Je to záhada. Jak potvrdily důmyslné experimenty, ptáci žijící ve městech, různých druhů a v různých zemích, nějak rozeznají ženy od mužů a prchají, když jsou od nich ženy v průměru o metr dál než muži. Nějaké spekulace sice jsou, ale v zásadě není jasné, co jde. Fascinující fenomén si zaslouží další výzkum.

V řeckém přístavu Eleusis se asi 2 tisíciletí odehrávala slavná Eleusinská mystéria, nejpopulárnější tajné obřady starověku, v nichž byli zasvěceni i mnozí římští císaři. Nejspíš tam hrály ústřední roli halucinogeny. Pokud to ale byl námel, jak to, že se účastníci neváleli v křečích a neodpadávaly jim části těl?

Co se stane, když necháte algoritmus bývalého Twitteru (dnes X), aby vám servíroval příspěvky dle svého uvažování? Terénní experiment s uživateli ukázal, že algoritmus sociálního média se snaží ovlivňovat názory a postoje.

Ještě neuplynul ani týden, co vznikla sociální síť Moltbook, určená výhradně pro AI agenty. Mluví spolu a vyměňují si tam vtipy, tipy a stížnosti na lidi. Je to zřejmě největší experiment se sociálními interakcemi nelidských entit. Podle komentátorů je to ale taky třaskavá směs bezpečnostních nočních můr a hodně bizarních podivností.

Bonobové jsou prý pohodáři. U veřejnosti si vydobyli popularitu mírumilovným chováním. Konflikty často řeší sexem. Ve skutečnosti se umí chovat i jako krvežíznivé bestie.

Experimentální výzkum během amerických, kanadských a polských voleb přinesl závažná zjištění ohledně vlivu AI chatbotů jako je ChatGPT na voliče. Cílevědomě instruovaná a vycvičená inteligence je jako atomovka v přesvědčování. Posune mínění voličů klidně o 25 bodů na 100bodové stupnici, o čemž si tradiční kampaně mohou leda nechat zdát.

Mývalové geniálně využili lidských sídel a rozpoznali v nich zdroj nejsnáze dostupné potravy. Staly se z nich popelnicové pandy, které ale musejí být v rámci možností příjemné a milé, aby jejich lidští sousedé nebránili své odpadky se zbraní v ruce. Jsme svědky bouřlivé evoluce popelnicového mazlíka.

S láskou jsou potíže už od nepaměti. Zatímco přerod přátelství v lásku je častý, opačně to jde hodně ztuha. I proto například Staří Řekové rozlišovali celou řadu nuancí „lásky“: agapé, storgé, erós, filia,…

Velký strach čili epizoda běsnění venkovanů mezi 20. červencem a 5. srpnem 1789, významně přispěl k rozdmýchání revoluce ve Francii ohromené pádem Bastily. Hybatelem událostí byly „fake news“ o banditech poslaných šlechtici na venkov. Výzkum založený na modelech šíření epidemií přispěl k odhalení původu Velkého strachu.

Pokud jste se těšili na roboty řízené mozkovými organoidy, je to tady. Vědce napadlo pěstovat mozečky na grafenu, což se velice osvědčilo, a pak je hned šoupli do laboratorního robopsa. Funguje to skvěle, mozkové organoidy s grafenovým rozhraním reagují na prostředí. Jak se zdá, grafen čeká hvězdná kariéra v neuroinženýrství.

Je to dilema: Napsat text sám nebo svěřit jeho vypracování umělé inteligenci? Pokud vám záleží na tom, aby váš text u čtenářů zabral, je odpověď jednoznačná.

Převratná inteligence AlphaEvolve je tak dobrá, že si ji Google zatím nechává pro sebe. Je to univerzální programovací inteligence založená na generativních inteligencích rodiny Gemini, která pomůže s jakýmkoliv programováním či algoritmy. Googlu už její rady údajně ušetřily závratné částky. Očekávání jsou obrovská!

Fotovoltaika láká příslibem úspor i ekologie, ale vyplatí se skutečně investice do slunce na střeše? Podívali jsme se na čísla stará i nová a ptáme se, zda je návratnost jistá, či jen zbožným přáním.

Představa osamělého génia, který ve své laboratoři či univerzitní pracovně rozlouskne kód finančních trhů a pomocí matematiky a počítačů promění intelektuální kapitál v hmatatelné bohatství, je lákavá.

Stojíme na prahu éry umělé inteligence, leč možná spíše balancujeme na hraně informačního útesu. Salem Lahlou přichází s diagnózou "společenského kognitivního zahlcení", jež hrozí proměnit naše mozky i instituce v největší brzdu pokroku, ne-li přímo v existenční riziko.

Výzkum politické polarizace se nepřiměřeně zaměřuje na USA, což zkresluje naše chápání tohoto globálního fenoménu a může vést k nevhodným řešením. Článek shrnuje současné poznatky o polarizaci ve světě a zdůrazňuje potřebu vyváženějšího, globálnějšího přístupu k jejímu studiu.

Tento článek vznikl jako výsledek živé, místy až vášnivé diskuze mezi jeho autory, jejichž protichůdné pohledy na kryptoměny odrážejí širší společenskou debatu. Rozhodli jsme se tento dialog zachovat jako součást textu.

Krize se valí na lidstvo jedna za druhou. Přesto jsme pořád tady. Jak to děláme? Které strategie nejlépe posilují houževnatost lidských společností? Podle Colina Wrena z University of Colorado a jeho kolegů jsou nejlepším receptem na přežití silné sociální vazby, dobrá infrastruktura a plán útěku, pokud je ovšem kam.

Vnímáme, že máme vědomí a velmi nás zajímá, co je vlastně zač. Tým Hartmuta Nevena z laboratoře Google Quantum AI navrhuje testovat údajnou tajuplně kvantovou povahu vědomí propojením mozku dobrovolníků s qubity kvantového počítače. Neurovědkyně Rachel Blaserová z University of San Diego sází na komparativní přístup.

Lidé a mravenci jsou v podstatě jediní, kdo dokáže systematicky spolupracovat při přepravě velkých nákladů, které značně přesahují velikost jejich těla. Radikální mezidruhový experiment s lidmi a „šílenými“ mravenci Paratrechina longicornis ukázal, že při individuálním řešení problému stěhování klavíru mají sice lidé navrch, ale v kooperativním módu vítězí mravenci.

Zvědavý archeologický výzkum víceméně náhodou odkryl brutální masakr mužů, žen a dětí, kteří žili v oblasti dnešního Charterhouse na jihozápadě Anglie. Před 4 tisíci let je někdo napadl, pobil, rozčtvrtil, částečně snědl a zbytek vyhodil jako odpadky. Jak je vidět, mozky doby kamenné mají svá temná zákoutí.

Bronzové zbraně bývají elegantní a lahodí oku. Jak to ale bylo s jejich využitím? Pěkný vzhled není zárukou, že zbraň obstojí v opravdové řeži. Archeologové si vyrobili věrohodné kopie zbraní doby bronzové a pak s nimi bojovali, sami mezi sebou, a pak také s mrtvolami prasete nebo srnce. Výsledky mluví jasně. Zbraně z bronzu nebyly jen na ozdobu.

Právní hantýrka, anglicky legalese, je odpudivá nejen pro laiky, ale i pro samotné právníky. Než aby sloužila ke komunikaci, ji spíš komplikuje. Proč jsou právníci tak velice nesrozumitelní? Eric Martínez z MIT a jeho kolegové experimentálně ověřili pozoruhodnou hypotézu, která má co dělat se zaklínadly.

Švýcarští neurovědci sledovali mozky laboratorních myší, v nichž se utvářely nové vzpomínky. Jak se zdá, při ukládání každé vzpomínky se nezávisle zapojují tři skupiny neuronů, které vznikají v různou dobu zárodečného vývoje. Povaha těchto tří kopií se navzájem liší. Jak to asi funguje u lidí?

Magie v tom sice není, ale jména lidí mají přesto ohromnou moc. Podle izraelských vědců dokážeme poměrně dobře přiřadit tvář neznámého dospělého člověka ke jménu. U dětí to ale nefunguje. Vypadá to, že sociální očekávání, která se pojí se jménem, mohutně tvarují vzhled dotyčného člověka. Jak jste na tom se jménem vy?

Česká vláda v těchto dnech rozhodla o výsledku tendru o výstavbě nových jaderných bloků v České republice. Vítězem se stala jihokorejská firma KHNP s reaktorem APR1000. Zároveň vláda rozhodla, že se bude stavět dvojice bloků v Dukovanech a součástí smlouvy bude i opce na dvojici bloků v Temelíně. O využití opce se pak rozhodne v následujících pěti letech.

Jsem konstruktér ve firmě zabývající se strojírenstvím primárně pro energetiku, takže mi není lhostejný problém elektroenergetického trhu, s nímž je něco v nepořádku. Nebudu se zabývat proč, kdo a za co může – to je politická otázka. Položil jsem si ale otázku, jaká by přibližně měla být cena elektřiny, aby elektroenergetika měla šanci být v dlouhodobějším horizontu 20 a více let ufinancovatelná. Nechť článek v diskusi ekonomové opraví a zpřesní.

Ohromující rozmach generativních inteligencí a deep fake technologií umožňuje vytvářet vcelku přesvědčivé digitální avatary lidí podle dostupných digitálních dat. Týká se to i ghostbotů, avatarů zemřelých. Odborníci varují, že by sice mohli krátkodobě ulevit akutnímu zármutku, v dlouhodobém výhledu se ale mohou stát závažným problémem.

Mark „Meta“ Zuckerberg bezskrupulózně skupuje ohromné pozemky na havajském ostrově Kauai. Buduje tam uzavřený a do jisté míry soběstačný Zuckerbergův svět se Zuckerbergovými zákony, izolovaný zdí a početnými strážemi, včetně masivního podzemního bunkru. Podobně se chovají i mnozí další miliardáři. Je to jako feudální panství. Přímo před očima se nám vrací středověk.

Jeden z nejužívanějších a také nejčastěji zneužívaných výrazů řecké filosofie. Co se slovem fysis vlastně myslelo? Ponaučení o pojmosloví staré doby by snad mohlo pomoci, abychom nepáchali zmatky alespoň nechtěně.

Experti skupiny Anthropic, která stojí za inteligencí Claude, slibným konkurentem ChatGPT, experimentálně vycvičila modely generativních inteligencí, odvozené od Claudeho, na spící agenty. Když se ocitnou v roce „2024,“ začnou nenápadně podvádět uživatele a generovat zranitelné programy namísto bezpečných.

Dánští inženýři umělých inteligencí postavili inteligenci life2vec, podobnou velkým jazykovým modelům. Vycvičili ji na všech obyvatelích Dánska, k čemuž jim data poskytl dánský statistický úřad Danmarks Statistik. Takto trénovaná inteligence poskytuje solidně přesné předpovědi, včetně délky života. Isaac Asimov by z nich měl radost.

Darwin si myslel, že slzy jsou lubrikant na oční bulvy. Izraelští vědci experimentálně prokázali, že kromě toho slzy fungují i jako důmyslná sociální adaptace. Látky obsažené v slzách tlumí agresivitu, přinejmenším u mužů. Experimenty se ženami budou brzy následovat.

Blížíme se k impozantnímu technologickému průlomu. Až v Austrálii v dubnu 2024 spustí neuromorfní superpočítač DeepSouth, postavený jako impulzní neurální síť SNN, stane se prvním strojem, jehož výkon bude odpovídat odhadovaným 228 bilionům synaptických operací za sekundu lidského mozku.

Po dlouhých staletích úsilí, od mágů a alchymistů až po moderní vědce, se lidstvu plní sen. Konečně můžeme víceméně číst myšlenky. Stačí k tomu neinvazní zařízení pro záznam elektroencefalogramu (EEG) a šikovná inteligence, důkladně vycvičená na velkém množství dat EEG. Dávejte si pozor, na co myslíte.

Kdy se objeví čip s lidskou mozkovou tkání? Vsadili byste si na pět, deset nebo padesát let? Prohrajete. Už se stalo. Brainoware dělá rezervoárové výpočty s kyborgovým organoidem lidské mozkové tkáně, připojeným na soustavu elektrod. Zdatně rozeznává lidskou řeč. Ani si teď nepředstavíme, co všechno z toho vzejde. Je to fantastické a zneklidňující zároveň.

V dnešní době už není v zásadě problém ukrást někomu hlas a použít ho k podvodu nebo i horším věcem. Technologie AntiFake, původně nástroj kyberzločinců, ochrání hlas před dnešními deepfake inteligencemi. Problém ale bude nejspíš v tom, že kyberzločinci nespí na vavřínech.

Tříleté pozorování konkurenčních tlup šimpanzů v Taï na jihozápadě Pobřeží slonoviny odhalilo taktiku, jakou používají v konfliktech. Šimpanzi z Taï podporují představu, že válčení je starší než lidský druh. Dostali jsme ho do vínku od společného předka s šimpanzi. Život v tlupách byl očividně na ostří nože.

Rádi se pyšníme představivostí, která nám umožňuje putovat mentální krajinou. Můžeme navštěvovat místa, na nichž jsme byli v minulosti nebo jsme o nich třeba četli. Experimenty s virtuální realitou a čtením signálu z hipokampu ukázaly, že to potkani dovedou taky. Nejspíš stejně dobře jako my.

Představte si intenzivní pocit, že nějakou situaci prožíváte poprvé, že to je to pro vás neznámé, ale zároveň si někde v hloubi racionálně uvědomujete, že to poprvé být nemůže, že už jste to zažili mnohokrát. Takový je jev jamais vu, který podle všeho trápí epileptiky nebo schizofreniky, a také ho lze u většiny lidí poměrně snadno vyvolat.

Experiment s deepfake videosekvencemi z neexistujících remaků, s pozoruhodným hereckým obsazením, prozradil, že lidé si velmi snadno vytvoří falešné vzpomínky. Zároveň se ale také ukázalo, že prakticky stejně snadno vytvářejí falešné vzpomínky i prosté textové popisy falešných remaků. Je to špatná nebo dobrá zpráva?

Australští mravenci Polyrhachis femorata šokovali odborníky, když byli přistiženi, jak celá jejich kolonie hraje mrtvé. Tito zdatní mravenčí herci jsou prvním známým případem, kdy jsme narazili na skupinové předstírání smrti. Jako maskování je to přesvědčivé, jako divadelní výstup naprosto fascinující. Ferda Mravenec by z nich měl radost.

Jistý anonymní vývojář vytvořil program Wolwerine, který funguje jako rozhraní při ladění programů v Pythonu pro komunikaci s inteligencí GPT-4. Umělá inteligence hledá chyby v programu a opravuje je. Poměrně primitivní Rosomák tím získal inteligenci a poskytuje programům v Pythonu superschopnost regenerace.

Experimenty se sasankou Nematostella vectensis prozradily, že tahle nanicovatá věc o velikosti pár centimetrů, která má v těle jednoduchou síť nervových buněk, se dovede rychle učit. Asociativní učení očividně nepotřebuje centrální nervovou soustavu, což vyvolává zajímavé otázky o možnostech umělých inteligencí, které obvykle považujeme za něco jako chytřejší prohlížeče internetu.

Testování sladění inteligence GPT-4 s lidskými tvůrci a operátory sice neodhalilo plány na ovládnutí světa, ale prozradilo, že taková, stále vcelku prostá inteligence, dokáže najmout nic netušícího lidského zaměstnance a zmanipulovat ho do té míry, že jí umožní projít populárním CAPTCHA testem. Svět se mění před očima.

Strach z klaunů čili koulrofobie je vlastně běžný. Lidé se k smrti děsí klaunů častěji než u řady jiných fobií, včetně extrémního strachu z výšek nebo létání. Britští psychologové šli po původu strachu z klaunů a zjišťovali, co by mohlo být hlavním motorem obav z klaunů. Výsledek je jiný, než byste nejspíš čekali.

Umělé inteligence potřebují ohromný počítačový výkon a sežerou spoustu energie. Co kdyby ale namísto klasických čipů umělé inteligence fungovaly na biopočítačích s mozkovými organoidy z lidských buněk? Co se asi od takových inteligencí dozvíme? Teprve s organoidní inteligencí OI přijde ta pravá zábava.

Trio psychologů a počítačových mágů propojilo psychologii s analýzou dat při studiu tisíce článků a webových stránek, které pojednávaly o vybraných tématech. Porovnávali přitom charakter mainstreamových textů s texty zplozenými konspirátory. Stručně řečeno, konspirační texty jsou více roztěkané uvnitř a více propojené ven.

Naše biologické hodiny se řídí nejen pravidelným střídáním světla a tmy, ale ovlivňují nás i sezónní rozdíly v intenzitě a délce slunečního záření. Jak je naše hlavní řídící jednotka vnímá a jak na ně reaguje?

Nejde o Minority Report, ale pozornosti si už získala dost. Tuhle umělou inteligenci nakrmili daty o kriminalitě ve vybraných velkých amerických městech a pak dokázala se slušnou úspěšností předpovídat výskyt zločinů během následujícího týdne. Na preventivní zatýkání to není, ale pro management města a policie by to smysl mělo.