Zdeněk Kratochvíl
Vyrůstal na dně Dalešické přehrady. Záliba ve věcech dávno zašlých se u něj profesionalizovala do zkoumání filosofie a přírodovědy řecké archaické doby, což od roku 1990 navzdory své špatné kompatibilitě se školními naukami vykládá studentům Přírodovědecké fakulty v Praze (zanáší i na FF).
Grafomanie se u něj projevila řadou knih; fotomanie fotkama muzejních artefaktů a archeologických areálů, jimiž zahlcuje prostředí Wikimmedia Commons.
Archaický vzhled má i jeho veřejně přístupná pracovna na doméně www.fysis.cz, zatímco sekundárně nabytému kykladskému ostrovnímu nacionalismu dal průchod na www.keros.cz. Z vrozeného šťouralství obtěžuje i Osla.
„Nikde se totiž charakter hudby nemění beze změn nejdůležitějších politických zákonů obce.“ Dámonova zvláštní úvaha teď bude spíše záminkou k dalším. Co teprve změna kulturních drog a změny v definici pohlaví! Půjde o pokusný „krok stranou“, abychom získali nadhled nad lecčím, co nás občas pálí příliš, takže snadno sdílíme neuvážené „názory“. Dá se od filosofie čekat pomoc?
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 18.06.2025 00:37 | 4547x | Diskuze: 5 |
Muzeum je to pěkné, příjemné a ilustrativní, rozhodně stojí za prohlídku. Přivítá nás strašlivá Gorgó (Gorgóna). K tomu pár poznámek o kykladském muzejnictví.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 04.06.2025 22:58 | 9710x | Diskuze: 8 |
Jsou to ziskuchtiví nepřátelé filosofie a poctivých lidí? Nebo svobodní myslitelé, nesvázaní tradicí a marnými metafyzickými spekulacemi? Přinesli nám lidská práva a humanitní vědy, nebo podvodnou rétoriku a zmatek? Možná stačí nesednout na lep Platónovi a Aristotelovi, že si musíme vybrat pouze mezi sofisty a zásvětní metafyzikou.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 25.05.2025 20:31 | 15632x | Diskuze: 17 |
Velká a hluboká krápníková jeskyně na kykladském ostrově Antiparu bývala kultovním místem Artemidy. Nespolehlivé legendy o antických spiklencích blednou proti tomu, co zde roku 1673 prováděl markýz de Nointel, provázený hordou kléru, pirátů a tureckou posádkou. A byl tam i pan král.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 15.05.2025 11:58 | 11516x | Diskuze: 10 |
Meteorologie je jednou z formativních přírodních věd staré řecké kultury, spolu s astronomií. Astronomie je díky pravidelnosti velké části nebeských pohybů přímo vzorem vědeckosti. Jak je možné, že se s ní meteorologie mohla v 6. a 5. století před n. l. poměřovat? Základní role meteorologické metafory patří k opomíjeným tématům zrodu antické vědy.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 04.05.2025 14:15 | 8321x | Diskuze: 11 |
Další pozoruhodnosti odlehlého kykladského ostrova Sikinu, včetně antického posvátného místa na vrcholku Agia Marina a skvělého vína.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 28.04.2025 04:13 | 9016x | Diskuze: 15 |
Na kykladský ostrov Sikinos přišla v římské době bohatší rodina z maloasijské Lýkie a podle svého zvyku si pod horami postavila v 3. století mauzoleum. V 7. století bylo přestavěno na katedrálu, nakonec znovu trochu přestavěno při opravě v 17. století. Pak bylo biskupství opuštěno, v našem století se celek dočkal výzkumu a restaurování.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 14.04.2025 13:04 | 9637x | Diskuze: 10 |
Hrnčířská čtvrť u potoka Eridanos, ve které prý bydlel Sókratés. Odtud vycházely panathénajské průvody na Akropoli. Odtud vedla i „Posvátná cesta“ k mysterijní svatyni v Eleúsis, kolem Platónovy Akadémie. Rozsáhlý archeologický areál zahrnuje antický hřbitov a sakrální i obranné stavby.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.03.2025 11:15 | 11548x | Diskuze: 9 |
Méně známé athénské archeologické muzeum, přestože patří mezi několik základních. Vystavuje nálezy z antického hřbitova a z okolí Posvátné brány, od 11. století před n. l. do konce antiky. Je tady kvantum pozoruhodné keramiky, ale také šperky a velké plastiky.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 17.03.2025 19:30 | 27746x | Diskuze: 11 |
Právě vyšlo! Úvodní studie, překlad a podrobný komentář od Hynka Bartoše, vydal Pavel Mervart 2025. Je to vlastně úvod do Aristotelových zoologických spisů. Vydání obsahuje také přehlednou tabulku Aristotelovy zoologické systematiky.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 06.03.2025 13:03 | 10473x | Diskuze: 13 |
Některé teorie antické vědy byly opřené o pozorovaná data. Jindy šlo jen o zajímavý tip, který se později ukázal jako správný, zatímco jiný jen jako kuriozita. Liší se to případ od případu. Zvláštností byly čistě teoretické dedukce, údajně racionální, ale často věcně nesprávné, někdy ovšem inspirativní.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 23.02.2025 18:26 | 13594x | Diskuze: 17 |
Pokus o orientaci ve spletitém pojmosloví a dějinách teologických oborů. Aby nás Pánbůh při zdravém rozumu uchovati ráčil!
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 13.02.2025 17:16 | 21188x | Diskuze: 34 |
Jedno z nejvlivnějších nedorozumění v dějinách evropské filosofie a teologie. Nutno ovšem přiznat, že i bez tohoto Klémentova omylu by se křesťanská teologie nejspíš vyvíjela stejně. Jde o import metafyzického božství a deismu do křesťanské zvěsti.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 02.02.2025 14:00 | 33783x | Diskuze: 29 |
Pramen života „na konci světa“, u Apollónova chrámu, kdysi dávno adaptovaného na kostel. Křesťanské převzetí pohanského poutního místa zde proběhlo mimořádně nekonfliktně. Od té doby se poutě konají k Bohorodičce – a někteří šplhají až k hornímu klášteru na útesu, který světoběžníci porovnávají s Gibraltarskou skálou.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 23.01.2025 00:08 | 10465x | Diskuze: 4 |
„Mnohohlavá hydra“ – nebo spíše podivné klubko, které obsahuje bláznivosti i zajímavá témata? Pro pochopení křesťanství v 2. století i některé jevy v 20. století (New Age) je to docela důležité. Relativně stručný pokus o faktografické a myšlenkové rozpletení se musí omezit jen na typické příklady.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 12.01.2025 23:02 | 17603x | Diskuze: 21 |
Hlavní program: Pohledná konjunkce měsíčního srpku s jasnou Venuší 3. ledna a zákryt Saturnu Měsícem 4. ledna! Obojí v podvečer. Bonus: Meteorické rojení Kvadrantid večer 3. 1. K tomu po celý leden dobrá viditelnost Jupiteru a Marsu, pro fajnšmekry ozbrojené nějakou optikou taky Uranu a Neptunu.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 01.01.2025 00:14 | 13589x | Diskuze: 12 |
Většinou nepůjde o kdovíjakou vtipnost. Někdy se zasmějeme aspoň tomu, čemu se tenkrát lidé smáli, jak už to u starých vtipů bývá. Něco je snad přece jenom nadčasové. A místo blondýn nebo policajtů jsou nejčastějším terčem scholastici, takže to je vlastně korektní a nepodvratné.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 29.12.2024 00:06 | 23578x | Diskuze: 13 |
V naxijských horách až za Apeiranthem se potká leccos. Třeba i kompletně stojící kostel z 8. nebo 9. století, o samotě v krásném okolí, se zvláštními freskami. Nejsou na nich lidské postavy, neboť respektují požadavky ikonoklastů, tedy obrazoborců. Kdo chce dát o Vánocích přednost stylizovaným kohoutům s vlajícími šálami před dojemnými postavami, má šanci.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 19.12.2024 10:55 | 14686x | Diskuze: 11 |
Dá se mluvit o evoluci v umění? A je vývoj výtvarných stylů dokonce zákonitý? Mnohdy to tak vypadá, po nějakou dobu se tvary zesložiťují a techniky se zdokonalují. Jenže důsledně vzato vede takový popis k potížím, což jsou ovšem konce nejedné důslednosti. Krom toho obtížně hledáme kvantifikovatelná měřítka. Stran zákonitosti vývoje umění zůstávají rozpaky.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 08.12.2024 18:53 | 17978x | Diskuze: 21 |
Za takovou dobu se na tak významných místech na Kykladách vykopalo leccos, co stojí nejen za řeč, ale i za ukázání. K tomu něco dobových fotografií z nalézání.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 29.11.2024 05:56 | 12200x | Diskuze: 15 |
Vládne světu jednotný účel? Nebo žádný celkový účel všeho není? Nebo jde spíše o klubko příběhů, které dokážeme rozumně vyprávět pouze po částech? Otázka po celkovém účelu světa patří k novinkám řecké klasické doby. A jaký smysl má život, zvláště pak lidský, to radši necháme na jindy.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 19.11.2024 21:59 | 13613x | Diskuze: 15 |
Cesta živlů od kořenů k prvkům začíná romanticky, přestože šlo o jeden z prvních pokusů o reduktivní výklad přírodního dění. Živly jakožto kořeny všeho u Empedokla, pak živly jakožto prvky u Aristotela. A taky kvintesence. Hippokratés se bez živlů ještě obešel (navzdory převažující populární verzi), zato alchymisté je často pěstují, až Boyle zavede pojem prvek v novodobém smyslu slova.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 09.11.2024 20:31 | 8814x | Diskuze: 11 |
Někteří filosofové rádi myslí principiálně. Problém je už s tím, co má být oním kýženým principem. Ještě větší problém je s diskuzí, co je počátkem či principem kosmu. Začal s ní asi Aristotelés a připsal tenhle problém všem předsokratikům. Je „počátkem“ voda, vzduch nebo oheň? Nebo něco jiného? Nejspíš to mysleli úplně jinak. Mezi tím taky o podstatě u Aristotela.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.10.2024 10:33 | 13412x | Diskuze: 14 |
Pojem hýlé (látka, hmota) zavedl do filosofie a vědy Aristotelés. Místo toho, aby se pochlubil prvenstvím, jej připsal už nejstarším filosofům. Tak se nám do učebnic dostaly všechny ty látky a pralátky u filosofů v dobách před Sókratem. Přitom závaží a váhy se v egejském prostoru najdou už v rané době bronzové. Dnes je hmotnost jednou ze základních fyzikálních veličin.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 20.10.2024 20:42 | 15629x | Diskuze: 24 |
Jenom upozornění, aby případným zájemcům o podívání neulítla, protože bez dalekohledu bude příležitost jen několik dní, možná do konce týdne, těžko říct. Teda pokud bude počasí milostivo.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 14.10.2024 13:03 | 28621x | Diskuze: 18 |
Půjde o předsokratiky. Při jejich studiu je člověk okouzlen prostředím postupného vznikání filosofie i přírodovědy a jejich pojmosloví. Společnost je to velice pestrá, po všech stránkách. Většina životopisů jsou ovšem fikce. Díla se zachovala zlomkovitě, v citátech pozdějších autorů. Ti k nim často přidávali referáty o díle dotyčného a drby o jeho životě.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 09.10.2024 23:34 | 8974x | Diskuze: 3 |
Každý jen tu svou má za jedinou. Různá určení filosofie v různých dobách a školách. Každý z typů filosofie představuje jiné pojetí toho, co je filosofie. Trapná otázka vědeckosti. Co když je filosofie spíš cosi mezi vědou, uměním a náboženstvím? A co mimo Řecko a Evropu? Odkud se na to podívat? Něco o vzniku filosofie. Varování před nadvládou samoúčelných jazykových forem a důležitost šťourání do předpokladů.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.09.2024 22:11 | 13971x | Diskuze: 29 |
Místo, kde antický vodovod vstupuje do tunelu. Pokračování srpnového článku o naxijském vodovodu z 6. století před n. l., který je vážným kandidátem na nejdelší vodovod z řecké archaické doby. S dodatkem o stavu vody na Naxu letos koncem září.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 25.09.2024 21:35 | 8601x | Diskuze: 5 |
Paleolitická osada s kamenným dlážděním! Totiž s kamennými podlážkami několika domů, spíše tedy chýší. Patří k nejstarším lidským stavbám ve střední Evropě, jsou staré skoro 20 tisíc let. To vše nad břehem řeky Jihlavy.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 20.09.2024 08:11 | 11318x | Diskuze: 13 |
Slavná socha Vozataj delfský je vrcholným příkladem „přísného stylu“ rané klasické doby, také památkou na zobrazování vítězů a pak spíše donátorů her, ale i zobrazením metafory vozataje. Platón metaforu vozataje použil pro vyjádření vztahu intelektu a „nižších“ složek duše, které ovšem táhnou káru života, totiž emocí a fyziologických dějů.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 08.09.2024 21:36 | 15475x | Diskuze: 32 |
Ostrov Kyklópů? Malé Kyklady jako vrchol inzulárních efektů. Kyklopova jeskyně, odkud Polyfémos metal skály po Odysseovi. Jeskyně Ag. Prodromos s krápníky a s poutěmi, které jsou slavné po celých Malých Kykladách. A taky o překryvech kultur a jejich náboženství.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 29.08.2024 21:45 | 8825x | Diskuze: 6 |
Kandidát na nejdelší vodovod z řecké archaické doby. Stavba dlouhá 11,5 km přiváděla keramickými trubkami vodu z prameniště na okraji vysočiny do hlavního města ostrova. V okolí svého začátku vedl vodovod tunelem dlouhým 220 metrů. V 1. a znovu v 4. století n. l. byl opraven a zčásti přestavěn, fungoval do 8. století. K tomu trapné dovětky o vodě dnes.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 20.08.2024 05:09 | 25050x | Diskuze: 19 |
Povstání, láska, politika… Láska zrozená při povstání, nenaplněná pro zvůli politiků. Postupný zmar nejen lásky, ale taky idejí svobody a humanity ve prospěch osobních ambic protivníků, bývalých spojenců, a extrémního národovectví. Čím větší a prázdnější něčí ambice, tím absurdnější velikášská idea.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.08.2024 04:18 | 7337x | Diskuze: 3 |
Fosilie Argonautů v místní Chóře. Majáček nad antickým přístavem. Posvátná cesta horským svahem od antického města k Apollónovu chrámu, místy s původní dlažbou. Chrám „na konci světa“, dávno přestavěný na klášter, naštěstí hodně zajímavě a s ponecháním opěrných zdí celého okrsku. Dál je už jen Dračí sluj a šílený útes Kalamos. To vše na ostrově Anafi.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.07.2024 09:10 | 10845x | Diskuze: 7 |
Surovinové bohatství ostrova od nejstarší doby po současnost, teď se zřetelem k síře. Popis výletu k sirným dolům s ruinami fabriky, která krachla roku 1958. Taková nostalgická průmyslová památka.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 20.07.2024 07:13 | 13394x | Diskuze: 10 |
Pirátská bambitka a jiné zbraně, šperky samotné Madó Mavrogenús a věci z Kastra Mykonu, další památky na povstání. Z výstavy v Archeologickém muzeu na Mykonu v letech 2021-22.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 09.07.2024 23:51 | 12255x | Diskuze: 12 |
V prostoru kostela věštila jeptiška podle odlesku vody z pramene. Pověst věštírny ohrožovali ještě v 20. století spíše námořní piráti než církevní vrchnost, ale pak se něco pokazilo. K tomu pirátská nemocnice a taky leprosárium, obojí plně funkční ve 20. století. Plus příběh pro souvislosti.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.06.2024 01:07 | 15044x | Diskuze: 5 |
Vodovodů z římské doby (akvaduktů) je fůra, ale z řecké archaické doby jich není mnoho. Nejznámější je na ostrově Samu, dokonce vede obřím tunelem, ale docela slušný se najde i v Athénách. Naxijský necháme na jindy, to je zvláštní případ už svou délkou.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 20.06.2024 09:04 | 17634x | Diskuze: 11 |
Virtuální prohlídka skvělého archeologického muzea athénské Staré agory, zacílená spíše na věci jinde málokdy vídané. Luxus, politika, kalibrované míry, všední život, proměny dob.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.06.2024 09:10 | 15884x | Diskuze: 8 |
Psi na Akropoli nesměli. Co však dělat, když pes leží na oltáři Dia Ochránce domu? Pozorný věštec si všimnul, že Venuše je zrovna v plném lesku, a vyslovil závěr. Stalo se v Athénách někdy kolem roku 300 před n. l. Pro někoho je to jen komické číslo, je to však i příležitost k nahlédnutí do myšlení a představ helénistické doby, včetně role dějepisectví.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.05.2024 00:29 | 15893x | Diskuze: 10 |
Stará Agora patří k hlavním athénským archeologickým areálům, navíc je z ní pěkný pohled na Akropoli a na Areopagos. Projdeme několik chrámů, radnici, vězení (patrně i Sókratovo), velké vodní hodiny, cestu slavnostních průvodů a skončíme u rekonstruované obří Attalovy stoy, v níž je teď muzeum, ale to necháme na jindy.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 20.05.2024 09:56 | 13286x | Diskuze: 10 |
Koláčky obětované při antických obřadech bývaly rozličné. Zvláštní roli měly omfalické obřadní předměty s výstupkem uprostřed. A naprosto zvláštní by byly koláčky polyomfalické, tedy mnohopupíkaté. Ty známe jenom z textu křesťanského učence Kléménta z Alexandrie a z orfického Papyru Derveni. Asi o nich psal už Hérakleitos, nejspíš to měl být vtip.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.05.2024 08:54 | 11953x | Diskuze: 6 |
Jak si něco zapamatovat prostřednictvím představy prostorového rozmístění. Nezapomeňte mu však za toto metodické poučení zaplatit. Jak vydělat i na básních. A co teď s „autorskými“ (dnes spíše s nakladatelskými) právy? A jak sdílet nové myšlenky?
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.04.2024 23:59 | 11935x | Diskuze: 11 |
Ikonický filosof klasického novověku se narodil právě před 300 lety. Tady to bude hlavně o jeho geniálních nápadech v astrofyzice a specificky břitkém humoru. Pak něco málo o jeho kritice lidských poznávacích schopností. A jen letmo o nové metafyzice a morálce, neboť to jsou věci všude omílané a ne vždy přitažlivé.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 21.04.2024 04:22 | 24120x | Diskuze: 8 |
Spis uchovaný na Papyru Derveni cituje a parafrázuje řadu nestarších filosofů. Zvláštní roli v něm mají citáty Hérakleita. Krom dávno známých se našly i nové, které dokreslují naše porozumění Hérakleitovi.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.04.2024 09:55 | 15289x | Diskuze: 10 |
Každý ví, že Prokop Diviš vynalezl bleskosvod. Ne každý ví o výchově hudebníků elektrickými šoky a o nabíjení nemocných. A jen málokdo tuší hluboké spojitosti jeho životních témat. Jejich cesta vede z Théb přes Athény, Paříž a Helvíkovice do Louky u Znojma a Přímětic. Od blesku a vína přes filosofii a teologii k bleskům, hudbě, léčení a vínu.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 31.03.2024 05:12 | 13204x | Diskuze: 11 |
Výrazný mem „Bůh je mrtev“ provází naši kulturu podstatně déle než od Nietzscheho doby, kdy se stal znovu slavným a omílaným v nových kontextech. Za podrobnější citaci stojí legenda o výkřiku „velký Pan zemřel“, která pochází z 1. století n. l. Před tím se zmíníme o tom, kdo všechno z dávných bohů zemřel. Nakonec něco o nových problémech naší doby.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 27.03.2024 11:36 | 21661x | Diskuze: 18 |
Jeden z nejstarších řeckých papyrů a nejstarší papyrus nalezený v Evropě! Svitek z doby kolem roku 330 před n. l. nese skoro o století starší text, který obsahuje řadu ještě starších citátů. Některá místa papyru představují nejstarší fyzicky zachovaný filosofický text. Obsah většiny spisu je ovšem kuriózní, je to výklad excentrické orfické básně, která má analogii v dávném churritském mýtu.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 17.03.2024 10:37 | 17386x | Diskuze: 20 |
Je před námi příležitost vidět Merkur, a to díky sklonu ekliptiky v této roční době. Ukáže se na podvečerní obloze. Navíc i pěkná konfigurace Měsíce s Jupiterem a Plejádami. Záludnosti sklonu ekliptiky mají i další následky: různý dojem z fází Měsíce v průběhu roku a možnost nyní vidět zodiakální svit.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 07.03.2024 22:23 | 24063x | Diskuze: 27 |
Pod romantickým názvem se skrývá pevnůstka z helénistické doby, kolem roku 300 před n. l. Je to obranná nebo spíše signální věž, vysoká přes 15 metrů. Tahle je snad nejlépe zachovaná a najde se v odlehlých končinách na jihovýchodě Naxu.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 27.02.2024 11:50 | 17211x | Diskuze: 9 |
