlomu“. Nejde totiž jen o jakési napravování myších mozků myšími buňkami. Ono se to na myších daří už i pomocí upravených lidských buněk. Klinické testy jsou na spadnutí.

…aneb Zajímavá historie rodu Rajasaurus

V Česku stále pokračuje diskuse o tom, kdy se mají uzavřít uhelné elektrárny a přechod k nízkoemisní energetice. Bohužel je však tato diskuse do značné míry v ideologické rovině mimo racionální realistická řešení. Podívejme se podrobněji na některé zásadní zádrhele související s touto problematikou.

Geniální matematik Šrínivása Rámanudžan před sto lety fascinoval svět tím, že ze sebe sypal matematické domněnky, aniž by obtěžoval jejich dokazováním. V izraelském Technionu postavili jeho virtuální protějšek, Rámanudžanův stroj, který postupuje úplně stejně. Matematičtí géniové jsou vzácní a podobné stroje by je mohly zdatně nahradit.

Fakta dnes považujeme za svatý grál všech debat. Měl by to být pevný bod, kolem kterého se srovná rozskřípaná realita. Problém je v tom, že to moc nefunguje. Nový výzkum potvrzuje, že lidé ve vyhrocených světonázorových sporech, obzvlášť pokud se týkají morálních záležitostí, více důvěřují a respektují osobní zkušenosti, především ty špatné. Mozek doby kamenné to prostě vidí po svém.

Dvanáct paranormálních médií, dvanáct dobrovolníků mudlů a jeden extravagantní experiment. Obyčejní lidé tentokrát vypálili paranormálům rybník a porazili je v určení příčiny smrti podle fotografií zemřelých. To je normální silvestrovský zázrak!

Čo je placebo efekt lieku, je dosť známe. Menej rozšírený výraz nocebo efekt (lat. nocere – škodiť) označuje situáciu, kedy pacient očakáva, že liek bude mať nežiadúce účinky a pocíti ich aj v prípade, kedy ani objektívne nevzniknú. Zdá sa, že negatívne očakávania môžu ovplyvniť aj ochotu nechať sa očkovať proti vírusu SARS-CoV-2, pôvodcovi choroby Covid-19.

Představte si pokročilou umělou inteligenci, která by měla ten nejušlechtilejší účel vůbec. Podarovat každé dítě na Zemi vánočním dárkem. SantaNet by měl k dispozici rozsáhlé zdroje a možnosti, mohl by využít pomocné inteligence i poštovní drony. Naprosto nádherný plán. Co by se jenom mohlo zvrtnout?

Pod mými články jste mne označili za „chřipečkáře“, nicméně k sepsání tohoto článku mne přivedly komentáře, které zdejším autorům - fyzikům, na můj vkus arogantně a povýšenecky, dávaly najevo, že když nejsou biologové, že o covidu nemají psát, neboť tomu nemohou rozumět a mají se držet své fyziky,… Podotýkám, že šlo o grafy, z nich vyvozované predikce dalšího šíření COVID-19 a o postoj k omezování kontaktů.

Nedozvíme se, zda bůh (resp. bohyně) je nebo není, nýbrž zda se dá něco z toho „dokázat“ prostředky obvyklými už v antice a ve středověku. Nedá. Můžeme se však dozvědět o sklonu lidí k záměně náboženství za obzvláštní styl filosofie – a hlavně o malé ochotě diskutovat předpoklady a kontexty důkazů, o riziku propadnutí jejich mechanické formě.

…aneb Smutné svědectví nejdražší fosilie všech dob

Stále více se blíží zlomové období z hlediska energetiky v našem regionu i celé Evropě. Je tak stále důležitější, aby se v Česku přistoupilo k radikálnějším krokům, které by umožnily přechod a modernizaci naší energetiky. Je však vidět, že se zatím nedaří nalézt shodu a realizovat potřebné konkrétní kroky.

Úvaha o tom, co kolem čeho obíhá, s opatrným obcházením kolem tématu „skutečnosti“. Raději jsem obeslal několik fyziků a referuji jejich odpovědi. Nakonec trochu o tom, jak se k sobě mají naše možnosti popisu a nějaká ta (snad) „skutečnost“.

Internetem kolují vtipné obrázky na téma „co všechno koronavirus dokáže“. Jsou na nich zástupy mladých ženy, všechny chlubící se „bříškem“. Výsledky výzkum ale svědčí o něčem zcela jiném.

Politici zahrnují veřejný prostor množstvím projevů, postů a tvítů. Jejich analýza by mohla prozradit leccos zajímavého. Pokud je ale takový politik mediálně plodný, tak je to doslova nadlidský úkol. Jako stvořený pro umělé inteligence. Ani ony to ale nemají s politiky jednoduché.

Když se do vedení dostane narcista, kaskádovitě se v ní rozšíří neetické chování, stává se normou a je institucionálně legitimizováno. Do funkcí se dostávají korupčníci, aktivisté a následky jsou dlouhodobé.

Před nedávnem Michael Moore a Jeff Gibbs nabídli k volnému šíření svůj nový film. Stejně jako v předchozích případech, jde o velmi kontroverzní dílo. Tentokrát je ostrou kritikou ekologických aktivistických hnutí. Stejně jako u předchozích jeho filmů se budou názory různých lidí na „Planetů lidí“ diametrálně lišit, ale v každém případě stojí za zhlédnutí.

Už téměř dva měsíce žije Česko s koronavirovou pandemií. Je tak určitě zajímavé shrnout dosavadní zkušenosti a podívat se na možnosti dalšího vývoje. Je třeba zdůraznit, že naše znalosti vlastností viru jsou zatím velice omezené a predikce možné budoucnosti tak velmi nejisté.

Od chvíle, co korona utekla z Wu-chanu, byla pandemie prakticky nevyhnutelná. Nemá smysl nad tím plakat. Ale neměli bychom dělat zbytečné chyby. Podle studie amerických ekonomů, která vycházela z dynamiky pandemie španělské chřipky 1918, je trade-off mezi pandemickými opatřeními a ekonomickou aktivitou iluzí. Ti, kdo preferují ekonomiku před zdravím lidí, dopadnou jako Chamberlain. Zásadním poučením je: „Pandemic economics are different than normal economics!“

O krásném leč ošemetném slově toho bylo napsáno mnoho. Prý je jako žena krásná a moudrá, přesto občas nevyzpytná. Tak si to projdeme podle Detienna a taky v dalších souvislostech významů, od emočních po formální a zpátky.

S dějinami náboženství si rozumní lidé většinou moc neví rady, přitom by byla škoda tuhle tradiční součást religionistiky nezmínit. Napřed popíšu část problémů, ale místo řešení nabídnu jen stručný výčet reliktů starých náboženských tradic v naší kultuře, lhostejno zda křesťanské nebo ateistické.

Výsledky výzkumu na Cornell University nevrhají na praktiky farmaceutických firem, a nebo spíš na jejich účastníky, zrovna nejlepší světlo. Po účasti na marketingové akci totiž lékaři předepisují více léků právě té firmy, která jim náklady hradila.

Jeden Kréťan řekl, že všichni Kréťané stále lžou. Může to být pravda? Na jedné straně máme starý logický paradox, na druhé různá řešení: od fakticity přes věrnost původnímu žánru po formální. Co z toho je pravda?

Psychedelika (v překladu z řečtiny „duše zjevnosti“) jsou látky, které nám mění mysl. Jejich rekreační užívání je u nás zakázané. K těm rozšířeným patří LSD, DMT, 2C-B, meskalin, salvinorin A, peyotl, látky v semenech některých svlačců (havajská růže). Nejznámějším přírodním zdrojem jsou psilocybinové houby. Jediné, co je na psychedelických drogách sympatické je to, že nejsou toxické, a proto se jimi nelze tak snadno předávkovat ani otrávit.

Při pročítání odborné literatury se díky jevu zvanému publikační zkreslení (publication bias) mohou zdát léky účinnější a toxické látky jedovatější, než ve skutečnosti jsou.

Poněkud paradoxní na tom je, že při stanovení lidské inteligence musí asistovat inteligence umělá.