Zdeněk Kratochvíl
Vyrůstal na dně Dalešické přehrady. Záliba ve věcech dávno zašlých se u něj profesionalizovala do zkoumání filosofie a přírodovědy řecké archaické doby, což od roku 1990 navzdory své špatné kompatibilitě se školními naukami vykládá studentům Přírodovědecké fakulty v Praze (zanáší i na FF).
Grafomanie se u něj projevila řadou knih; fotomanie fotkama muzejních artefaktů a archeologických areálů, jimiž zahlcuje prostředí Wikimmedia Commons.
Archaický vzhled má i jeho veřejně přístupná pracovna na doméněwww.fysis.cz, zatímco sekundárně nabytému kykladskému ostrovnímu nacionalismu dal průchod na www.keros.cz. Z vrozeného šťouralství obtěžuje i Osla.
Každý jen tu svou má za jedinou. Různá určení filosofie v různých dobách a školách. Každý z typů filosofie představuje jiné pojetí toho, co je filosofie. Trapná otázka vědeckosti. Co když je filosofie spíš cosi mezi vědou, uměním a náboženstvím? A co mimo Řecko a Evropu? Odkud se na to podívat? Něco o vzniku filosofie. Varování před nadvládou samoúčelných jazykových forem a důležitost šťourání do předpokladů.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.09.2024 22:11 | 3535x | Diskuze: 29 |
Místo, kde antický vodovod vstupuje do tunelu. Pokračování srpnového článku o naxijském vodovodu z 6. století před n. l., který je vážným kandidátem na nejdelší vodovod z řecké archaické doby. S dodatkem o stavu vody na Naxu letos koncem září.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 25.09.2024 21:35 | 3276x | Diskuze: 5 |
Paleolitická osada s kamenným dlážděním! Totiž s kamennými podlážkami několika domů, spíše tedy chýší. Patří k nejstarším lidským stavbám ve střední Evropě, jsou staré skoro 20 tisíc let. To vše nad břehem řeky Jihlavy.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 20.09.2024 08:11 | 6215x | Diskuze: 13 |
Slavná socha Vozataj delfský je vrcholným příkladem „přísného stylu“ rané klasické doby, také památkou na zobrazování vítězů a pak spíše donátorů her, ale i zobrazením metafory vozataje. Platón metaforu vozataje použil pro vyjádření vztahu intelektu a „nižších“ složek duše, které ovšem táhnou káru života, totiž emocí a fyziologických dějů.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 08.09.2024 21:36 | 7478x | Diskuze: 32 |
Ostrov Kyklópů? Malé Kyklady jako vrchol inzulárních efektů. Kyklopova jeskyně, odkud Polyfémos metal skály po Odysseovi. Jeskyně Ag. Prodromos s krápníky a s poutěmi, které jsou slavné po celých Malých Kykladách. A taky o překryvech kultur a jejich náboženství.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 29.08.2024 21:45 | 6492x | Diskuze: 6 |
Kandidát na nejdelší vodovod z řecké archaické doby. Stavba dlouhá 11,5 km přiváděla keramickými trubkami vodu z prameniště na okraji vysočiny do hlavního města ostrova. V okolí svého začátku vedl vodovod tunelem dlouhým 220 metrů. V 1. a znovu v 4. století n. l. byl opraven a zčásti přestavěn, fungoval do 8. století. K tomu trapné dovětky o vodě dnes.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 20.08.2024 05:09 | 21049x | Diskuze: 19 |
Povstání, láska, politika… Láska zrozená při povstání, nenaplněná pro zvůli politiků. Postupný zmar nejen lásky, ale taky idejí svobody a humanity ve prospěch osobních ambic protivníků, bývalých spojenců, a extrémního národovectví. Čím větší a prázdnější něčí ambice, tím absurdnější velikášská idea.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.08.2024 04:18 | 5638x | Diskuze: 3 |
Fosilie Argonautů v místní Chóře. Majáček nad antickým přístavem. Posvátná cesta horským svahem od antického města k Apollónovu chrámu, místy s původní dlažbou. Chrám „na konci světa“, dávno přestavěný na klášter, naštěstí hodně zajímavě a s ponecháním opěrných zdí celého okrsku. Dál je už jen Dračí sluj a šílený útes Kalamos. To vše na ostrově Anafi.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.07.2024 09:10 | 8564x | Diskuze: 7 |
Surovinové bohatství ostrova od nejstarší doby po současnost, teď se zřetelem k síře. Popis výletu k sirným dolům s ruinami fabriky, která krachla roku 1958. Taková nostalgická průmyslová památka.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 20.07.2024 07:13 | 10637x | Diskuze: 10 |
Pirátská bambitka a jiné zbraně, šperky samotné Madó Mavrogenús a věci z Kastra Mykonu, další památky na povstání. Z výstavy v Archeologickém muzeu na Mykonu v letech 2021-22.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 09.07.2024 23:51 | 9415x | Diskuze: 12 |
V prostoru kostela věštila jeptiška podle odlesku vody z pramene. Pověst věštírny ohrožovali ještě v 20. století spíše námořní piráti než církevní vrchnost, ale pak se něco pokazilo. K tomu pirátská nemocnice a taky leprosárium, obojí plně funkční ve 20. století. Plus příběh pro souvislosti.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.06.2024 01:07 | 12964x | Diskuze: 5 |
Vodovodů z římské doby (akvaduktů) je fůra, ale z řecké archaické doby jich není mnoho. Nejznámější je na ostrově Samu, dokonce vede obřím tunelem, ale docela slušný se najde i v Athénách. Naxijský necháme na jindy, to je zvláštní případ už svou délkou.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 20.06.2024 09:04 | 14590x | Diskuze: 11 |
Virtuální prohlídka skvělého archeologického muzea athénské Staré agory, zacílená spíše na věci jinde málokdy vídané. Luxus, politika, kalibrované míry, všední život, proměny dob.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.06.2024 09:10 | 13477x | Diskuze: 8 |
Psi na Akropoli nesměli. Co však dělat, když pes leží na oltáři Dia Ochránce domu? Pozorný věštec si všimnul, že Venuše je zrovna v plném lesku, a vyslovil závěr. Stalo se v Athénách někdy kolem roku 300 před n. l. Pro někoho je to jen komické číslo, je to však i příležitost k nahlédnutí do myšlení a představ helénistické doby, včetně role dějepisectví.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.05.2024 00:29 | 13311x | Diskuze: 10 |
Stará Agora patří k hlavním athénským archeologickým areálům, navíc je z ní pěkný pohled na Akropoli a na Areopagos. Projdeme několik chrámů, radnici, vězení (patrně i Sókratovo), velké vodní hodiny, cestu slavnostních průvodů a skončíme u rekonstruované obří Attalovy stoy, v níž je teď muzeum, ale to necháme na jindy.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 20.05.2024 09:56 | 10293x | Diskuze: 10 |
Koláčky obětované při antických obřadech bývaly rozličné. Zvláštní roli měly omfalické obřadní předměty s výstupkem uprostřed. A naprosto zvláštní by byly koláčky polyomfalické, tedy mnohopupíkaté. Ty známe jenom z textu křesťanského učence Kléménta z Alexandrie a z orfického Papyru Derveni. Asi o nich psal už Hérakleitos, nejspíš to měl být vtip.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.05.2024 08:54 | 9980x | Diskuze: 6 |
Jak si něco zapamatovat prostřednictvím představy prostorového rozmístění. Nezapomeňte mu však za toto metodické poučení zaplatit. Jak vydělat i na básních. A co teď s „autorskými“ (dnes spíše s nakladatelskými) právy? A jak sdílet nové myšlenky?
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.04.2024 23:59 | 9164x | Diskuze: 11 |
Ikonický filosof klasického novověku se narodil právě před 300 lety. Tady to bude hlavně o jeho geniálních nápadech v astrofyzice a specificky břitkém humoru. Pak něco málo o jeho kritice lidských poznávacích schopností. A jen letmo o nové metafyzice a morálce, neboť to jsou věci všude omílané a ne vždy přitažlivé.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 21.04.2024 04:22 | 21011x | Diskuze: 8 |
Spis uchovaný na Papyru Derveni cituje a parafrázuje řadu nestarších filosofů. Zvláštní roli v něm mají citáty Hérakleita. Krom dávno známých se našly i nové, které dokreslují naše porozumění Hérakleitovi.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.04.2024 09:55 | 12750x | Diskuze: 10 |
Každý ví, že Prokop Diviš vynalezl bleskosvod. Ne každý ví o výchově hudebníků elektrickými šoky a o nabíjení nemocných. A jen málokdo tuší hluboké spojitosti jeho životních témat. Jejich cesta vede z Théb přes Athény, Paříž a Helvíkovice do Louky u Znojma a Přímětic. Od blesku a vína přes filosofii a teologii k bleskům, hudbě, léčení a vínu.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 31.03.2024 05:12 | 10775x | Diskuze: 11 |
Výrazný mem „Bůh je mrtev“ provází naši kulturu podstatně déle než od Nietzscheho doby, kdy se stal znovu slavným a omílaným v nových kontextech. Za podrobnější citaci stojí legenda o výkřiku „velký Pan zemřel“, která pochází z 1. století n. l. Před tím se zmíníme o tom, kdo všechno z dávných bohů zemřel. Nakonec něco o nových problémech naší doby.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 27.03.2024 11:36 | 17025x | Diskuze: 18 |
Jeden z nejstarších řeckých papyrů a nejstarší papyrus nalezený v Evropě! Svitek z doby kolem roku 330 před n. l. nese skoro o století starší text, který obsahuje řadu ještě starších citátů. Některá místa papyru představují nejstarší fyzicky zachovaný filosofický text. Obsah většiny spisu je ovšem kuriózní, je to výklad excentrické orfické básně, která má analogii v dávném churritském mýtu.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 17.03.2024 10:37 | 13478x | Diskuze: 20 |
Je před námi příležitost vidět Merkur, a to díky sklonu ekliptiky v této roční době. Ukáže se na podvečerní obloze. Navíc i pěkná konfigurace Měsíce s Jupiterem a Plejádami. Záludnosti sklonu ekliptiky mají i další následky: různý dojem z fází Měsíce v průběhu roku a možnost nyní vidět zodiakální svit.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 07.03.2024 22:23 | 19023x | Diskuze: 27 |
Pod romantickým názvem se skrývá pevnůstka z helénistické doby, kolem roku 300 před n. l. Je to obranná nebo spíše signální věž, vysoká přes 15 metrů. Tahle je snad nejlépe zachovaná a najde se v odlehlých končinách na jihovýchodě Naxu.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 27.02.2024 11:50 | 14851x | Diskuze: 9 |
Dojemný příběh Orfea a Eurydiky, krásné verše s hlubokými myšlenkami, – ale taky odcizení pozemskému životu a rady do podsvětí, jak vyzrát na převtělování. K tomu falza textů. Na řecké poměry podivnost. Co s tím? Dokážeme si užít umělecký motiv, aniž bychom propadli divnostem, které evokuje?
| Autor: , Zdeněk Kratochvíl | 18.02.2024 17:43 | 13358x | Diskuze: 16 |
Erechtheion stojí na athénské Akropoli vedle Parthenonu. Chrám z let 421 až 406 před n. l. sdružoval řadu základních athénských kultů, zvláště Athény Městské, Erechthea (Erechtheona) a Poseidóna. Je slušně zachovaný, dost lidí jej považuje za nejhezčí řecký chrám.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 08.02.2024 15:35 | 10263x | Diskuze: 7 |
Jeden z nejužívanějších a také nejčastěji zneužívaných výrazů řecké filosofie. Co se slovem fysis vlastně myslelo? Ponaučení o pojmosloví staré doby by snad mohlo pomoci, abychom nepáchali zmatky alespoň nechtěně.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 29.01.2024 22:53 | 10574x | Diskuze: 0 |
Před několika dny vyšel článek o výzkumu hnědých fleků, které občas kazí vzhled mramorových metop z dob řecké antiky. Na kousíčku jedné takové skvrny se vědci vyřádili mnoha metodami: fyzikálními, chemickými a biochemickými. Jsou to metamorfáty zbytků polychromie? Nebo metamorfáty navátých nečistot? Nebo něco jiného?
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 20.01.2024 00:45 | 22178x | Diskuze: 14 |
Hlavní Athénin chrám na athénské Akropoli je patrně nejznámější památkou řecké antiky. Bodejť ne, když je z řecké klasické doby, stojí v centru Athén, jeho stavbu nařídil Periklés a velel jí Feidiás. Navíc je hodně velký a má pohnuté osudy, ještě i v novověku.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 18.01.2024 10:46 | 13999x | Diskuze: 2 |
Ostrov kabeirských mystérií. Zlomkovitý popis mystérií a vzpomínek na cestu před více než třiceti lety.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 08.01.2024 17:00 | 11268x | Diskuze: 8 |
Když v Héfaistově automatické pasti uvízla jeho žena Afrodíté s Areem v nejlepším, svolal božský kovář a technik ostatní bohy, aby mu u toho byli svědky. Ti se váleli smíchy. K takové věci bývá lepší svědky nevolat.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 29.12.2023 12:37 | 48740x | Diskuze: 2 |
Nejstarší kompletně stojící kostel na Naxu s freskami z 6. nebo 7. století, v odlehlé podhorské vsi v nádherné krajině. Asi to bývala katedrála, dokonce opředená legendou o zmizelém pokladu, pokud tam ovšem jaký byl.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 19.12.2023 04:34 | 19709x | Diskuze: 5 |
Jak chápal proměny světa třetí scholarcha stoické školy. Nejstarší předloha pojmu přírodní zákon, objev proměn forem energie. Exemplární věda i exemplární pavěda pod jednou střechou.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.12.2023 16:55 | 16929x | Diskuze: 16 |
Héfaistos nebyl jen božsky zručný kovář a kovotepec, ale také konstruktér automatů a předchůdce robotiky. Přesto byl jeho život na Olympu plný problémů. Nakonec něco o problémech techniky v řecké antice a o problémech časové orientace v mýtech.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.11.2023 03:09 | 23242x | Diskuze: 17 |
Nezávislost na mínění davu, inovace fyziky a kosmická zbožnost druhého scholarchy stoické školy. Od tonality ve hmotě po oslavu Dia, který i zlé skutky začleňuje do chodu světa.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 20.11.2023 12:11 | 19914x | Diskuze: 16 |
Říká se, že u chrámu na vrcholu důkladného kopce nad Korintem se ženy na počest bohyně nabízely mužům. V Řecku to bylo unikátní a leckdo se nad tím pozastavoval. Reálně se to asi v režii chrámu odehrávalo spíš dole ve městě, alespoň v pozdější antice.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.11.2023 08:30 | 28772x | Diskuze: 9 |
Něco málo drbů, hlavně však úvah o tom, jak vše plyne jako řeka, a jak to souvisí s životem. Nakonec poznámka o energii hmotné duše, tedy podle Zénóna.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.10.2023 01:40 | 21360x | Diskuze: 17 |
Klid stoických mudrců se stal příslovečným. Všimneme si prvních tří scholarchů staré stoické školy v Athénách a studijního programu školy, tedy logiky, fyziky a etiky. Nakonec něco drbů ze života. Detaily necháme na jindy, stejně tak i pozdější stoiky.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 16.10.2023 20:35 | 16236x | Diskuze: 12 |
Zdálo by se, že z lásky Herma a Afrodíty vzešel dokonale harmonický potomek, který spojuje protiklady. Leč není tomu tak. Hermafrodítos je líčen spíše jako nešťastný tvor. Přitom má předlohu v ithyfalické verzi Afrodíty, v Afrodítovi, na jehož svátky se na Kypru a v Malé Asii odehrávala veselá travesti show.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.10.2023 01:24 | 65956x | Diskuze: 20 |
Bohyně vítaná bohy i lidmi se zrodila v moři, a to následkem pádu Úranova mužství po zmrzačení Kronem. Díky tomuto pádu z nebe se narodila z „mořské pěny“ a doplavala na Kypr, kde se osušila, oblékla, upravila a vyrazila mezi lidi. Od té doby spolu s Erótem vládne lidské erotice. Její zbraně jsou mocné.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 28.09.2023 03:49 | 17147x | Diskuze: 10 |
Dionýsovy svatyně potkáme leckde – a na Délu stála kvanta chrámů mnoha božstev. Není tedy divu, že tady potkáme i Dionýsův. Co ukáže Dionýsova svatyně z rané helénistické doby na posvátném ostrově Apollóna a Artemidy?
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 18.09.2023 05:50 | 13072x | Diskuze: 6 |
Vážný kandidát na hlavní Dionýsovu svatyni. Tady byl Dionýsos doma. Kult od pozdní doby bronzové do konce antiky, většina viditelných zbytků pochází z 6. století před n. l.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 08.09.2023 00:22 | 13711x | Diskuze: 8 |
Žárlivá Héra zlákala princeznu Semelu, aby si od svého milence vyžádala příchod v pravé podobě. Zeus přišel jako blesk, což těhotná Semelé nepřežila a Zeus musel Dionýsa donosit sám. Pak ho svěřil do péče Hermovi a ten zase Silénovi na výchovu. Nenadálost a nevázanost pak patří k základním Dionýsovým vlastnostem.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 28.08.2023 09:52 | 20857x | Diskuze: 11 |
Jednu z několika málo větších kolekcí nástěnných maleb z řecké antiky najdeme na posvátném ostrově Délu, pochází z doby kolem roku 100 před n. l. Navzdory očekávání potkáme jen málo hlubokomyslných témat, spíše rozvernosti.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 17.08.2023 14:10 | 15207x | Diskuze: 10 |
Takové byly zákony na posvátném ostrově Délu v 5. a 4. století před n. l. Tehdy přebujel zvláštní sport zvaný „očišťování Délu“. Athéňané přemístili všechny hroby na sousední ostrov Rhéneia, kam se pak také jezdilo umírat. Rodit se mělo jezdit na Mykonos. Navíc očistili Délos i od jeho obyvatel, které po vysídlení pro jistotu povraždili.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 08.08.2023 10:23 | 21498x | Diskuze: 14 |
Freska zvaná Námořní slavnost neboli Procesí lodí patří k významným výtvarným památkám egejské doby bronzové. Pochází z Akrotiri na Théře (Santorini), nejspíše ze 17. století před n. l. Doprovázejí ji další fresky, často také s námořní tematikou.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 29.07.2023 11:03 | 17117x | Diskuze: 15 |
Tyhle krásné fresky ilustrují život v Akrotiri a také dokumentují prolínání kykladských motivů s minojskými, tedy krétskými. Vznikly v 17. století před n. l. na kulturní a obchodní křižovatce námořních cest, před katastrofickou erupcí. Téma sběru šafránu v souvislosti s dívčí iniciací má kontinuitu od dávné Kréty až po eleusinská mystéria v Řecku.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 19.07.2023 17:54 | 18305x | Diskuze: 13 |
Známe to ze školy: „Soustřeďte se, nerozptylujte se!“ Někteří se soustředí, někteří dokonce meditují. Známe však i (zdánlivě?) opačný apel, totiž k otevřenosti vůči okolí. Někteří rádi lelkují. Teď se podíváme, jak v průběhu antiky metafora otevřenosti ustoupila metafoře soustředění, koncentrace až meditace.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.07.2023 03:13 | 16131x | Diskuze: 3 |
Poslední z tzv. panhelénských her. Závodilo se totiž nejen v Olympii, Delfách a Isthmii, ale také tady. Vítězové nebyli ověnčení vavřínem, nýbrž celerem.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 23.06.2023 21:16 | 14407x | Diskuze: 4 |
Málo očekávaný příklad toho, jak také může vypadat hrdina. Drobná pocta princátku zabitému hadem a úvodní orientace na místě nemejských her na Peloponésu. Nečekaně i s příkladem antické magické kletby.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 19.06.2023 17:40 | 15810x | Diskuze: 8 |
